Od techniky dramatu ke scénologii

Viac o knihe

Vývoj západní teorie dramatu od Aristotela k moderním autorům lze shrnout jako posun 'Od metafyziky k technice'. Tento trend vrcholí v 19. století s Freytagovou Technika dramatu a Poltiho Třiceti šesti dramatickými situacemi. Poltiho dílo se stává výchozím bodem pro zkoumání moderního a postmoderního vývoje a otázky, zda má smysl pokračovat v teorii dramatu. Autor sleduje dvě linie teorie: scientistickou a antropologickou, přičemž klíčovým pojmem je 'situace' a její vztah k různým teoriím. Situace spojuje drama v divadle s dramatem ve světě a teorii dramatu s teorií divadla, přičemž drama nemůže být pouhou ilustrací textu. Autor v závěru studie zdůrazňuje, že z pohledu dramatické situace poukázal na poznatky a omyly v teorii dramatu, které vznikaly za poslední dvě století. Rovněž se zaměřuje na současná východiska české teorie, včetně její méně známé linie, která by mohla obohatit evropské teoretické myšlení o dramatu a divadle díky své komplexnosti.