Parametre
- 100 stránok
- 4 hodiny čítania
Viac o knihe
Paranoidní syndrom vlastního zápachu je v naší populaci relativně vzácný a lékařské veřejnosti málo známý psychopatologický syndrom, se kterým se většina psychiatrů v průběhu své celoživotní praxe setkává také zpravidla pouze v několika málo případech. V úvodu jsou popsány kazuistiky a práce věnované tématu. Další kapitola předkládá typické, mimořádné, ale i okrajové popisy nemocných. V závěru jsou porovnány názory a hypotézy jiných autorů se zjištěními autora. Zvláště cenná jsou porovnání syndromu vlastního zápachu s dalšími sice známými, ale v psychopatologické klasifikaci obtížně zařaditelnými pojmy (vztahovačnost, hypochondrie, dismorfofobie, parazitární bludy). Autor užívá metody srovnávací psychopatologie, která je v jeho zpracování brilantní a inspirující. Deskriptivně-psychopatologickým pohledem se autor dotýká i tradičního problému definice bludů a nebojí se citovat, že někdy jde u nemocného 'o jakousi směsici obsese, ovládavé představy a bludu'. Ve srovnávací diskusi s názory psychiatrů - klasiků demonstruje, jak je možno se poučit ze studia zkušeností našich předchůdců.
Nákup knihy
Paranoidní syndrom vlastního zápachu, Jaroslav Vacek
- Jazyk
- Rok vydania
- 2005
- product-detail.submit-box.info.binding
- (mäkká)
Platobné metódy
Nikto zatiaľ neohodnotil.
- Titul
- Paranoidní syndrom vlastního zápachu
- Jazyk
- česky
- Autori
- Jaroslav Vacek
- Vydavateľ
- Psychiatrické centrum
- Rok vydania
- 2005
- Väzba
- mäkká
- Počet strán
- 100
- ISBN10
- 8085121859
- ISBN13
- 9788085121858
- Série
- Štítky
- Náučná literatúra, Zdravie & Lekárstvo, Veda & Matematika, Príroda, Medicína, Prírodné vedy, Biológia
- Anotácia
- Paranoidní syndrom vlastního zápachu je v naší populaci relativně vzácný a lékařské veřejnosti málo známý psychopatologický syndrom, se kterým se většina psychiatrů v průběhu své celoživotní praxe setkává také zpravidla pouze v několika málo případech. V úvodu jsou popsány kazuistiky a práce věnované tématu. Další kapitola předkládá typické, mimořádné, ale i okrajové popisy nemocných. V závěru jsou porovnány názory a hypotézy jiných autorů se zjištěními autora. Zvláště cenná jsou porovnání syndromu vlastního zápachu s dalšími sice známými, ale v psychopatologické klasifikaci obtížně zařaditelnými pojmy (vztahovačnost, hypochondrie, dismorfofobie, parazitární bludy). Autor užívá metody srovnávací psychopatologie, která je v jeho zpracování brilantní a inspirující. Deskriptivně-psychopatologickým pohledem se autor dotýká i tradičního problému definice bludů a nebojí se citovat, že někdy jde u nemocného 'o jakousi směsici obsese, ovládavé představy a bludu'. Ve srovnávací diskusi s názory psychiatrů - klasiků demonstruje, jak je možno se poučit ze studia zkušeností našich předchůdců.