Viac o knihe
Jan Mydlář byl skutečnou postavou, jeho osudy jsou však dokresleny legendou, na jejímž vzniku má velký podíl právě i Josef Svátek. Kat Mydlář byl údajně rodákem z Chrudimi, který se chtěl stát lékařem. Shoda nešťastných okolností ho však přivedla k opovrhovanému katovskému řemeslu, kterému se pak věnoval do konce života. V pražské katovně působil v první polovině 17. století, kdy bylo společenské postavení katů velmi nízké. Ve čtyřdílných Pamětech katovské rodiny Mydlářů v Praze, které začal Josef Svátek psát deset let po dokončení Pražského kata a v nichž osudy Jana Mydláře rozvíjí, popisuje pozici mistra temného řemesla takto: Kat nesměl vkročiti do krčmy veřejné, nesměl vycházeti z města ani do něho vcházeti branou obecnou, nýbrž jen brankou neb fortnou rasovskou. Již pouhé dotknutí osoby jeho činilo každého jiného člověkem nečestným. Ba i v kostele směl dlíti jen v odlehlém koutku.
Nákup knihy
Pražský kat. Díl první. Cesta na popraviště, Josef Svátek
- Jazyk
- Rok vydania
- 2006
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná),
- Stav knihy
- Veľmi dobrá
- Cena
- 5,19 €
Platobné metódy
Tu nám chýba tvoja recenzia
- Titul
- Pražský kat. Díl první. Cesta na popraviště
- Jazyk
- česky
- Autori
- Josef Svátek
- Vydavateľ
- XYZ
- Rok vydania
- 2006
- Väzba
- pevná
- Počet strán
- 168
- ISBN10
- 8087021029
- ISBN13
- 9788087021026
- Série
- Hodnotenie
- 3,9 z 5
- Anotácia
- Jan Mydlář byl skutečnou postavou, jeho osudy jsou však dokresleny legendou, na jejímž vzniku má velký podíl právě i Josef Svátek. Kat Mydlář byl údajně rodákem z Chrudimi, který se chtěl stát lékařem. Shoda nešťastných okolností ho však přivedla k opovrhovanému katovskému řemeslu, kterému se pak věnoval do konce života. V pražské katovně působil v první polovině 17. století, kdy bylo společenské postavení katů velmi nízké. Ve čtyřdílných Pamětech katovské rodiny Mydlářů v Praze, které začal Josef Svátek psát deset let po dokončení Pražského kata a v nichž osudy Jana Mydláře rozvíjí, popisuje pozici mistra temného řemesla takto: Kat nesměl vkročiti do krčmy veřejné, nesměl vycházeti z města ani do něho vcházeti branou obecnou, nýbrž jen brankou neb fortnou rasovskou. Již pouhé dotknutí osoby jeho činilo každého jiného člověkem nečestným. Ba i v kostele směl dlíti jen v odlehlém koutku.