Parametre
- 314 stránok
- 11 hodin čítania
Viac o knihe
PhDr. Karla Motyková, DrSc., rozená Šneidrová (nar. 20. 5. 1930 v Praze), patří k první poválečné generaci českých archeologů, kteří zásadním způsobem formovali směřování oboru ve druhé polovině 20. století a podíleli se na vzniku a rozvoji moderního Archeologického ústavu Akademie věd. Karla Motyková byla vůdčí osobností protohistorické archeologie, vedla jeden z nejrozsáhlejších systematických výzkumů v Čechách (na Závisti), řídila pravěké oddělení Archeologického ústavu, mnoho let redigovala také prestižní archeologické periodikum Památky archeologické. Přednášela rovněž na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Její doménou se staly zejména doby laténská a římská. Předkládaná kniha může být významným příspěvkem k poznání rozvoje moderní české archeologie, zahrnujícím počátky Akademie věd, normalizační období i složitou transformaci po sametové revoluci. Zároveň vede čtenáře k hlubšímu pochopení archeologie jako takové, neboť přemýšlení o vlastním oboru a jeho možnostech poznání se táhne jako červená nit celým naším rozhovorem
Skladom máme celkom knihy Dlouhý život s archeologií (2022).
Nákup knihy
Dlouhý život s archeologií, Karla Motyková-Šneidrová
- Jazyk
- Rok vydania
- 2022
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná),
- Stav knihy
- Veľmi dobrá
- Cena
- 5,59 €
Platobné metódy
Tu nám chýba tvoja recenzia
- Titul
- Dlouhý život s archeologií
- Jazyk
- česky
- Autori
- Karla Motyková-Šneidrová
- Vydavateľ
- Pavel Mervart
- Rok vydania
- 2022
- Väzba
- pevná
- Počet strán
- 314
- ISBN10
- 807465494X
- ISBN13
- 9788074654947
- Série
- Hodnotenie
- 4 z 5
- Anotácia
- PhDr. Karla Motyková, DrSc., rozená Šneidrová (nar. 20. 5. 1930 v Praze), patří k první poválečné generaci českých archeologů, kteří zásadním způsobem formovali směřování oboru ve druhé polovině 20. století a podíleli se na vzniku a rozvoji moderního Archeologického ústavu Akademie věd. Karla Motyková byla vůdčí osobností protohistorické archeologie, vedla jeden z nejrozsáhlejších systematických výzkumů v Čechách (na Závisti), řídila pravěké oddělení Archeologického ústavu, mnoho let redigovala také prestižní archeologické periodikum Památky archeologické. Přednášela rovněž na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Její doménou se staly zejména doby laténská a římská. Předkládaná kniha může být významným příspěvkem k poznání rozvoje moderní české archeologie, zahrnujícím počátky Akademie věd, normalizační období i složitou transformaci po sametové revoluci. Zároveň vede čtenáře k hlubšímu pochopení archeologie jako takové, neboť přemýšlení o vlastním oboru a jeho možnostech poznání se táhne jako červená nit celým naším rozhovorem