Parametre
- 220 stránok
- 8 hodin čítania
Viac o knihe
Spiritualita v kontextu příběhů osobností "stříbrného věku" ruského myšlení a ruské emigrace. Kniha Karla Sládka se pokouší velmi čtivým a přesto řemeslně zdatným způsobem o uchopení ruské spirituality 19. století a první poloviny 20. století. Text, který rozebírá náročné otázky, je psán velmi přesvědčivě a s patřičnou akribií. Autor se soustředí na nejznámější a nejvlivnější autory a osobnosti zvoleného období. Mezi duchovními otci ruských teologů 20. století si vybírá Dostojevského a Solovjova; z teologů první generace „stříbrného věku“ si zvolil Florenského a Bulgakova; z druhé generace to jsou emigranti Evdokimov a Losský, kteří bez pochyby vycházejí z domácí ruské tradice, ale zároveň reagují na myšlenkové prostředí, ve kterém žijí. Sládek se u jednotlivých postav zaměřuje na ústřední myšlenku jejich odkazu, což mu ovšem nijak nebrání v tom, aby – pokud mu to plánovaný rozsah dovolí – je představil v jejich komplexnosti.
Nákup knihy
Cesty k boholidství, Karel Sládek
- Jazyk
- Rok vydania
- 2012
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná)
Platobné metódy
Tu nám chýba tvoja recenzia
- Titul
- Cesty k boholidství
- Jazyk
- česky
- Autori
- Karel Sládek
- Vydavateľ
- Pavel Mervart
- Rok vydania
- 2012
- Väzba
- pevná
- Počet strán
- 220
- ISBN10
- 8074650227
- ISBN13
- 9788074650222
- Série
- Štítky
- Ezoterika & Náboženstvo, Náboženské témy, Náboženstvo, Spiritualita, Kresťanské témy, Kresťanstvo, Teológia, Mystika, Pravoslávie
- Hodnotenie
- 3,5 z 5
- Anotácia
- Spiritualita v kontextu příběhů osobností "stříbrného věku" ruského myšlení a ruské emigrace. Kniha Karla Sládka se pokouší velmi čtivým a přesto řemeslně zdatným způsobem o uchopení ruské spirituality 19. století a první poloviny 20. století. Text, který rozebírá náročné otázky, je psán velmi přesvědčivě a s patřičnou akribií. Autor se soustředí na nejznámější a nejvlivnější autory a osobnosti zvoleného období. Mezi duchovními otci ruských teologů 20. století si vybírá Dostojevského a Solovjova; z teologů první generace „stříbrného věku“ si zvolil Florenského a Bulgakova; z druhé generace to jsou emigranti Evdokimov a Losský, kteří bez pochyby vycházejí z domácí ruské tradice, ale zároveň reagují na myšlenkové prostředí, ve kterém žijí. Sládek se u jednotlivých postav zaměřuje na ústřední myšlenku jejich odkazu, což mu ovšem nijak nebrání v tom, aby – pokud mu to plánovaný rozsah dovolí – je představil v jejich komplexnosti.