Vladimír Mařík Knihy

Rýchly technologický rozvoj, pretlak informácií rôzneho druhu, masové využívanie sociálnych sietí zásadne menia život jednotlivca, ako aj ľudskej spoločnosti. Ovplyvnia kvalitu života človeka a zmeny spoločnosti len v pozitívnom svetle alebo so sebou prinesú aj problémy, ktorým bude treba čeliť? Publikácia „Fakty a mýty o spoločnosti 5.0“ je kritickým zamyslením sa nad súčasným stavom a možným vývojom spoločnosti v dôsledku rozvoja informačných technológií. Autori v nej podrobili analýze aktuálne problémy spoločnosti dneška s výhľadom na jej ďalší rozvoj. V jednotlivých kapitolách sprevádzajú čitateľa budúcnosťou, ktorá prináša zaujímavý pohľad na kľúčové fenomény ako umelá inteligencia, priemysel 4.0, spoločnosť 5.0. Načrtávajú však aj problémové oblasti budúcnosti, ktorým sa spoločnosť, ale ani planéta ako taká nevyhne. Práve prepojenie s pohľadom na budúcnosť zdôrazňuje podtitul monografie „Zamyslenie sa nad budúcnosťou“. Monografia je voľným pokračovaním publikácie „Hľadanie novej reality“ a takisto vyzýva čitateľa k zmene náhľadu na realitu súčasnosti, ako aj k zmene uvažovania nad budúcnosťou.

Vědomí je klíčovou záhadou moderní vědy. Dosud ale neexistuje jeho jednoznačná definice. Kniha se zabývá otázkou vědomí z mnoha různých pohledů ve formě esejů: od textů filosofických, křesťanských, buddhistických a spiritualistických přes eseje z oblasti biologie, psychiatrie, neurologie, genetiky či neurochirurgie až po názory fyziků, kybernetiků, robotiků a odborníků na umělou inteligenci. Jednotícím prvkem všech těchto pohledů se zdá být jak nezbytnost přítomnosti tzv. vnitřního pozorovatele, který pozoruje, hodnotí a prožívá vlastní činnost jedince, tak i schopnost jedince vědomě si stanovovat cíle a „vnitřní nutkání“ směřovat k těmto cílům. Tyto schopnosti však nejsou a nemohou být vlastní počítačům dnešní von Neumannovy architektury ani neživým systémům obecně. Proto umělé vědomí strojů (zatím) nelze realizovat a musíme se spokojit pouze s jeho více či méně věrnou počítačovou simulací v podobě náhražky, tedy strojového vědomí. Bez umělého vědomí nemůže nikdy nastat obávaná vzpoura strojů proti člověku, takzvaná Kurzweilova singularita. Výzkum vědomí pomáhá postupně posouvat hranice výzkumu i v oblasti obecné umělé inteligence (AGI).

Publikace, určená studentům a odborníkům v oblasti aplikací informačních technologií, je pokračováním série knih Umělá inteligence 1 až 3. Tento díl je věnován problematice zacházení s neurčitostí – vysvětluje fuzzy logiku i fuzzy řízení, pravděpodobnostní algoritmy, nové výsledky týkající se neuronových sítí a zobecněnou teorii informace. Další bloky se soustředí na dobývání znalostí z dat a datové sklady, na evoluční techniky a na holonické systémy.

Umělá inteligence je hraniční obor, ve kterém se setkávají počítačové vědy a technika s psychologií a filosofií. Kniha se soustřeďuje na problematiku umělé inteligence z technického hlediska, které si klade za cíl rozšířit třídu úloh řešitelných pomocí počítače směrem k úlohám, které se dosud považovaly za doménu lidí (od hraní tak náročných her jako jsou šachy, přes překlad textu v přirozeném jazyce až ke stanovení a srozumitelnému zdůvodnění diagnózy složitého případu). První díl dvousvazkové publikace je věnován obecným metodám reprezentace, využití a získávání znalostí. Všímá si i kombinatorické náročnosti některých předkládaných metod a upozorňuje na význam heuristického přístupu. Vedle kapitol o dnes již klasických metodách reprezentace znalostí, jako jsou matematická logika a sémantické sítě, obsahuje i přehled formalismů, které se pokoušejí zachytit přirozený úsudek (kvalitativní modelování). Schopnost rozpoznávání a učení patří mezi nejvlastnější charakteristiky živých organismů. Problematice návrhu algoritmů pro simulaci těchto schopností s využitím klasické počítačové literatury i na neuronových sítích jsou věnovány samostatné kapitoly.

Druhý díl dvousvazkové publikace poskytuje přehled o řadě nástrojů i technik, které byly vyvinuty pro řešení speciálních aplikačních úloh. Začíná kapitolami o expertních systémech, jejich základních rysech, nástrojích pro jejich vytváření a postupech pro zacházení s neurčitostí. Samostatná kapitola je věnována znalostními inženýrství a praktickým problémům získávání a využívání znalostí. Kapitoly o počítačovém vidění a zpracování přirozeného jazyka či zvukových signálů naznačují, jaké problémy je třeba řešit, aby počítačové systémy získaly schopnost těžit z tak významných zdrojů informací, jakými jsou zrakové a sluchové vjemy pro člověka. Pro řešení praktických plánovacích úloh je atraktivní použití logického programování s omezujícími podmínkami vysvětlené v kapitole o jazycích pro umělou inteligenci.

Pátý díl nese podtitul "Na cestě k Umělému (tělu, mozku či duši)". Autoři jednotlivých kapitol se přístupnou formou zamýšlejí nad současným stavem i nad možnými směry vývoje teoretických disciplín i technologií potřebných pro vytváření systémů umělé inteligence. Jednotlivé kapitoly, mezi jejichž autory je i řada věhlasných zahraničních odborníků, shrnují aktuální stav poznání nejen na úrovni filozofických úvah, ale představují i přírodou inspirovaná technická řešení, která otvírají nový pohled na základy učících se kognitivních a robotických systémů včetně ukázek konkrétních existujících řešení. Publikace není zaměřena pouze na odbornou technickou veřejnost, ale je určena všem zájemcům o moderní informační technologie s humanitním či přírodovědným zaměřením, které láká k zamyšlení a k diskusi.

Umělou inteligenci (UI), hraniční obor spojující počítačové vědy, techniku i humanitní obory, je možno studovat z řady různých aspektů. Třetí díl popisuje zcela nové biologicky motivované směry v UI a věnuje se teoriím, které v poslední době přispívají k dynamickému rozvoji UI. Kniha zkoumá i možnosti a meze umělé inteligence z nutného nadhledu, který používá a vysvětluje jak argumenty filozofického typu, tak výsledky teorie algoritmické složitosti. Je určena studentům, doktorandům i zájemcům o obor s bakalářským vzděláním.

Průmysl 4.0 nepřináší zásadní změny pouze v oblasti průmyslové výroby. Ta je sice středem její pozornosti, přesah 4. průmyslové revoluce je mnohem širší. Průmysl 4.0 je označení pro nástup digitalizace, automatizace výroby a změn na trhu práce, které s sebou tato koncepce přináší. Jde o novou filozofii přinášející celospolečenskou změnu a zasahující celou řadu oblastí od průmyslu, přes oblast technické standardizace, bezpečnosti, systému vzdělávání, právního rámce, vědy až po trh práce.

Česká republika jako jedna z nejprůmyslovějších zemí Evropy stojí na křižovatce. Stávající ekonomický model České republiky postavený zejména na využití kvalifikované a relativně levné pracovní síly se vyčerpal. Zásadní transformace české ekonomiky, pokud máme patřit k vyspělým zemím, je nevyhnutelná.