Jan Jelínek Knihy

Ayla, the heroine first introduced in The Clan of the Cave Bear, is known and loved by millions of readers. Now, in The Plains of Passage, Ayla’s story continues.Ayla and Jondalar set out on horseback across the windswept grasslands of Ice Age Europe. To the hunter-gatherers of their world--who have never seen tame animals--Ayla and Jondalar appear enigmatic and frightening. The mystery surrounding the woman, who speaks with a strange accent and talks to animals with their own sounds, is heightened by her uncanny control of a large, powerful wolf. The tall, yellow-haired man who rides by her side is also held in awe, not only for the magnificent stallion he commands, but also for his skill as a crafter of stone tools, and for the new weapon he devises, the spear-thrower.In the course of their cross-continental odyssey, Ayla and Jondalar encounter both savage enemies and brave friends. Together they learn that the vast and unknown world can be difficult and treacherous, but breathtakingly beautiful and enlightening as well. All the pain and pleasure bring them closer to their ultimate destination, for the orphaned Ayla and the wandering Jondalar must reach that place on earth they can call home.As sweeping and spectacular as the land she creates, Jean M. Auel’s The Plains of Passage is an astonishing novel of discovery, danger, and love, a triumph for one of the world’s most original and popular authors.

Ve čtvrtém díle vzrušující ságy z prehistorické doby pokračuje dobrodružné putování Ajly a jejího přítele Jondalara.Jejich láska prošla tvrdou zkouškou,než se rozhodli spolu žít a odejít do Jondalarova domova,země Zelandonců.Putují v opačném směru stejnou cestou,kterou před léty prošel Jondalar se svým bratrem Thonolanem,od moře Beran údolím Matky řek,od jejího širokého ústí až k prameni, a čeká je překročení velkého ledovce.

Kniha se zaměřuje na kořeny architektury před egyptskými pyramidami a neolitickou Mezopotámií. První část, Jak přežít, zkoumá vztah mezi člověkem a klimatem, obydlí, materiály, sociálními vztahy, náboženstvím a posvátnými místy. Dále se věnuje svatyním, obětištím a monumentální architektuře u přírodních národů. Druhá část, Pohled do minulosti, analyzuje archeologické doklady lidské stavební činnosti od doby před 300 000 lety, zahrnující Homo erectus, první zemědělce a architekturu pravěkých období, včetně doby bronzové a železné. Třetí část, Mizející svět, se zaměřuje na architekturu posledních lovců a zemědělců, přičemž autor čerpá ze svých vlastních zkušeností. Závěr knihy se věnuje prvkům primitivní architektury, které přežívají dodnes a mají význam i pro moderní dobu. Autor poskytuje široký srovnávací antropologický pohled, bohatý materiál a názory na vývoj kultury a architektury, což je výsledkem celoživotních zkušeností a znalostí. Kniha je určena širokému okruhu čtenářů, včetně zájemců o architekturu, kulturní historii, etnografii a archeologii, a představuje unikátní bohatě ilustrované kompendium, které dosud chybí v české i zahraniční literatuře.

Účelná pomůcka k přijímacím zkouškám. Učebnice do kapsy.

1. Biologie prokaryot, rostlin a hub 2. Biologie živočichů 3. Biologie a fyziologie člověka 4. Vybrané kapitoly z obecné biologie 5. Praktická část Rok 2003, 6. rozšířené vydání.

Sedmatřicet výpovědí lidí, kteří se vrátili z pekla koncentračních táborů. O prožitých hrůzách a o síle či štěstí, díky kterému, na rozdíl od milionů jiných, holocaust přežili. Publicista Jan Jelínek shromažďoval před lety výpovědi mužů a žen, kteří se vrátili z „pekla“ koncentračních táborů. Podstatnou část z nich se autor nyní rozhodl publikovat. Většinu jmen neznáme, ale najdeme zde zmínky o osobnostech, jako byli například Miloš Kopecký nebo Arnošt Lustig. Součástí bolestného odkazu je i otevřená výpověď dramatika Milana Uhdeho, jehož rodiče se sice zachránili, ale okolnosti, za nichž se tak stalo, poznamenaly na desítky let do budoucna celou rodinu.

Sedmatřicet výpovědí lidí, kteří se vrátili z pekla koncentračních táborů. O prožitých hrůzách a o síle či štěstí, díky kterému, na rozdíl od milionů jiných, holocaust přežili. Číst výpovědi „přeživších holocaust“ je jako absolvovat skotský střik. Čtenáře nejprve plnou silou zasáhne proud ledové hrůzy, ale vzápětí ho poleje vlna horkosti. Člověk se mimoděk brání chladu těch syrových a věcných výpovědí mužů a žen, kteří přežili. Brzy je ale naopak vděčný, že to všechno, o čem se dozvídá, je „jen“ mrtvá historie a dávná minulost, že jeho samotného ani jeho blízkých se to netýká. Tak zběsilé a nepochopitelné se to vyprávění jeví, tak neuvěřitelné a těžko stravitelné je. A nemylme se, žijí-li ještě ti, kdo si vše pamatují, není to dávno. Je jich jen zlomek, nepatrné množství proti šesti milionům. Ale jestliže nás ten zlomek výpovědí děsí, jak by na nás asi působily příběhy těch šesti milionů mrtvých?

Kniha „Jizvy na duši“ je vyprávění malého kluka, který se narodil z židovské maminky přispěním křesťanského otce v tu nejnevhodnější dobu – roku 1940. Nebýt statečnosti jeho otce, zmizela by celá rodina beze stopy v některém nacistickém koncentračním táboře. Svět jeho dětství byl děsivý, i když on to zcela tak nevnímal. Prvních pět let byl tím, co se dnes nazývá „ukrývané dítě“. Ovlivnilo to celý jeho život. Po smrti otce, v roce 1947, se rodina odstěhovala do městečka Nymburka, kde vyrostl. Být sám je pro malého kluka traumatem, ze kterého ho vyléčili dva celoživotní kamarádi ze školních lavic. Vše, co spolu zažili, je zaznamenáno v po léta psané kronice. Popisuje i skutečně šťastné období jeho klukovských let. Hrůzy války, přijímací zkoušky na vysněnou vysokou školu, „buržoazní původ“, práce pomocného dělníka v hutích... Lidé si už mnohdy nepamatují ani věci, které se odehrály před pár lety. A už vůbec nevědí, nebo snad ani nechtějí vědět, co se stalo v dobách druhé světové války a po ní. Zapomínají, jak se u nás žilo, když vládli komunisté. I proto jsou v knize také dokumenty z oné doby. Výstřižky z novin a časopisů i ze studií historiků a statistiků. Proto jsou důležitá vyprávění těch, kteří si ty doby pamatují. Naslouchejme jim pozorně, protože jich ubývá. Za chvíli už nebude mít kdo vyprávět.

Druhé vydání mapující legionáře na Boskovsku.