Parametre
- 170 stránok
- 6 hodin čítania
Viac o knihe
Češi a Slováci před rokem 1914 žili v rozdílných světech rakouského a uherského prostředí. Tématem publikace jsou především vzájemné vztahy a míra povědomí jednoho národa o druhém před vstupem do společného státu. Situace v letech 1882–1914 stála především na několika výrazných osobnostech, z české strany to byla jen úzká skupina slovakofilů či profesor T. G. Masaryk, na straně slovenské šlo naopak o širokou paletu osobností, mezi nimiž vynikali slovenští studenti v Praze, např. Vavro Šrobar či později M. R. Štefánik. Poměrně neznámou kapitolou jsou vztahy na poli katolické církve, zejména role Andreje Hlinky v letech 1906–1914. Jednoznačně lze říci, že vzájemný vztah byl od počátku silně nevyrovnaný. Partnery pro slovenské politiky byli na české straně novináři, učitelé, kněží. České politické strany slovenskou otázku do roku 1914 prakticky nevnímaly.
Nákup knihy
Češi a Slováci 1882-1914, Michal Stehlík
- Jazyk
- Rok vydania
- 2009
- product-detail.submit-box.info.binding
- (mäkká)
Platobné metódy
Tu nám chýba tvoja recenzia
- Titul
- Češi a Slováci 1882-1914
- Jazyk
- česky
- Autori
- Michal Stehlík
- Vydavateľ
- Togga
- Rok vydania
- 2009
- Väzba
- mäkká
- Počet strán
- 170
- ISBN10
- 8087258169
- ISBN13
- 9788087258163
- Série
- Štítky
- Náučná literatúra, Spoločenské vedy, Historické téma, História, Politológia & Politika, 19. storočie, Rakúsko-Uhorsko, Prelom 19. a 20. storočia, Česi a Slováci, Česko-slovenské vzťahy
- Prvé vydanie
- 2009
- Pôvodný názov
- Češi a Slováci 1882-1914: nezřetelnost společné cesty
- Hodnotenie
- 3,6 z 5
- Anotácia
- Češi a Slováci před rokem 1914 žili v rozdílných světech rakouského a uherského prostředí. Tématem publikace jsou především vzájemné vztahy a míra povědomí jednoho národa o druhém před vstupem do společného státu. Situace v letech 1882–1914 stála především na několika výrazných osobnostech, z české strany to byla jen úzká skupina slovakofilů či profesor T. G. Masaryk, na straně slovenské šlo naopak o širokou paletu osobností, mezi nimiž vynikali slovenští studenti v Praze, např. Vavro Šrobar či později M. R. Štefánik. Poměrně neznámou kapitolou jsou vztahy na poli katolické církve, zejména role Andreje Hlinky v letech 1906–1914. Jednoznačně lze říci, že vzájemný vztah byl od počátku silně nevyrovnaný. Partnery pro slovenské politiky byli na české straně novináři, učitelé, kněží. České politické strany slovenskou otázku do roku 1914 prakticky nevnímaly.