Karel Polák Knihy

Vše o akvaristice, od toho, jak postavit akvárium, výběr rostlin, rybiček, péče o ně, krmení, teplota vody. Z dějin akvaristiky - Pořízení akvária - Umístění akvária a jeho naplnění - Biologická rovnováha - Technické pomůcky - Rostliny v akváriu - Akvarijní rybky - Krmení akvarijníchrybiček - Údržba akvária. Publikace je vhodná nejen pro akvaristy začátečníky, ale i pro zkušené vyznavače této ušlechtilé zábavy.

Kniha nepřináší pouze dvě nejvýznamnější díla Máchova – Máj a Márinku – jak nasvědčuje titul, nýbrž je výborem z celé básnické i prozaické tvorby KHM. Ve výboru z básní byl důraz položen především na významné básně revolučně vlastenecké, v próze pak na práce, ukazujícíjasně Máchovo vlastenectví, realismus a materialistický vztah k přírodě. Vedle Máje je tu tedy celkem 9 ukázek poezie revolučně vlastenecké i ohlasů lidové lyriky a epiky, vedle Márinky především část ze zamýšleného historického cyklu Kat, nazvaná Křivoklad, dále Večer na Bezdězu, Pouť krkonošská, zlomek filozofické povídky Rozbroj světů a posléze Vprovod, důkaz Máchovy cesty k realistickému zobrazení skutečnosti.

V Pražských obrázcích, zahrnujících fejetony z let 1864-1875 a vydaných poprvé r. 1876 jako 2. část 1. dílu Studií krátkých a kratších, zachycuje Neruda sociální výjevy ze soudobého života; zkoumá doklady zločinnosti a prostituce na policejních strážnicích a ve vězeních, studuje pražské žebráctvo, popisuje život v pražské zastavárně nebo na pražském záduší, tedy všude tam, kde se projevují zvlášť výrazně důsledky rozvrstvení lidí v kapitalistickém světě na chudé a bohaté. Pramen zločinnosti spatřuje především v sociálních poměrech. Bídu pražské chudiny zobrazuje v příbězích baladického ladění, jako v proslulém obrázku Po nárožích, i ve fejetonech psaných formou lehké žertovné hříčky (Služky, Kuchyně na trhu a j.). Společným rysem všech fejetonů je Nerudův kritický postoj k veřejným otázkám a jeho jasná sympatie k vrstvám společensky potlačeným.

Příručka pro začínající chovatele akvarijních rybek a pěstitele akvarijních rostlin.

Jedná se o sociální román, jeden z prvních uměleckých pokusů o zobrazení dělnictva v literatuře. (motiv z roku 1844 - vzpoura dělníků proti zavádění strojů), i ldyž je zde skutečný příběh prokládán mnohými romantickými prvky.

Kniha přináší výbor české poesie z let 1785–1820, tedy z 1. a 2. etapy národního obrození. Zastoupeni jsou především Václav Thám, Václav Stach, Ant. J. Puchmajer, Šebestián Hněvkovský, Vojtěch a Jan Nejedlý, F. V. Hek, Jos. Jungmann, Ant. Marek, M. Z. Polák, Šafařík a Palacký. Celkovézaměření Polákova výboru a doslovu chce ukázati, jak práce prvních novočes. básníků již pozvolna a tápavě mířila k příštímu rozkvětu.

Poviedky majú svoj pôvab i v tom, že v nich Neruda zachytil svoje spomienky na detstvo, na študentské časy, na priateľov, na revolúciu r. 1848, na rodičov, na mnohých blízkych a známych - a ďalej v tom, že veľmi živo charakterizoval typy remeselníkov, domáce panie a slečinky, slúžky, že postavil do protikladu pomätené typy a zdravé ľudové charaktery, a to vo všetkých možných okolnostiach, smiešnych i vážnych a niekedy i tragických.

Podkladem a pozadím Selských balad jsou historické události, k nimž došlo v důsledku těžkého postavení selského lidu. Vrchlický je poprvé vydal v roce 1885 a měl obavy, že budou rakouskou cenzurou zkonfiskovány. K tomu nedošlo, neboť cenzuře se patrně jejich radikalismus v historické formě nezdál nebezpečným. Revoluční smysl balad nechápala dobře ani tehdejší společnost. Vrchlický se v básních staví za lid a jeho boj o svobodu, za lidská a společenská práva, touhy národní spojil s touhami sociálními a zdůraznil revoluční sílu a tradici našeho národa v době, kdy vládnoucí třída od těchto tradic utíkala.

Liter.-hist. monografie o životě a díle čes. spisovatele, který od revolučního romantismu svých prvotin (Nedokončený obraz) se dopracoval k realistickému pohledu na myšlenkový kvas své doby (konec 19. a poč. 20. stol.). Při všech kolísáních prošel S. od liberalistického a anarchistického individualismu až k marxismu a stal se uvědomělým obhájcem dělníků, drobných rolníků a pracující malé buržoasie. Sám i hrdinové jeho děl zápasí s individualismem podhorského, podkrkonošského maloměšťanstva.

Chudí lidé -- Starý flašinetář -- Chudé děvče a bohatý synek -- Opatrnost koruna moudrosti -- Karbaník a jeho milá -- Ze života chudých -- Zloděj -- S poctivostí nezahyneš

16 povídek věnujících se českým umělcům jako Reinerovi, Alšovi, Mánesovi atd.

V románě se z vyhnanství vrací do vlasti někdejší účastník revoluce r. 1848. Chce být spasitelem umění, ponižovaných a chudých, ale zaskočen strnulostí v Čechách, lidskou pasivitou, a při novém útěku raději volí sebevraždu, než další žalář.

Text publikace je osobním vyznáním regionálního historika Karla Poláka k rodnému regionu a zároveň spisem o působení význačných osobností na Klatovsku, o dopadu velkých historických mezníků v lokálním měřítku (napoleonské války, revoluční rok 1848) a o každodennosti vesnického člověka od kolébky přes venkovskou práci a založení rodiny až po rakev. Původní strojopis byl editován, opatřen poznámkami a komentářem.

Povídková studie, již básník sám po prvé knižně publikoval jako součást prvního svazku svých feuilletonistických "Studií krátkých a kratších" z r. 1876. Zobrazuje život kočujících železničních dělníků v 2. polovině minulého století. "Trhani" - tak se říkalo železničním dělníkům, kteří "trhali" výbušninami skály pro uvolnění cesty novému komunikačnímu prostředku, v ústech měšťáků to byla však i potupná nadávka pro otrhané chudáky, kteří budovali kapitalistům jejich blahobyt - nejsou v Nerudově fejetonu nikterak idealisováni; autor je představuje v celé jejich tehdejší sociální i mravní bídě, se všemi vadami a nedostatky, ale zároveň i se všemi přednostmi, které z nich již tehdy činily dělnické tvůrce budoucnosti.

Historická novela z doby vlády Václava IV. popisuje boj Čechů s cizozemci o pražskou univerzitu. Napsáním této povídky si Tyl kladl za cíl sjednotit Čechy.

O životě jednoho z největších německých básníků-bojovníků za společenský a kulturní pokrok, jeho tvorbě básnické a prozaické, básních dramatických, pamětech, dopisech a hovorech; o jeho významu pro nás od doby před rokem 1848 do dneška. - V seznamu literatury o Heinovi je uvedena jen nejdůležitější.

Komplikovaný děj - Strýc, jeho synovec Hugo, nemocná tubekulosou Otilie, starý učenec jehož je Otilie schovankou, záhadná ethiopská lilie a životní astronomická práce. Učencova schovanka umírá. A z astronomické práce zůstane jen hromádka popela.

Der Taugenichts ist Sohn eines Müllers und durch und durch Romantiker. Mit den elenden Philistern und der engen Welt, in der sie leben, will er um keinen Preis etwas zu tun haben. Als sein Vater ihn aus dem Haus wirft, damit er endlich lernt, für sich selbst zu sorgen, zieht er mit seiner Geige zu Fuß durchs Land bis nach Italien und lebt seine Freiheit. Auf einem Schloss hatte er sich in eine vornehme Dame verliebt, die er für unerreichbar hielt. Er sucht sie in Rom. Aber es zeigt sich, dass jemand ein Spiel mit ihm trieb. Er findet die Angebetete nördlich der Alpen und mit ihr sein Glück.