Ramón Gómez de la Serna Poradie kníh (chronologicky)

Město Kinolandie, utopický obraz budoucího světa, žije pouze pro filmové umění. Z dálky připomíná bizarní syntézu světových metropolí, kde obyvatelé existují v líném bezčasí neděle, obklopeni zdánlivou pohodou a optimismem. Tento falešný svět, náhražka reality, se proměňuje v podivný lunapark, v němž se lidé neustále snaží o vzrušující zážitky, přičemž propadají nekonečné nudě. Absolutní zábava paradoxně vyúsťuje v absolutní nudu, a milostné vztahy jsou povrchní a deformované. Skutečnost a fikce se prolínají, čímž se stírá hranice mezi reálným a umělým světem. Autentické věci jsou nahrazovány falešnými náhražkami, neboť to pravdivé je pro film nezajímavé. Sernova polemika o uměleckém vyjádření literatury a filmu se dotýká současné reality, kde jsme zahlcováni chaotickými fragmenty, které formují naši percepci světa a vrhají nás do pseudoreality médií. Ta šíří kult mládí a umělou krásu. Autor demytizuje a groteskně zobrazuje svět zábavy a novodobé mýty spojené s vizuální kulturou. Ramón Gómez de la Serna (1888–1963), významná postava meziválečné avantgardy ve Španělsku, se po vypuknutí španělské občanské války v roce 1936 uchýlil do Buenos Aires, kde strávil zbytek života. Je autorem rozsáhlého díla zahrnujícího většinu literárních žánrů.

De las muchas definiciones de greguería que Ramón inventó, ésta es la que ha gozado de mayor fortuna: Humorismo + metáfora = greguería. Gómez de la Serna escribió a lo largo de su vida más de 10.000. A pesar del número, no se pescan así como así las greguerías: "Nunca se sabe qué cosa es greguería, cuántas quedan posibles, dónde se encuentran las buenas. Para crear greguerías hay que ordeñarse los pelos uno a uno". De igual manera que Ramón, su hermano en el arte Fernández Arias ha metido en la minipimer su regia cabeza de César con toda la pelambrera para destilar estos dibujos greguerizantes que greguerizan aún más si cabe las geniales greguerías

Příběh je neobyčejný. Pokusy tohoto mladého lékaře předpokládají nové, blahodárné vědění. Doktor Vivar - příjmení čistého původu proti cizokrajnému příjmení, které je nezbytné při každém novotáři - bydlí zde, blízko vás, docela vedle vás, v tiché a světlé ulici, skryt v koutě, neznám, v domě prostém, který však má veselé balkony s volným rozhledem.

Dentro de la obra de Ramón Gómez de la Serna, Senos (1917) tiene un significado muy especial: por un lado, es uno de los títulos más sugestivos entre sus misceláneas, compuestas de breves fragmentos que asedian un único tema, estrategia que dio títulos como El circo, El Rastro o Gollerías; por otro lado, es uno de los monum entos de erotismo español (largo tiempo prohibido durante el franquismo) y uno de los más turbadores acercamientos al particular fetichismo ramoniano.

Dentro de la inmensa producción literaria de Ramón la greguería ha sido un género que no dejó de escribir desde 1910. publicadas en la prensa, incrustadas en otros libros, una y otra vez recopiladas, inéditas algunas, siguen siendo pequeñas obras maestras, apuntes deliciosos, mínimas gemas depuradas en el laboratorio genial del autor. La presente selección ha seguido el criterio de reunir aquellas que mejor se ajustan a la fórmula ramoniana de Greguería = Metáfora + humor. El apéndice histórico ofrece una muestra de ellas en orden cronológica para captar mejor su evolución estética.