Hodnotenie knihy
Viac o knihe
Morální rozhořčení nehrálo v pádu Husákova režimu prvořadou roli, jakkoli to tak v „sametové revoluci“ vypadalo. Bylo spouštěčem hlouběji zakořeněných pochyb o existenčních perspektivách lidu s „přirozeným právem“ na štěstí… Kniha obsahuje eseje, rozhovory a polemiky, které vycházely od roku 2000 příležitostně v časopisech, sbornících a fotografických publikacích. Vznikaly většinou z vnějšího podnětu a obsahují interpretace mezních situací v historii komunistického režimu (únor 1948, srpen 1968, leden 1969, leden 1977, listopad 1989 atd.), které dodnes plně zaměstnávají odbornou historiografii i obecnou paměť. Autor neusiluje o syntetické pojetí a vědecké podání. V biograficky laděném úvodu upozorňuje na souvislost mezi profesním psaním o nedávné minulosti a osobní zkušeností s pamětí jako místem střetávání života a dějin.
Nákup knihy
Šťastné zítřky, úzkostné včerejšky: Eseje a jiné texty o kolizích na české cestě ke komunismu, Jiří Suk
- Jazyk
- Rok vydania
- 2021
- product-detail.submit-box.info.binding
- (mäkká)
Platobné metódy
Tu nám chýba tvoja recenzia
- Titul
- Šťastné zítřky, úzkostné včerejšky: Eseje a jiné texty o kolizích na české cestě ke komunismu
- Jazyk
- česky
- Autori
- Jiří Suk
- Vydavateľ
- NLN - Nakladatelství Lidové noviny
- Rok vydania
- 2021
- Väzba
- mäkká
- ISBN10
- 8074226816
- ISBN13
- 9788074226816
- Série
- Štítky
- Náučná literatúra, Spoločenské vedy, Historické téma, Skutočné príbehy, História, Politológia & Politika, Česká & Slovenská história, Publicistika & Eseje, Darčeky pre dedka, Výber z diela, Československo
- Hodnotenie
- 3,5 z 5
- Anotácia
- Morální rozhořčení nehrálo v pádu Husákova režimu prvořadou roli, jakkoli to tak v „sametové revoluci“ vypadalo. Bylo spouštěčem hlouběji zakořeněných pochyb o existenčních perspektivách lidu s „přirozeným právem“ na štěstí… Kniha obsahuje eseje, rozhovory a polemiky, které vycházely od roku 2000 příležitostně v časopisech, sbornících a fotografických publikacích. Vznikaly většinou z vnějšího podnětu a obsahují interpretace mezních situací v historii komunistického režimu (únor 1948, srpen 1968, leden 1969, leden 1977, listopad 1989 atd.), které dodnes plně zaměstnávají odbornou historiografii i obecnou paměť. Autor neusiluje o syntetické pojetí a vědecké podání. V biograficky laděném úvodu upozorňuje na souvislost mezi profesním psaním o nedávné minulosti a osobní zkušeností s pamětí jako místem střetávání života a dějin.