Romano Guardini Knihy

Úvahy o osobě a živote Ježiša Krista. Klasické dielo duchovnej teológie, v ktorom autor podáva postavu Ježiša Krista, ako sa s ňou stretávame v evanjeliách, a poukazuje na tajomstvo jeho osoby, aniž by ich chcel rušiť. Historicko-kritická exegeza priniesla od doby vzniku tejto knihy mnoho nových detailných poznatkov, ale na pozadí súčasných teologických diskusií o rôznych podobách Ježiša vo filme a literatúre zostávajú Guardiniho úvahy podivuhodne aktuálne.

V tomto zväzku edície Časové náboženské otázky prinášame Guardiniho dve krátke diela Listy od Comského jazera a Stroje a človek. Ich spoločnou témou je ekológia v najširšom zmysle, teda zamýšľanie sa nad prostredím, v ktorom moderný človek žije. Nad prostredím poznačeným technickým pokrokom, premenou prírody. Nad tým, ako nové technické možnosti vplývajú na kultúru ľudského života. Čitatelia nájdu v nich na svoje otázky poctivé odpovede, ktoré majú čo povedať aj v dnešnej dobe. Guardini hovorí z pozície človeka, ktorý kriticky pozoruje a hodnotí z pozície humánnej zaangažovanosti. Vydanie prvé

Smrť, očistec, posledný súd, večnosť. A s tým všetkým spojená nádej. Tieto skutočnosti nás zaujímajú. No ak chceme byť „moderní“, nepatrí sa príliš o nich hovoriť. A predsa sme na to zvedaví. Aj preto vyšla táto knižka o smrti, súde, očisťovaní a večnosti v edícii Časové náboženské otázky. Vydanie prvé

Kniha obsahuje texty, v ktorých Guardini zaujíma stanovisko k zodpovednosti ľudí (zvlásť kresťanov) vo vzťahu k totalitarizmu akéhokoľvek druhu. Kľúčovými pojmami sú tu sloboda a zodpovednosť. Guardini, ktorý bol v období nacizmu nútený vzdať sa svojho pedagogického pôsobenia na vysokých školách, je hodnoverným svedkom svojich čias. Jeho slová nadobúdajú zvláštny význam a aktuálnosť najmä v súčasnosti, keď neraz zabúdame na minulosť a nedoceňujeme jej závažnosť.

K 110. výročiu narodenia Romana Guardiniho vydalo Ústredie slovenskej kresťanskej inteligencie, Bratislava vo Vydavateľstve Michala Vaška. Predslov napísal František Haško. Vydanie prvé.

Autor obhajuje nedeľu ako sviatočný deň. Pre kresťanov je toto dielo podnetom a povzbudením nanovo objaviť a pestovať „kultúru nedele."

Kniha pozostáva z „deviatich listov“ adresovaných mladým: O radosti v srdci; o pravdivosti slov; o obdarovávaní a prijímaní; o domove a pohostinnosti; o serióznosti; o modlitbe; o rytierskom mužovi; o slobode; o duši a o štáte v nás. V doslove pôvodného nemeckého vydania píše Ingeborg Klimmer: „Listy o sebavzdelávaní... aj dnes dokážu osloviť mladého človeka. Dokážu mu pomôcť, aby bol človekom a kresťanom. A aby sa stal dobrým človekom a dobrým kresťanom. Možno práve preto sú dnes tieto listy dôležité - dnes, keď tí najlepší z mladých hľadajú akékoľvek východisko k lepšiemu, humánnejšiemu životu...“

Guardini je jedným z tých katolíckych intelektuálov, ktorí nie sú kategorizovateľní či onálepkovateľní jedným slovom. Jeho najcharakteristickejšou črtou je azda, že stojí v pozadí za mnohými inými, oveľa známejšími osobnosťami, ktoré priamo či nepriamo ovplyvnil. Napriek tomu, že bol akademikom a mysliteľom a venoval sa stále hlbšiemu hľadaniu a vyjadrovaniu pravdy, jeho diela sú niekedy až prekvapivo krátke a naoko jednoduché. Okrem toho, popri filozofických a teologických témach sa venoval problémom zo života ako aj duchovným otázkam, a práve v nich sa neraz vynárajú a rezonujú hlboké pravdy bez zbytočného vysvetľovania. Tento krátky spis o ruženci má potenciál byť tak duchovnou potravou pre nejedného zbožného veriaceho ako aj inšpiráciou pre viac teologickú úvahu a napokon mystickú meditáciu. Nie je to čítanie o Márii, ale s Máriou, a viac než o život ako Mária v ňom ide o Boží život v nás ako v Márii.

Guardiniho pozdní dílo Ctnosti (orig. Tugenden, 1963) je zralým plodem myšlení a životních zkušeností hlubokého myslitele. Téma je pojato v šíři a hloubce, která se nedotýká pouze speciálních problémů teologické disciplíny. Problém je tu položen jako něco, co hluboce souvisí se životem a lidskou kulturou obecně. O cíli této své knihy autor v jejím úvodu napsal: „Nauka o mravnosti se až příliš stala naukou o tom, co je zakázáno; tyto úvahy mají spíše učinit zadost velikosti a kráse dobra. Příliš často se také hledí na mravní normu jako na něco, co přistupuje k rebelujícímu člověku zvenčí; zde se má dobro chápat jako to, co z člověka, který je uskutečňuje, činí člověka v pravém smyslu. Mladého Glaukóna mistrova slova uchvátila, byl nadšený a plný úcty. Cíle této knihy by bylo dosaženo, kdyby si čtenář uvědomil, že poznání dobra je důvodem k radosti.“

Publikace soustřeďuje uměnovědné texty teologa a myslitele Romana Guardiniho (1885–1968), jedné z nejvýznamnějších postav katolicismu 20. století, a zahrnuje oblast Guardiniho myšlenkového odkazu, která dosud nebyla v češtině zpřístupněna. Guardini mj. navrhuje jako jistý ideál rozlišení typu kultového a zbožného obrazu a konstatuje, že kultový obraz v dnešním umění vlastně neexistuje. Na rozdíl od románského a středověkého umění podle něho dnes převládá subjektivní záznam osobní zkušenosti tvůrce. Nicméně abstraktní umění a snad ještě více moderní architektura bez doplňujících obrazů, její schopnost pojednat prázdný prostor podle Guardiniho dokáže znovu a zcela současným způsobem otevírat zkušenost „adventní“ Boží přítomnosti.

Einführung in die Schule des christlichen Gebets. Gebet ist innere Notwendigkeit, Gnade und Erfüllung – es ist jedoch auch Pflicht, Mühe und Überwindung. Es gibt also das Erlebnis des Gebets, aber auch das Üben des Gebets; seine lebendige Quelle, aber auch seine Schule.

Guardiniho pozdní dílo Ctnosti (orig. Tugenden, 1963) je zralým plodem myšlení a životních zkušeností hlubokého myslitele. Téma je pojato v šíři a hloubce, která se nedotýká pouze speciálních problémů teologické disciplíny. Problém je tu položen jako něco, co hluboce souvisí se životem a lidskou kulturou obecně. O cíli této své knihy autor v jejím úvodu napsal: „Nauka o mravnosti se až příliš stala naukou o tom, co je zakázáno, tyto úvahy mají spíše učinit zadost velikosti a kráse dobra. Příliš často se také hledí na mravní normu jako na něco, co přistupuje k rebelujícímu člověku zvenčí, zde se má dobro chápat jako to, co z člověka, který je uskutečňuje, činí člověka v pravém smyslu. Mladého Glaukóna mistrova slova uchvátila, byl nadšený a plný úcty. Cíle této knihy by bylo dosaženo, kdyby si čtenář uvědomil, že poznání dobra je důvodem k radosti.“

Romano Guardini erschließt Grundvollzüge, Zeichen und Symbole, die zur alltäglichen Praxis des christlichen Lebens gehören: Welche innere Grundhaltung kommt im Kreuzzeichen, im Stehen, im Knien zum Ausdruck? Wie prägen und umgeben Kerzen, Weihrauch, Kirchenglocken usw. unseren gläubigen Alltag?

Autor mistrným způsobem otevírá Žalmy jako důležitý pramen křesťanské spirituality. I když se jednotlivé starozákonní Žalmy liší svým obsahem, jedno mají společné – jsou modlitbou. Ten, kdo v nich promlouvá, v nich děkuje za splnění proseb. Obdivuje krásu Bohem stvořeného světa. Uvědomuje si své provinění. Oslavuje Boží moudrost, kterou se můžeme řídit ve svém životě. Žalmy předkládají Bohu celý lidský život – naše radosti i strasti, náš strach, hřích, hněv i vášeň. I to, jak prožíváme svou svobodu. Bůh toto všechno objímá. Právě proto sehrávají Žalmy tak důležitou roli v židovství i v křesťanství. Žalmy ale podle Guardiniho nejsou jen poezií se silnými obrazy a v krásném starověkém stylu. „Jsou na prvním místě Božím slovem – slovem, kterým Bůh odpovídá na slova toho, kdo se jím dal uchvátit. Stávají se tak zjevením vedoucím ke spáse.“ Kdo se je modlí, začne přijímat jejich slova za svá vlastní. Začne vidět své srdce ne takové, jaké by si přál mít, ale takové, jaké skutečně je – včetně jeho skrytých zákoutí a hlubin. Žalmy nás burcují, abychom se s jejich pomocí obraceli k Bohu a říkali mu: Pane, přicházím k tobě se vším, co je ve mně. Pohleď na to a dej mi své světlo.

Vielfach anhand von Texten aus den Tagebüchern und anderen Werken Sören Kierkegaards beschreibt Guardini die destruktiven Kräfte, aber auch das Große, Kostbare und Hohe, das aus der Not der Schwermut aufsteigt. Darüber hinaus werden in diesem, bereits in mehreren Auflagen erschienenen Band die auch heute in vielen philosophischen und theologischen Strömungen wirksamen Grundbegriffe der „Verzweiflung“, der „Krankheit zum Tod“, des „Paradoxen“ tiefsinnig gedeutet, aber auch in ihre Grenzen gewiesen.

Proslulý křesťanský filozof Romano Guardini se v této knize zabývá podstatou člověka. Na rozdíl od dřívějších humanitních i přírodních věd, jež měly za to, že podstatu člověka dostatečně znají, se ve 20. století ukázalo, že tyto jistoty jsou otřeseny. Otázka, co je to člověk, je tak opět otázkou. Guardini se pokouší přiblížit odpovědi na tuto otázku zdůrazňováním právě toho, co je na lidské existenci a lidském životě tajemné, záhadné a nejisté. Specificky lidskou stránku člověka spatřuje v personálním bytí, v individualitě, ve vztahu Já-Ty, v lásce a ve vztahu k transcendenci.

Na příkladu - životě Blaise Pascala - zkoumá autor, co se děje v člověku, který začne křesťansky věřit.

Církev říká: nejsi sám. Tvé já je v rukou někoho, kdo tě vidí a vidí Boha, který hledí na Boží tvář a na tebe v jeho světle. To je to, co slyšíme o andělu strážném, a bylo by asi dobře někdy na něho myslet a svěřit se jeho mocné lásce. Je také dobré se obracet na anděly těch, kteří nám jsou drazí. Teologické úvahy Romana Guardiniho nás vedou zpět k biblickým pramenům: jakou úlohu hrají andělé v Božím zjevení, v dějinách spásy, v příklonu Boha k lidem? Guardini nám otevírá ústřední texty Starého a Nového zákona, která se týkají právě andělů.

Myšlenky známého autora se mohou stát inspirací a povzbuzením pro modlitbu růžence.

Tato kniha slavného liturgika a filosofa Romana Guardiniho pochází z let, kdy liturgické hnutí bojovalo o plnější účast věřících na liturgii. Touto myšlenkou je prodchnut i spis, který prezentuje co liturgie je, jaký charakter má její modlitba, v čem spočívá její hloubka, jaký je její styl, symbolika a mnoho dalšího. To vše Guardini představuje svým vysoce stylizovaným a přesto hlubokým tokem myšlenek, který se nevyčerpává, ale vybízí čtenáře k vlastnímu promýšlení.

Křesťanské učení o smrti, posmrtné čistotě, vzkříšení, soudu a věčnosti.

Two monumental works on the nature of the modern age by Romano Guardini, one of the most important Catholic figures of the 20th century.

Cesta křížová (pobožnost) - rozjímání - náměty - úvahy

Výbor z díla (1916-1921). Čím déle kdo žije, tím zřetelněji vidí, že jednoduché věci jsou opravdu veliké. Proto je však také přetěžké je zvládnout. Největší úkol duchovní literatury jistě byl mluvit o Bohu tak, aby to lidské srdce bez dalšího pochopilo. Avšak kdo to dokáže? Romano Guardini je českým čtenářům dobře znám především knihou O modlitbě a několika dalšími tituly zaměřenými na různé aspekty spirituality. Tentokrát se můžeme seznámit obšírněji s obsáhlým a všestranným odkazem tohoto nejpřednějšího teologa naší doby.

Odraz Kristova nitra jako poselství pro naši dobu. Romano Guardini je českým čtenářům dobře znám především knihou O modlitbě, která patří mezi nejúspěšnější překladové tituly věnované spiritualitě.V této knize se autor zaměřuje na Otčenáš. Jednotlivé verše této základní křesťanské modlitby posloužily jako inspirace k rozjímání a meditaci.

Jak nepodlehnout morální rezignaci? Jak si uchovat lidskost a slušnost i ve zcela zmatené době? O co se vnitřně opřít, jestliže společenské dění příliš nepřeje normálnímu lidskému svědomí a etickým hodnotám? Na tyto žhavé a často se v historii opakující otázky odpovídá autor poctivě, citlivě a především s filosofickou moudrostí vycházející z hlubokého osobního prožitku. Své jasné myšlenky přitom vyjadřuje rovněž jasným, všeobecně srozumitelným jazykem.

„Boží tvář“, „Srdce a Bůh“, „Jak víme o Bohu“ – das sind einige Kapitelüberschriften, in denen der bekannte Philosoph und Theologe sich der schwierigen Aufgabe widmet, zu verstehen, was – in seinen Worten – „alles Verstehen übersteigt und doch so nah ist, was nicht in die Gewissheit des Gedankens eintritt und doch deutlich darum kreist, wenn es richtig gedacht wird.“ Gott angesichts Gottes zu denken – diese dringliche Aufgabe der heutigen philosophischen Hermeneutik war Guardini bereits in den 30er Jahren bewusst. Sein einzigartiger Text ist nicht nur sehr verständlich und persönlich ansprechend, sondern auch ein wichtiger Beitrag zum Dialog und zur Zusammenarbeit zwischen Theologie und zeitgenössischer Philosophie.

Romano Guardini setzt sich mit der Bedeutung der verschiedenen Lebensphasen auseinander, einem Thema, das in der modernen Psychologie zunehmend Beachtung findet. Er charakterisiert kurz und zutreffend die typischen Anforderungen und Probleme der verschiedenen Lebensabschnitte. Jedes Lebensalter bringt ein eigenes Erleben und spezifischen Schwierigkeiten mit sich und fordert eine besondere Ethik. Guardini ordnet den verschiedenen Phasen jeweils Werte zu, die zur Reifung der Person notwendig sind.

Myšlenky známého autora se mohou stát inspirací a povzbuzením pro modlitbu růžence.

Milý příteli! , oslovuje německý teolog a filozof Romano Guardini svého přítele Josefa Weigera i všechny budoucí čtenáře svých Dopisů od jezera Como. Intimní formu dopisů využil pro sdílení svých hlubokých filozofických úvah o údělu člověka, jenž ve prospěch techniky ztrácí kontrolu nad svým bytím i životním prostředím. Jako bystrý pozorovatel popsal Guardini téměř před sto lety s až znepokojivou prozíravostí výzvy, které lidstvov technologickém věku čekají. K vášnivým čtenářům Dopisů i dalších knih Romana Guardiniho patřil německý architekt Ludwig Mies van der Rohe, tvůrce brněnské vily Tugendhat. Mies se už od mladí velmi zajímal o dění v přírodních i humanitních vědách. Svou tvorbu pak chápal jako vyjádření hlavních dobových tendencí. Stavební umění „je vždy v prostoru zachycená vůle doby, nic jiného“, napsal v roce 1924. Právě Dopisy od jezera Como mu otázku o vůli doby a jejích tendencích pomohly objasnit.

Autor ve svém spisku uvažuje nad proměnami vnímání satana a jeho působení v lidském životě.

Výklad modlitby Otčenáš. Jednotlivé verše této základní křesťanské modlitby posloužily autorovi jako inspirace k rozjímání a meditaci.

Joseph Ratzinger – Benedikt XVI. prirovnáva liturgiu k nádhernej freske, ktorá je síce dobre zachovaná, no prekrývajú ju neskoršie omietky a nátery. Vo svojej knihe Duch liturgie sa podujal poukázať na všetky nánosy, ktoré sa na liturgii usadili, a poukázať na jej pôvodného ducha. Upozorňuje na nevyhnutnosť prístupu plného úcty, aby sa na krásnej freske liturgie neobjavovali vždy nové a nové vrstvy „omietky“. „Nejde mi o vedecké diskusie či výskumy, ale o snahu nanovo pochopiť vieru, o správne uskutočnenie je ústredných vyjadrovacích foriem, ktorými je práve liturgia. Keby kniha spôsobila niečo také, ako ‚liturgické hnutie, hnutie zamerané na liturgiu, a podnietila by tak jej správne, vnútorné i vonkajšie uskutočňovanie, zámer, s ktorým som ju napísal, by bol vrchovato naplnený.”

This book collects a fascinating series of letters written by theologian-philosopher Romano Guardini in the mid-1920s in which he works out for the first time his sense of the challenges of humanity in a culture increasingly dominated by the machine. With prophetic clarity and unsettling farsightedness, Guardini's letters poignantly capture the personal implications and social challenges of living in the technological age — concerns that have now come to fruition seventy years after they were first raised.

The book explores the spiritual insights of Romano Guardini, a prominent theologian whose teachings shaped the liturgical renewal during the Second Vatican Council. It guides readers in preparing their mind, body, and heart for Mass, drawing on Guardini's sacramental imagination, which has garnered admiration from both Pope Benedict XVI and Pope Francis. This work emphasizes the importance of deepening one's spiritual experience of the liturgy.

Featuring five significant works by Romano Guardini, this collection highlights the contributions of a pivotal Catholic figure of the 20th century. Each piece offers profound insights into faith, spirituality, and the Catholic tradition, making it an essential addition to any Catholic library. Guardini's thought-provoking writings continue to inspire and challenge readers, reflecting his deep understanding of the human experience in relation to God.

Ein Text wird zum „Klassiker“, wenn er für mehrere Generationen seine Aussagekraft behält. Das gilt in besonderer Weise von den „Briefen über Selbstbildung“, die Romano Guardini 1930 verfasst hat. Sie sind an junge Menschen gerichtet und geben Impulse, wie man zugleich Mensch und Christ sein und immer mehr werden kann. In der unmittelbaren Form des Briefes werden. Voraussetzungen für ein gelingendes Leben angesprochen: Freudigkeit des Herzens, Wahrhaftigkeit, Geben und Nehmen, Freiheit, Staat in uns, Beten.

In einer Zeit, in der die Grenzen des Machbaren immer deutlicher werden, fragen viele Menschen nach den Wurzeln des Daseins. Die Fragen nach dem Ursprung und dem Grund des Lebens rücken wieder mehr in den Mittelpunkt des Nachdenkens. Romano Guardini hat versucht, in zwei klassischen, immer aktuellen Texten dazu eine Antwort aufzuzeigen, die Suchenden Orientierung im Fragen und Beten bietet. In „Der Anfang aller Dinge“ führt er die Leser zu den drei ersten Kapiteln der Genesis, eine Existenzlehre auf wenigen Seiten, die gläubig Fragenden Antwort geben, wie sich sich selbst und ihren rätselhaften Weg verstehen können. Eine wichtige Quelle der christlichen Spiritualität erschließt der bekannte Religionsphilosoph in der „Weisheit der Psalmen“. In den sehr verschiedenartigen Psalmen kann alles Lob, alle Leidenschaft und alle Wut vor Gott getragen werden, dabei wird seine Freiheit nicht angetastet, immer ist er der Herr und Richter. In diesem Gegenüber liegt der Grund der menschlichen Befreiung 4. Auflage 2006 Der Anfang aller Dinge 3. Auflage 2006 Weisheit der Psalmen

Liebe, Tod, das Verhaltnis von Mensch zu Mensch - das sind die grossen Themen von Rilkes 'Duineser Elegien'. Romano Guardini begnugt sich nicht damit zu fragen, was der Dichter 'meint'. Ein dichterisches Werk ist nicht nur Ausdruck, sondern Aussage. Und gerade da, wo es um die Heilssuche des Menschen geht, muss auch die Frage nach dem Wahrheitsgehalt einer Dichtung gestellt werden. Kann die Daseinsdeutung des Dichters bestehen vor dem Urteil des Philosophen? Entspricht dem subjektiven Empfinden eine objektive Wirklichkeit? Romano Guardinis philosophische Rilke- Interpretation ist eine Annaherung an das Geheimnis unseres Daseins selbst - ein Klassiker mit ungebrochener Aktualitat.

In einer Zeit, in der die Grenzen des Machbaren immer deutlicher werden, fragen viele Menschen nach den Wurzeln des Daseins. Fragen nach Ursprung und Grund des Lebens rucken wieder mehr in den Mittelpunkt des Nachdenkens. Romano Guardini hat versucht, in zwei klassischen, immer aktuellen Texten dazu eine Antwort aufzuzeigen, die Suchenden Orientierung im Fragen und Beten bietet. In Der Anfang aller Dinge fuhrt er die Leserinnen und Leser zu den drei ersten Kapiteln der Genesis: eine Existenzlehre auf wenigen Seiten, die glaubig Fragenden Antwort geben, wie sie sich selbst und ihren ratselhaften Weg verstehen konnen. Eine wichtige Quelle der christlichen Spiritualitat erschliesst er in der Meditation Weisheit der Psalmen. In den sehr verschiedenartigen Psalmen kann alles Lob, alle Leidenschaft und alle Wut vor Gott getragen werden. Dabei wird seine Freiheit nicht angetastet, immer ist er der Herr und Richter. In diesem Gegenuber liegt fur Guardini der Grund der menschlichen Befreiung.

Książkę tworzy zbiór listów, które autor wybitny niemiecki teolog i filozof napisał wpołowie lat 20. XX wieku. Guardini po raz pierwszy analizuje w nich swoje wyobrażenia na temat wyzwań ludzkości wkulturze coraz bardziej zdominowanej przez maszyny. Wiele uwagi poświęca nowoczesnemu sposobowi budowania i stylowi życia, które zagrażają jego zdaniem współistnieniu człowieka z naturą. Nie kwestionuje przy tym samej potrzeby rozwoju, a jedynie oczekuje bardziej ludzkiej techniki. Jasno iniepokojąco proroczo ujmuje osobiste spostrzeżenia oraz społeczne wyzwania życia werze technologicznej. Wiele z jego obaw urzeczywistniło się na naszych oczach. Wciąż warto jednak je przypominać iuświadamiać sobie ich konsekwencje w codziennym życiu.

Il testo chiave di Guardini in una nuova edizione critica. Un testo che rivela il segreto profondo della liturgia cristiana.

Dieses Buch bietet kurze Anregungen zur geistlichen Vertiefung für jeden Tag des Jahres. Die Texte folgen den großen Themen des Kirchenjahres; aber auch jeder Tagestext für sich genommen eignet sich als Anregung zum Nachdenken und zur Besinnung. Rückentext: Alle Unzulänglichkeit und alles Schlimme mag sein. Es ist noch nicht tödlich, solange es sich vor Seine Augen stellt. Solange noch das Hintreten vor die Augen Gottes geschieht, ist das wie ein unzerstörbarer Punkt der Erneuerung. Alles ist möglich von Gott her. Bitte beachten Sie auch unsere weiteren Veröffentlichungen der Reihe „Täglich ein Text“.

Lo spirito della liturgia è una classica interpretazione della spiritualità liturgica, germinata da una straordinaria potenza d'intuizione e da una perspicacia anticipatrice dei movimenti storici, quale il Guardini ha sempre testimoniate. Il volume, che uscì nel 1919 nella collezione "Ecclesia orans" promossa dall'abate Ildefons Herwegen di Maria Laach, nulla ha perduto a tutt'oggi della sua forza di penetrazione, del suo vigore di sintesi. Nei santi segni l'autore avvia ad una calda comprensione della liturgia e del suo simbolismo. Gli si apre dinanzi così, intatta, la ricchezza di allusione e di appello religioso insita nel segno della croce, nell'inginocchiarsi, nel vario atteggiarsi della mano di chi prega, nell'incedere processionale, nel battersi il petto, nel cero, nell'acqua benedetta, nella fiamma sacra, nella cenere penitenziale, nell'incenso, nella luce, emblema della verità di Dio, nel pane e nel vino, nell'altare coi suoi lini, nel calice e nella patena, nella benedizione, nelle campane. Lo spazio nelle sue direzioni, il tempo con l'avvicendarsi dei ritmi quotidiani, rivelano, essi pure, un'arcana consacrazione liturgica. Profondità cristiana e sensibilità lirica si fondono armonicamente in queste pagine.

Romano Guardini gilt als einer der massgeblichen Wegbereiter der Liturgiereform. 'Vom Geist der Liturgie' gehort zu den bedeutendsten Werken der Liturgischen Bewegung, das auch heutenoch uberraschend aktuell ist. Guardini geht es nicht in erster Linie um die Vermittlunghistorisch uberkommener Formen und Riten, sondern viel grundsatzlicher um die 'Liturgiefahigkeit' der Menschen, um die inneren Voraussetzungen fur den Mitvollzug der Liturgie. Fur alle, die nach einer echten, lebbaren Spiritualitat suchen, bietet Guardinis mittlerweile klassisch gewordeneSchrift wertvolle Hilfe und Anregung.

Eine packende Detektiv-geschichte aus dem 19. Jahrhundert Der Ich-Ezähler Eduard trifft seinen Jugendfreund 'Stopfkuchen'. Dieser ist Erbe eines Hofes, dessen Vorbesitzer man den Mord an einem Viehhändler nachsagt. Stopfkuchen hat dessen Tochter geheiratet. Er verrät Eduard die Wahrheit über den Mord.

"Monsignor Guardini...has written more than just a life of Jesus. He places that life in the context of history and shows how the teachings of Jesus are related to the whole body of church doctrine and practice." --The New York Times

Die Faszination, die das Leben und Wirken des Jesus von Nazaret auch auf Nichtchristen ausubt, ist ungebrochen. Romano Guardini, der als einer der ersten eine implizierte Christologie vertreten hat, mochte zu den ursprunglichen Christusbildern zuruckfuhren. Weder die Herausarbeitung des historischen Jesus noch eine rein kerygmatische Christusverkundigung kann dem Neuen Testament gerecht werden. Am Beispiel der paulinischen und johanneischen Schriften zeigt der bekannte Lehrer christlichen Lebens auf, dass der Gaube an den Christus in der Person des Jesus von Nazaret grundgelegt ist. Die Theologie sieht er im Spannungsfeld von Wissenschaft und Verkundigung vor die Aufgabe gestellt, die Offenbarung Gottes in Jesus dem Christus verantwortlich weiterzugeben.