Reportáže, fejetony, poznámky a rozhovory z Británie. Karel Kyncl působil jako dlouholetý redaktor BBC, kde získal bohaté znalosti britského prostředí. Tyto zkušenosti zúročil ve svých příspěvcích pro Český rozhlas. Jejich cílem není pouze informovat, nýbrž především zaujmout a pobavit rozhlasové posluchače.
„Takový pilný a šikovný, jak se vám to stalo?“ Syndrom vyhoření dokazuje, že pracovitost není jen ctnost. Práci na 150 % nikdo neocení. Moderátor Aleš Cibulka, mezzosopranistka Dagmar Pecková a sportovní reprezentantka Olga Šípková otevřeně přiznávají, jak je maximální nasazení přivedlo do pekel. Téma po odborné stránce zpracovali MUDr. Radkin Honzák a publicistka Agáta Pilátová. Poučte se z chyb druhých – pokud chcete hořet, a ne vyhasnout.
Jak pomoci přetížené dětské duši? 4. svazek edice Destigma. Krize, se kterými se potýká moderní společnost, silně vnímají i naše děti. Jaké faktory hrají roli v dramatickém zhoršení jejich psychického stavu? Zkušení lékaři Michal Hrdlička a David Kolouch z Dětské psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Motole se zamýšlejí nad možnými příčinami i řešením. Jejich výklad o nejčastějších problémech doplňují rozhovory s teenagery i jejich rodiči, které vedla publicistka Agáta Pilátová. Kniha, jež vám ukáže cesty ke zlepšení duševního stavu vašich děti.
Cílem ediční řady „Destigma“ je změnit pohled na psychické problémy, jako je např. syndrom vyhoření, deprese, různé typy závislostí či poruchy příjmu potravy. Druhý svazek nazvaný Královna děsu je věnován panické poruše – diagnóze obvyklejší, než by se mohlo na první pohled zdát. Často navazuje na syndrom vyhoření, nebo se s ním prolíná. O panickému tématu pojednává ve svém textu a v komentářích ke konkrétním příběhům zkušený psychiatr Radkin Honzák. Agáta Pilátová a Aleš Cibulka vyzpovídali populární osobnosti -- Petru Kruntorádovou, Věru Martinovou, Ivu Pazderkovou, Pavla Ráže a Petru Špalkovou -- které vyprávějí o své zkušenosti s touto diagnózou. Knihu uzavírá aktuální úvaha dr. Honzáka „Panika v čase koronaviru“.
Fotografie z let 1991-2006. Poprvé se Dana Kyndrová na Podkarpatskou Rus (dnes Zakarpatská Ukrajina) vypravila v srpnu 1991, pár dní po moskevském puči. Rozpad sovětského impéria byl na spadnutí a ona si tehdy naivně myslela, že tento kus země, o který nás Stalin koncem války bezostyšně okradl,by se opět mohl stát součástí Československa. Politika je však věc složitá a autorka záhy pochopila, že se žádná náprava křivd a vracení konat nebude. Po rozpadu Československa se této iluze definitivně vzdali i samotní podkarpatští Rusíni. Cesta do Evropy se jim uzavřela a marasmus, do kterého je přivedl komunistický režim, se díky katastrofální hospodářské situaci Ukrajiny začal čím dál více prohlubovat..