Karina Matějů Knihy

Píše se rok 2393 a svět je zcela jiný, než byl na počátku třetího tisíciletí. Jasná varování před klimatickou katastrofou byla po desetiletí ponechána bez povšimnutí, což vedlo ke všeobecné ekologické, sociální, politické i kulturní katastrofě, která je známa jako Velký kolaps z roku 2093. Toho roku růst teploty, zvýšení hladiny moří, šíření sucha a nakonec rozpad západoantarktického ledového štítu dovršily krizi, jež vedla k masové migraci a naprosté proměně světového řádu. Historikové a esejisté Naomi Oreskesová a Eric M. Conway nám v tomto působivém a provokativním sci-fi příběhu a zároveň filosofujícím eseji představují svět zdevastovaný klimatickými změnami. Kniha dramatizuje vědu takovým způsobem, jakým to tradiční literatura faktu nedokáže, a jasně ukazuje důležitost vědců a jejich práce a současně odhaluje prospěchářské zájmy „uhlíkového komplexu“ (stoupenců ekonomiky založené na spalování fosilních paliv ap.), jehož představitelé vědeckou praxi v nejvyšší míře zpolitizovali. Tato kniha je založena na důkladném studiu a poskytuje čtenářům vítanou a originální inspiraci v otázkách klimatických změn a jejich politického (ne)řešení.

The gripping account of a young woman who took staggering risks to save thousands of children from death and deportation in Nazi-occupied Europe

Zásadní kniha, která umožní porozumění vlastní paměti. Lidská paměť trpí nespornými slabostmi. Čím to, že si něco zapamatujeme a něco ne? Proč si člověk vzpomíná na svou první pusu a na desátou už ne? Nevýhodou je, že pořádně neovládáme manuál naší paměti. Aby pracovala efektivně, bez zapomínání se totiž někdy neobejde. Byť je zapomínání nepříjemné a frustrující, tvoří zcela přirozenou součást našeho člověčenství. Jestliže porozumíme, jak paměť doopravdy funguje, její výpadky nás přestanou vyvádět z míry. Zbavíme-li se zbytečných strachů a obav a poznáme, jak paměť funguje, jaký v sobě skrývá potenciál a v čem tkví její omezení, otevře se nám možnost své paměťové schopnosti zlepšovat. Renomovaná americká neurovědkyně Lisa Genova ve své nejnovější knize poutavě a na mnoha názorných příkladech ze života i z nejrůznějších psychologických experimentů vysvětluje, jak funguje lidská paměť. Od autorky bestselleru Pořád jsem to já.

Jedinečné svedectvo štrnásťročného dievčaťa, ktoré prežilo dospievanie v lodžskom gete, sa začína pri oslobodení koncentračného tábora Osvienčim-Brezinka, kde lekárka sovietskej Červenej armády Zinaida Berezovská našla denník. Ten mala až do svojej smrti v roku 1983, a neskôr prešiel do rúk jej vnučky Anastasii Shangin-Berezovskej, ktorá ho prevzala do USA po rozpade Sovietskeho zväzu. Anastasia sa dlhé roky snažila nájsť niekoho, kto by rukopis spracoval a sprístupnil verejnosti. Denník sa nakoniec dostal do Centra pre štúdium holokaustu v Severnej Kalifornii, kde ho preložili do angličtiny a identifikovali jeho autorku, štrnásťročnú Rywku Lipszycovú z Lodže. Rywka písala od októbra 1943 do apríla 1944, pričom zaznamenávala svoje myšlienky, pocity, spomienky na rodičov a súrodencov, a každodenný život v krutých podmienkach geta. Jej zápisy odrážajú túžbu po lepšom živote, odhodlanie nevzdávať sa a neochvejnú vieru, ktorá jej pomáhala prežiť. V auguste 1944 bola deportovaná do Osvienčimu a neskôr do pracovného tábora Christianstadt, odkiaľ prežila pochod smrti do Bergen-Belsenu, kde sa dočkala slobody. Denník je doplnený spomienkami príbuzných, odbornými esejami a fotodokumentáciou, ktoré približujú atmosféru tej doby a pátranie po jej osude.

Spolehlivá příprava na maturitní zkoušku - to je nová edice MATURITNÍ OTÁZKY. V jediné publikaci najdete stručný a přehledný výklad středoškolské látky z českého jazyka a slohu. Praktická příručka klade důraz na práci s textem a na rozvíjení komunikačních dovedností, v testech si pak ověříte získané znalosti.