Viac o knihe
Esej pohybující se na rozhraní filosofie, religionistiky a kulturní antropologie, v níž autor systematicky rozvíjí pojem morálního náboženství jako zvláštní duchovní orientace. Inspiraci čerpá především z Jana Patočky a Platónovy Ústavy, jejichž koncepce „péče o duši“ a ideály morálního řádu jsou v textu znovu interpretovány. Autor v textu vymezuje morální náboženství vůči klasickým náboženským tradicím a ukazuje jeho přínos pro humanitní vzdělávání a etickou reflexi. Esej je bohatá na historické exkursy a zároveň nabízí precizní jazykově-filosofické rozbory pojmů mravnosti, morálky a etiky. Kromě jiného se zaobírá Platónovou filosofií, zejména interpretací dialogu Ústava, Sókratovou ironií a žánrem utopie a dystopie. Rozprava rovněž uvádí širší filosoficko-historický kontext, v němž autor porovnává platónskou ontologickou etiku s aristotelskou etikou.
Nákup knihy
Rozprava o morálním náboženství, Příspěvek k provádění programem péče o duši, Zdeněk Pinc, Marek Lentvorský
- Jazyk
- Rok vydania
- 2025
- product-detail.submit-box.info.binding
- (mäkká)
Platobné metódy
Nikto zatiaľ neohodnotil.
- Titul
- Rozprava o morálním náboženství, Příspěvek k provádění programem péče o duši
- Jazyk
- česky
- Autori
- Zdeněk Pinc, Marek Lentvorský
- Rok vydania
- 2025
- Väzba
- mäkká
- Počet strán
- 168
- ISBN13
- 9788074763878
- Série
- Anotácia
- Esej pohybující se na rozhraní filosofie, religionistiky a kulturní antropologie, v níž autor systematicky rozvíjí pojem morálního náboženství jako zvláštní duchovní orientace. Inspiraci čerpá především z Jana Patočky a Platónovy Ústavy, jejichž koncepce „péče o duši“ a ideály morálního řádu jsou v textu znovu interpretovány. Autor v textu vymezuje morální náboženství vůči klasickým náboženským tradicím a ukazuje jeho přínos pro humanitní vzdělávání a etickou reflexi. Esej je bohatá na historické exkursy a zároveň nabízí precizní jazykově-filosofické rozbory pojmů mravnosti, morálky a etiky. Kromě jiného se zaobírá Platónovou filosofií, zejména interpretací dialogu Ústava, Sókratovou ironií a žánrem utopie a dystopie. Rozprava rovněž uvádí širší filosoficko-historický kontext, v němž autor porovnává platónskou ontologickou etiku s aristotelskou etikou.