T.G. Masaryk. Za ideálem a pravdou. 5

Viac o knihe

Biografie, rozvržená do šesti svazků podle výrazných period Masarykova života, představuje tímto svazkem předposlední období sice nejkratší, zato nejdramatičtější. Po vypuknutí světové války v roce 1914 se Masaryk rozhodl emigrovat a pracovat na straně západních Spojenců proti Centrálním mocnostem, jejichž porážka by umožnila osvobození Čechů a Slováků. V Itálii shromažďoval informace, a na začátku roku 1915 odjel do Švýcarska, kde se v září setkal s Benešem. Beneš zvolil Francii jako trvalé působiště, zatímco Masaryk se usadil v Anglii, kde mu londýnská univerzita nabídla profesuru pro slovanské věci. V rámci akce se k nim připojil Slovák Štefánik. Propagační úsilí Masaryka a jeho spolupracovníků se podařilo získat pro osvobozeneckou ideu rozhodující západoevropské politiky. K mezinárodnímu uznání nového státu byla však nutná aktivní účast ve válce. Mnozí zahraniční Češi a Slováci se hlásili do spojeneckých armád; na východní frontě se mnozí dostávali do ruského zajetí. V červnu 1917 Masaryk vyrazil do Ruska, kde, přes obtíže v revolučním dění, vytvořil úspěšnou armádu. Československé vojsko ve Francii, Itálii a Rusku se stalo silným argumentem při jeho cestě do Spojených států na jaře 1918, kde usiloval o podporu pro československou věc. Po dosažení úspěchu se v prosinci 1918 vrátil do vlasti, kde byl zvolen prvním prezidentem Československé republiky.