Viac o knihe
Třetí svazek ediční řady Theatrum Neolatinum se věnuje latinským biblickým hrám vzniklým v 16. a na počátku 17. století v českých zemích. V úvodní studii autoři sledují proměny tohoto typu her od středověku do raného novověku, srovnávají bohemikální texty s produkcí z jiných zemí a pozornost věnují také souvislosti raně novověkých her s antickým, respektive starořímským dramatem. Druhou část publikace tvoří komentovaná edice čtyř novodobě dosud nevydaných her, která je doplněná zrcadlovým překladem do češtiny. Jedná se o dramata Toboeus comoedia sacra et nova (1569) Jana Aquily z Plavče (kolem 1520-1573/4), Gedeon (1606) a Josephiados comaedia (1607) Ondřeje Rochotia (kolem 1583 - po 1622) a Tobias Junior (1616) jezuity Georgia Dingenauera (1571-1631).
Nákup knihy
Latinské divadlo v českých zemích. Latinské biblické drama v českých zemích doby předbělohorské, Markéta Klosová, Magdaléna Jacková, kolektiv autorů
- Jazyk
- Rok vydania
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná)
Platobné metódy
Nikto zatiaľ neohodnotil.
- Titul
- Latinské divadlo v českých zemích. Latinské biblické drama v českých zemích doby předbělohorské
- Jazyk
- česky
- Vydavateľ
- Academia
- Väzba
- pevná
- Počet strán
- 592
- ISBN13
- 9788020037183
- Série
- Štítky
- Náučná literatúra, Umenie, Veda
- Anotácia
- Třetí svazek ediční řady Theatrum Neolatinum se věnuje latinským biblickým hrám vzniklým v 16. a na počátku 17. století v českých zemích. V úvodní studii autoři sledují proměny tohoto typu her od středověku do raného novověku, srovnávají bohemikální texty s produkcí z jiných zemí a pozornost věnují také souvislosti raně novověkých her s antickým, respektive starořímským dramatem. Druhou část publikace tvoří komentovaná edice čtyř novodobě dosud nevydaných her, která je doplněná zrcadlovým překladem do češtiny. Jedná se o dramata Toboeus comoedia sacra et nova (1569) Jana Aquily z Plavče (kolem 1520-1573/4), Gedeon (1606) a Josephiados comaedia (1607) Ondřeje Rochotia (kolem 1583 - po 1622) a Tobias Junior (1616) jezuity Georgia Dingenauera (1571-1631).