Bookbot
Miláčik čitateľov je práve vypredaný
Máte ju v knižnici?Získajte od 10,30 € do 12,86 € predajom tejto knihy.
Predať knihy

Parametre

  • 492 stránok
  • 18 hodin čítania

Viac o knihe

Druhý svazek souhrnného zpracování dějin Tábora se věnuje rozsáhlému období od zániku samostatné husitské obce po samý práh moderního věku. Dlouhý časový úsek je rozdělen na tři části – první z nich se věnuje pozdně středověkému období již královského města (1452–1526), druhá představuje počátek novověku až po třicetiletou válku včetně jejího průběhu (1526–1648), třetí zahrnuje dobu absolutní a osvícenské monarchie (1648–1790). Zkušený autorský kolektiv se zaměřil nejen na politické, sociální a hospodářské dějiny Tábora v kontextu českých dějin. Kladl si také otázku, nakolik se proměnilo kolektivní myšlení táborské městské obce během přechodu od středověku do novověku, od renesance do baroka a jak na život města působily osvícenské reformy v závěru předmoderního období. Nebyly opomenuty ani kulturně historické proměny tvářnosti města od pozdní gotiky do vrcholného baroka, včetně urbanistického vývoje.

Nákup knihy

Tábor II.: Od konce středověku k počátkům modernity 1451-1790, Robert Šimůnek, Lukáš Fasora, Tomáš Sterneck, Zdeněk Vybíral, Michal Šroněk, Kateřina Horníčková, Zdeněk Žalud

Jazyk
Rok vydania
2025
Väzba
(pevná)
Akonáhle sa objaví, pošleme e-mail.

Doručenie

Platobné metódy

Nikto zatiaľ neohodnotil.

Titul
Tábor II.: Od konce středověku k počátkům modernity 1451-1790
Jazyk
česky
Rok vydania
2025
Väzba
pevná
Počet strán
492
ISBN13
9788074227424
Série
Štítky
Anotácia
Druhý svazek souhrnného zpracování dějin Tábora se věnuje rozsáhlému období od zániku samostatné husitské obce po samý práh moderního věku. Dlouhý časový úsek je rozdělen na tři části – první z nich se věnuje pozdně středověkému období již královského města (1452–1526), druhá představuje počátek novověku až po třicetiletou válku včetně jejího průběhu (1526–1648), třetí zahrnuje dobu absolutní a osvícenské monarchie (1648–1790). Zkušený autorský kolektiv se zaměřil nejen na politické, sociální a hospodářské dějiny Tábora v kontextu českých dějin. Kladl si také otázku, nakolik se proměnilo kolektivní myšlení táborské městské obce během přechodu od středověku do novověku, od renesance do baroka a jak na život města působily osvícenské reformy v závěru předmoderního období. Nebyly opomenuty ani kulturně historické proměny tvářnosti města od pozdní gotiky do vrcholného baroka, včetně urbanistického vývoje.