Vydáno k výstavám "Václav Cigler, Michal Motyčka: Světlem", Arcidiecézní muzeum Olomouc, 25. dubna - 29. září 2019; a "Václav Cigler, Michal Motyčka: Zvnějšnění", Obrazárna Arcibiskupského zámku a Květná zahrada Kroměříž
Dvojjazyčný katalog ke stejnojmenné výstavě v kryptě piaristického chrámu Nalezení sv. Kříže v Litomyšli, 14. června – 28. října 2018, kterou realizovali výtvarníci Václav Cigler a Michal Motyčka. Texty Václav Cigler, Michal Motyčka, Jana Šindelová. Jedná se o 19. svazek edice Katalogy Galerie Miroslava Kubíčka, který je k dostání samostatně či v kartonovém souboru se dvěma dalšími katalogy dvojice Cigler – Motyčka: Jsme 100 / We Are 100 a Událost místa / Spatial Occation.
Ciglerova tvorba zahrnuje kresby, skleněné plastiky, projekty zahradních a parkových úprav a kompozice pro architekturu. Publikace představuje ústřední principy a motivy jeho díla, shrnuje životopisná data, výstavní činnost a zastoupení ve veřejných sbírkách. Hlavní částí publikace je obrazová sekce, která čtenářům přibližuje šíři a rozmanitost jeho práce. Autoři se zaměřili na výběr Ciglerových realizací z let 1957–2009. „Tyto ukázky mých prostorových úvah ve skle a krajině mají podnítit vaše vlastní přemýšlení o těchto tématech…“ Publikace je dostupná v češtině, angličtině a němčině v měkké i tvrdé vazbě. Editoři Václav Cigler, Michal Motyčka a Jana Šindelová, s texty od Aleny Adlerové a kolektivu. Václav Cigler (1929, Vsetín) je mezinárodně uznávaný sklářský umělec, který studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. V roce 1965 založil ateliér Sklo v architektuře na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Jeho díla zahrnují plastické objekty, návrhy osvětlovadel a šperků, a realizace ve veřejném prostoru. Ciglerova práce byla vystavena v mnoha zemích a je zastoupena ve významných sbírkách po celém světě. Za svou tvorbu získal řadu ocenění a jeho vliv na umění a pedagogiku je značný.
Katalog k výstavě
Ciglerova tvorba zahrnuje kresby, skleněné plastiky-objekty, projekty zahradních a parkových úprav a kompozice pro architekturu. Publikace seznamuje se základními principy a motivy jeho díla, shrnuje životopisná data, výstavní činnost a zastoupení ve veřejných sbírkách a veřejném prostoru. Těžištěm publikace je obrazová část, která čtenáři přibližuje šíři a rozmanitost Ciglerova díla. Autoři se snaží představit Václava Ciglera prostřednictvím výběru z jeho rozsáhlého díla z let 1957–2009. „Výběr prací, které zde předkládám, má být podnětem k vašemu vlastnímu přemýšlení o těchto tématech…“ Česko-anglicko-německá publikace je dostupná v měkké i tvrdé vazbě. Editoři Václav Cigler, Michal Motyčka, Jana Šindelová, texty Alena Adlerová a kolektiv. Doc. akad. sochař Václav Cigler (1929, Vsetín) je mezinárodně uznávaný autor v oboru sklo. V letech 1951–57 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. V roce 1965 založil ateliér Sklo v architektuře na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, který vedl do roku 1979. Jeho zaměření zahrnuje plastické objekty z broušeného optického skla, návrhy osvětlovadel a šperků, kresby a prostorové projekty. Vytvořil 21 realizací ve veřejném prostoru a jeho díla jsou zastoupena v mnoha významných sbírkách po celém světě. Za svou práci získal řadu ocenění a výrazně ovlivnil myšlení a tvorbu několika generací umělců.
Soubor básnických textů českého sochaře, architekta a pedagoga je pozoruhodným exkurzem do představ a uvažování člověka, který se pokouší přesáhnout běžné normy materiálního, racionálního a smyslového poznání. Krátké texty a především filozofické básně jsou obsahem této útlé knihy, v níž se Václav Cigler pokouší zaznamenat, co pro něj znamená pojem transcendence. I proto uvažuje například nad principem "vesmírného vejce", které se podle něho stalo zárodkem počínajícího bytí. Všímá si nejen záhad kosmického světa, ale i zákonitostí vývojových procesů, na jejichž konci stanul člověk jako "podivně vymezená bytost" se všemi klady a zápory. A je proto nesmírně důležité, aby si právě on (jako myslící tvor) uvědomil, že existují určité hranice, které nelze překročit, že "nesmí udělat nic, co by bylo v rozporu s jeho nejpodstatnějším JÁ."
Třetí soubor básnických textů českého sochaře, architekta a pedagoga obsahuje úvahy nad významem světla ve sklářském výtvarném umění. Václav Cigler vnímá světlo jako prostředek, který dokáže změnit tvary a rozzářit prostor, do něhož proniká jednak jako pramen energie, za druhé v podobě nemateriální látky. Světlo je rovněž pojem, který má i obrovský symbolický význam, neboť když se na zemi objevil člověk, byl "na ano-ne rozpolceným" tvorem, který se musil naučit rozeznat "světlo od nesvětla". Jako významný výtvarný umělec pak Václav Cigler pozoruje světlo v chvějivých záběrech, v efektech a paprscích, které ovlivňují samotnou podstatu bytí a existence. Ale světlo je i metaforou poznání, které může osvítit lidskou mysl i duchovní obzory člověka.
Druhý soubor básnických textů českého sochaře, architekta a pedagoga přináší především rozpravy o smyslu poezie, která se stává přirozenou a nedílnou součástí jeho života. Smysl poezie lze podle Václava Ciglera nalézt v nerozmanitějších podobách. Je součástí vědomí a poznání, je i "slastnou úzkostí" a představuje ve světě vnímavého člověka hned světlo nebo naopak temnotu. Poezie znamená zároveň i nepřeberný proud inspirací, prohlubování lidské zkušenosti i zintenzivňování prožitku. A i když není všemocná, i když nemůže být "náplastí na (všechny) bolístky života a na otevřené rány světa", přesto dokáže mnohdy až na dřeň proniknout do lidské mysli a zjitřit pocity. "Život se rodí z doteků / obnovuje doteky," konstatuje autor. To samé lze ovšem říci i o poezii.
Česko-anglická publikace dokumentuje výtvarnou intervenci do veřejného prostoru, kterou v Litomyšli realizovali výtvarníci Václav Cigler a Michal Motyčka u příležitosti stoletého výročí vzniku Československa, 14. června – 28. října 2018. Texty doplnili Václav Cigler a Jana Šindelová. Jedná se o 19. svazek edice Katalogy Galerie Miroslava Kubíčka, který je k dostání samostatně či v kartonovém souboru se dvěma dalšími katalogy dvojice Cigler – Motyčka: Otevřený hrob / The Open Tomb a Událost místa / Spatial Occation.
