Bookbot

Fatální kniha. Dvojí Cyklus rozkoše a smrti Miloše Martena

Viac o knihe

Umělecká tvorba Miloše Martena (1883–1917) bývá literární historií vykládána pouze jako doplněk jeho kritické a esejistické činnosti. Tato kniha od hierarchizující perspektivy odhlíží a zaměřuje se na autorův prozaický Cyklus rozkoše a smrti v jeho dvou verzích: prvotní (1907) a výsledné (1925), jejíž podobu ovlivnila autorova přímá válečná zkušenost. Stylizovaná literárnost, design knihy i tematizace diskurzů o degeneraci lidstva a nákaze uměním činí z první verze dekadentní poisonous book, jejíž četba je inscenována jako fatální iniciace do světa „mimo dobro a zlo“. Publikace na základě archivního výzkumu mapuje okolnosti Martenova přepisu díla a současně zprostředkovává osobitou zpověď intelektuála v soukolí dějin, který utvářel svou vlastní identitu mezi „Západem“ a „Východem“ a mezi jejich texty i jazyky.

Nákup knihy

Fatální kniha. Dvojí Cyklus rozkoše a smrti Miloše Martena, Jana Kantoříková

Jazyk
Rok vydania
2025
product-detail.submit-box.info.binding
(pevná),
Stav knihy
Dobrá
Cena
7,49 €

Platobné metódy

Nikto zatiaľ neohodnotil.Ohodnotiť

Titul
Fatální kniha. Dvojí Cyklus rozkoše a smrti Miloše Martena
Jazyk
česky
Rok vydania
2025
Väzba
pevná
Počet strán
432
ISBN13
9788020036131
Série
Anotácia
Umělecká tvorba Miloše Martena (1883–1917) bývá literární historií vykládána pouze jako doplněk jeho kritické a esejistické činnosti. Tato kniha od hierarchizující perspektivy odhlíží a zaměřuje se na autorův prozaický Cyklus rozkoše a smrti v jeho dvou verzích: prvotní (1907) a výsledné (1925), jejíž podobu ovlivnila autorova přímá válečná zkušenost. Stylizovaná literárnost, design knihy i tematizace diskurzů o degeneraci lidstva a nákaze uměním činí z první verze dekadentní poisonous book, jejíž četba je inscenována jako fatální iniciace do světa „mimo dobro a zlo“. Publikace na základě archivního výzkumu mapuje okolnosti Martenova přepisu díla a současně zprostředkovává osobitou zpověď intelektuála v soukolí dějin, který utvářel svou vlastní identitu mezi „Západem“ a „Východem“ a mezi jejich texty i jazyky.