Až k hořkému konci

Viac o knihe

Práce, založená na mnohaletém výzkumu a studiu pramenů, se zaměřuje na historii fenoménu, který byl po druhé světové válce na více než čtyři desetiletí téměř zapomenut, přestože tvořil nedílnou součást kulturního života Prahy. Autorka se soustředí na pražské německé divadlo, jehož význam nelze opomenout ani v kontextu dějin českého Národního divadla. Jako výchozí bod zvolila rok 1888, kdy bylo otevřeno Nové německé divadlo na Vinohradech (dnešní Státní opera Praha). Kniha sleduje vývoj hudebního divadla, které v Praze dosáhlo vysoké umělecké úrovně díky osobnostem jako Angelo Neumann, Gustav Mahler a Alexander Zemlinsky, a také vývoj činohry a dalších divadelních žánrů. Autorka zasazuje tento vývoj do širšího historického kontextu, čímž přesahuje obor teatrologie a vytváří obraz dějin pražské společnosti a česko-německých vztahů od druhé poloviny 19. století do druhé světové války. Kniha obsahuje šest kapitol sledujících jednotlivá historická období a sedmá kapitola shrnuje autorčiny poznatky k otázce významu německého divadla.