Viac o knihe
Autor v této knize na základě rozboru Wittgensteinových postřehů a idejí sociálních myslitelů, jako byli J. S. Mill, V. Pareto, M. Weber či E. Durkheim, nejen ilustruje zásadní rozdíly mezi přírodními a sociálními vědami, ale odkrývá také, v čem tato rozdílnost spočívá a jaký má dopad. Tuto brilantní kritiku vědeckého a logického pozitivismu napsal Winch v pouhých třiceti letech. Na základě Wittgensteinových zkoumání pojmů jako "rozumění", "pravidlo" či "životní forma" zastával názor, že společenskovědní vysvětlení jsou v principu odlišná od vysvětlení aplikovaných v přírodních vědách. Jednání, mezilidské vztahy a společenské instituce jsou řízeny pravidly, nikoli přírodními zákony. Proto lze společenským jevům rozumět tak, že objasníme systémy pravidel, nikoli prostřednictvím kauzálních vysvětlení.
Nákup knihy
Idea sociální vědy a její vztah k filosofii, Peter Winch
- Jazyk
- Rok vydania
- 2004
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná)
Platobné metódy
Tu nám chýba tvoja recenzia
- Titul
- Idea sociální vědy a její vztah k filosofii
- Jazyk
- česky
- Autori
- Peter Winch
- Rok vydania
- 2004
- Väzba
- pevná
- ISBN10
- 8073250357
- ISBN13
- 9788073250355
- Série
- Štítky
- Náučná literatúra, Spoločenské vedy, Politológia & Politika, Filozofická tematika, Filozofia, Sociológia
- Prvé vydanie
- 1958
- Pôvodný názov
- The Idea of a Social Science and its Relation to Philosophy
- Hodnotenie
- 2,75 z 5
- Anotácia
- Autor v této knize na základě rozboru Wittgensteinových postřehů a idejí sociálních myslitelů, jako byli J. S. Mill, V. Pareto, M. Weber či E. Durkheim, nejen ilustruje zásadní rozdíly mezi přírodními a sociálními vědami, ale odkrývá také, v čem tato rozdílnost spočívá a jaký má dopad. Tuto brilantní kritiku vědeckého a logického pozitivismu napsal Winch v pouhých třiceti letech. Na základě Wittgensteinových zkoumání pojmů jako "rozumění", "pravidlo" či "životní forma" zastával názor, že společenskovědní vysvětlení jsou v principu odlišná od vysvětlení aplikovaných v přírodních vědách. Jednání, mezilidské vztahy a společenské instituce jsou řízeny pravidly, nikoli přírodními zákony. Proto lze společenským jevům rozumět tak, že objasníme systémy pravidel, nikoli prostřednictvím kauzálních vysvětlení.