Ivan Blatný v mých vzpomínkách

Viac o knihe

Brněnský lékař Jan Šmarda ve svých vzpomínkách přináší málo známé okolnosti ze života svého bratrance, českého básníka Ivana Blatného (1919–1990). Popisuje jeho dětství v kulturní brněnské rodině a první básnické pokusy, až po klíčový moment, kdy se Blatný, významný člen Skupiny 42, rozhodl v exilu v Londýně po únoru 1948. Po skandalizaci v Čechách, na níž se podíleli i jeho blízcí přátelé, se nad ním rozhostilo mlčení. Rodina neměla téměř dvacet let žádné zprávy o jeho životě a duševním zdraví. Šmardovi se v roce 1969 podařilo Blatného najít v Ipswichi, kde se po pobytech v psychiatrických léčebnách usadil. I přes psychické potíže zůstal osamělý, ale návštěva blízkého člověka mu pomohla překonat pasivitu a znovu se pustil do psaní. Udržoval písemný kontakt s rodinou a literárními přáteli, včetně Josefa Škvoreckého. Dvě sbírky básní, které vznikly v exilu, jsou výsledkem jeho úsilí a podpory Frances Meachamové. Šmarda detailně popisuje proces jejich vzniku a opírá se o korespondenci a vlastní setkání s Blatným, čímž přináší cenné osobní svědectví o síle básníkova slova. Součástí knihy je audioCD s nahrávkou Blatného hlasu z roku 1978.