Viac o knihe
Ústředním tématem knihy Pavla Barši Paměť a genocida. Úvahy o politice holocaustu je vztah sociální reality k sociální paměti. Na příkladě paměti holocaustu mapuje proměny nazírání na genocidu Židů v Evropě, Izraeli i Americe. Za zlomový okamžik považuje přelom 60. a 70. let, kdy se pod vlivem vojensko-politických konfliktů mezi arabským světem a státem Izrael paměť holocaustu stala opěrným bodem jak pro rekonstrukci židovské identity, tak při ospravedlňování izraelské okupace nově nabytých arabských území. Podle Baršova názoru je možné odlišit dva typy paměti nacistické genocidy Židů: první z nich posiluje všelidskou vzájemnost, druhý přispívá k potvrzování skupinové identity a spolu s tím k legitimizaci nároků jedné skupiny vůči jiným. Tato druhá podoba podle Barši ve svých důsledcích vedla ke vzniku svébytné politiky holocaustu, v níž genocida Židů přestala být dějinným fenoménem, a stala se ideologicky využívaným mýtem.
Skladom máme celkom knihy Paměť a genocida - Úvahy o politice holocaustu (2011).
Nákup knihy
Paměť a genocida - Úvahy o politice holocaustu, Pavel Barša
- Jazyk
- Rok vydania
- 2011
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná),
- Stav knihy
- Dobrá
- Cena
- 6,49 €
Platobné metódy
Tu nám chýba tvoja recenzia
- Titul
- Paměť a genocida - Úvahy o politice holocaustu
- Jazyk
- česky
- Autori
- Pavel Barša
- Vydavateľ
- Argo
- Rok vydania
- 2011
- Väzba
- pevná
- ISBN10
- 8025703681
- ISBN13
- 9788025703687
- Série
- Štítky
- Náučná literatúra, Spoločenské vedy, Historické téma, História, Politológia & Politika, Holokaust, Genocída
- Hodnotenie
- 3,5 z 5
- Anotácia
- Ústředním tématem knihy Pavla Barši Paměť a genocida. Úvahy o politice holocaustu je vztah sociální reality k sociální paměti. Na příkladě paměti holocaustu mapuje proměny nazírání na genocidu Židů v Evropě, Izraeli i Americe. Za zlomový okamžik považuje přelom 60. a 70. let, kdy se pod vlivem vojensko-politických konfliktů mezi arabským světem a státem Izrael paměť holocaustu stala opěrným bodem jak pro rekonstrukci židovské identity, tak při ospravedlňování izraelské okupace nově nabytých arabských území. Podle Baršova názoru je možné odlišit dva typy paměti nacistické genocidy Židů: první z nich posiluje všelidskou vzájemnost, druhý přispívá k potvrzování skupinové identity a spolu s tím k legitimizaci nároků jedné skupiny vůči jiným. Tato druhá podoba podle Barši ve svých důsledcích vedla ke vzniku svébytné politiky holocaustu, v níž genocida Židů přestala být dějinným fenoménem, a stala se ideologicky využívaným mýtem.