Lovci tanků. od Stalingradu po Berlín

Viac o knihe

Inovační doktrína Blitzkriegu, založená na součinnosti tankových svazků, dělostřelectva a bitevního letectva, přinesla německé armádě na počátku druhé světové války převahu a důležitý poznatek o nutnosti zabránit nepříteli v nasazení vlastních tanků. Němci se stali průkopníky ve vývoji protitankových prostředků, od raných ručních zbraní a malorážových kanonů po speciální jednotky Panzerjäger s těžší výzbrojí. Druhý svazek díla Lovci tanků detailně popisuje nasazení jednotek Panzerjäger na různých bojištích a jejich snahu čelit spojeneckým tankům novými, silnějšími protitankovými zbraněmi. Anderson na základě dobových fotografií ukazuje, jak Němci zaváděli stále větší ráže protitankových kanonů a přestavovali tankové podvozky na speciální vozidla stíhače tanků Jagdpanzer. Kniha také líčí, jak byli Němci v roce 1942 nuceni upravovat trofejní techniku na stíhače tanků a jak u strojů jako Ferdinand, Nashorn a Jagdpanther dospěli k ráži 8,8 cm. Aby nahradili kvantitu kvalitou, použili kanon 12,8 cm u Jagdtigeru a vyvinuli jednoduchou pěchotní zbraň, pancéřovou pěst Panzerfaust. Napříč dějinami vojenství se táhne příběh souboje mezi útokem a obranou, a Thomas Anderson přispěl k tomuto tématu zajímavou kapitolou.