Dějiny filozofie práva

Viac o knihe

Vladimír Kubeš (1908–1988) – brněnský právní filozof, civilista, konstitucionalista a právní teoretik – zastával přesvědčení, že právu lze skutečně porozumět jen ve světle filozofie. Monografie Dějiny právní filozofie je „pátou knihou“ jeho systému filozofie práva: pevně vystavěným průvodcem hlavními proudy evropského myšlení o právu od antiky po 20. století. Sleduje cestu od Řeků (Homér, Solón, Platón, Aristotelés) přes helénsko-římské školy a římské juristy, křesťanské středověké pojetí práva (Augustin, Tomáš Akvinský) a renesanci s počátky smluvních teorií až k osvícencům (Locke, Hume, Montesquieu, Rousseau). Těžiště tvoří samostatný díl věnovaný Immanuelu Kantovi. Na něj navazuje první pokantovská generace (Fichte, Schelling, Hegel, historickoprávní škola, Schopenhauer), závěr 19. století (Trendelenburg, Lasson, pozitivismus, Jhering) a široké spektrum 20. století: novokantovci, ryzí nauka právní (normativní teorie), novohegeliáni, fenomenologie, Englišova teorie myšlenkového řádu i sociologicko-právní a psychologické směry. Výklad stojí na pevné půdě středoevropské – převážně německy psané – tradice. Kubešova monografie vychází z autorovy pozůstalosti a je vydávána jako historický pramen. Je určena studujícím a badatelům v oblasti právní filozofie, právní teorie i dějin práva – všem, kdo věří, že právo má smysl jen tam, kde obstojí před měřítkem spravedlnosti.