Viac o knihe
Pražský hrad je tradičním sídlem státní moci a jeho silná pozice symbolu české, respektive československé státnosti byla rozvinuta prvním československým prezidentem T. G. Masarykem, který z něj učinil svou rezidenci a prostor reprezentace mladého demokratického státu. Publikace se zaměřuje na proměnu Pražského hradu v časovém rozmezí let 1948 až 1968 v souvislosti s tím, jak se měnil úhel pohledu na funkce, které by mělo tradiční sídlo státní moci plnit. Na jejich definování se významně podíleli prezident a jeho kancelář, v průběhu sledovaného období se do tohoto procesu zapojili rovněž ideologové KSČ a představitelé československého výtvarného umění, architektury a vědy. Práce se soustředí na krátkodobé i trvalé architektonické úpravy hradního areálu zaměřené na širokou veřejnost a na vývoj zdejšího výstavního programu. Sleduje rovněž institucionální pozadí této proměny.
Nákup knihy
Pražský hrad na cestě ke komunistické utopii (1948–1968), Veronika Rollová
- Jazyk
- Rok vydania
- 2019
- Väzba
- (mäkká)
Platobné metódy
Tu nám chýba tvoja recenzia
- Titul
- Pražský hrad na cestě ke komunistické utopii (1948–1968)
- Jazyk
- česky
- Autori
- Veronika Rollová
- Rok vydania
- 2019
- Väzba
- mäkká
- ISBN10
- 8087989805
- ISBN13
- 9788087989807
- Série
- Štítky
- Náučná literatúra, Umenie & Kultúra, Historické téma, História, Česká literatúra, Architektúra, Architektúra & Urbanizmus, Česká & Slovenská história, Československo, Ideológia, Pražský hrad, Rok 1948-1968, Prezidentské sídla
- Hodnotenie
- 4 z 5
- Anotácia
- Pražský hrad je tradičním sídlem státní moci a jeho silná pozice symbolu české, respektive československé státnosti byla rozvinuta prvním československým prezidentem T. G. Masarykem, který z něj učinil svou rezidenci a prostor reprezentace mladého demokratického státu. Publikace se zaměřuje na proměnu Pražského hradu v časovém rozmezí let 1948 až 1968 v souvislosti s tím, jak se měnil úhel pohledu na funkce, které by mělo tradiční sídlo státní moci plnit. Na jejich definování se významně podíleli prezident a jeho kancelář, v průběhu sledovaného období se do tohoto procesu zapojili rovněž ideologové KSČ a představitelé československého výtvarného umění, architektury a vědy. Práce se soustředí na krátkodobé i trvalé architektonické úpravy hradního areálu zaměřené na širokou veřejnost a na vývoj zdejšího výstavního programu. Sleduje rovněž institucionální pozadí této proměny.