Parametre
- 145 stránok
- 6 hodin čítania
Viac o knihe
Kniha se zaměřuje na vzájemný vztah jednoho z nejpozoruhodnějších světových skladatelů 20. století Leoše Janáčka a Národního divadla v Brně, nejvýznamnější divadelní instituce na Moravě. Vztah to byl letitý, vrstevnatý a komplikovaný. Janáček jako člen Družstva českého Národního divadla v Brně stanul od počátků v jeho organizační struktuře, a jak je zřejmé z citace v názvu publikace, pokoušel se zde uplatňovat svou představu o fungování kulturní instituce. Kniha dále podrobně zpracovává problematiku uvádění Janáčkova díla na brněnském jevišti za umělcova života, popisuje Janáčka jako návštěvníka divadelních produkcí a dotkne se i posledního rozloučení se skladatelem ve foyeru Městského divadla 15. srpna 1928. Mimo jiné jsou zde připomenuty také dávno zapomenuté kauzy spojené s výstavbou nového českého divadla, ustanovení nového divadelního ansámblu a předání německého Městského divadla českému souboru po převratu v roce 1918.
Nákup knihy
"Divadlo nesmí býti lidu komedií" (Leoš Janáček a Národní divadlo v Brně), Jiří Zahrádka
- Jazyk
- Rok vydania
- 2012
Platobné metódy
Tu nám chýba tvoja recenzia
- Titul
- "Divadlo nesmí býti lidu komedií" (Leoš Janáček a Národní divadlo v Brně)
- Jazyk
- česky, anglicky
- Autori
- Jiří Zahrádka
- Vydavateľ
- Moravské zemské muzeum
- Rok vydania
- 2012
- Počet strán
- 145
- ISBN10
- 8070283858
- ISBN13
- 9788070283851
- Série
- Štítky
- Náučná literatúra, Umenie & Kultúra, Historické téma, História, Skutočné príbehy, Životopisy, Divadlo, Divadlo & Tanec, Klasická hudba, Leoš Janáček, Národné divadlo Brno
- Hodnotenie
- 4 z 5
- Anotácia
- Kniha se zaměřuje na vzájemný vztah jednoho z nejpozoruhodnějších světových skladatelů 20. století Leoše Janáčka a Národního divadla v Brně, nejvýznamnější divadelní instituce na Moravě. Vztah to byl letitý, vrstevnatý a komplikovaný. Janáček jako člen Družstva českého Národního divadla v Brně stanul od počátků v jeho organizační struktuře, a jak je zřejmé z citace v názvu publikace, pokoušel se zde uplatňovat svou představu o fungování kulturní instituce. Kniha dále podrobně zpracovává problematiku uvádění Janáčkova díla na brněnském jevišti za umělcova života, popisuje Janáčka jako návštěvníka divadelních produkcí a dotkne se i posledního rozloučení se skladatelem ve foyeru Městského divadla 15. srpna 1928. Mimo jiné jsou zde připomenuty také dávno zapomenuté kauzy spojené s výstavbou nového českého divadla, ustanovení nového divadelního ansámblu a předání německého Městského divadla českému souboru po převratu v roce 1918.


