Petra Heß Knihy

Nescházejí nám znalosti. Chybí nám odvaha uvědomit si, co víme, a vyvodit z toho důsledky. „Vyhlaďte všechny ty netvory!“ říká ve slavné Conradově novele Srdce temnoty šílený obchodník Kurtz. Je to cynické doporučení, jak zajistit bílým kolonizátorům pohodlné podnikání s africkými surovinami. Kurtz je sice fiktivní postavou, ztělesňuje však evropské myšlení své doby. Myšlení, pro něž byla genocida legitimní cestou k bohatství a moci; myšlení, které mělo zrodit dvacáté století i s jeho hrůzami. Pravda má občas podobu střípků rozházených všude kolem. Abychom ji mohli zahlédnout, musíme poodstoupit v prostoru i čase. Švédský spisovatel Sven Lindqvist takto odjel na pouť Saharou, aby mohl psát o temné minulosti evropského bohatství a imperiálního rozmachu. Vznikla dnes již legendární kniha Vyhlaďte všechny ty netvory, fascinující a brutální hybrid mezi cestopisem, esejem a dějinami, přeložený do dvaceti jazyků, který v době svého vydání vzbudil kontroverzi svým odhodláním pojmenovat pravdu za cenu vlastní — tedy evropské a západní — hanby. Vyhlaďte je.

Staré klamstvá vždy vyplávajú na povrch. Riksmord sa zmieta v kríze po tom, čo sa ukázalo, že jeden z jeho elitných členov je sériový vrah. Zatiaľ čo Vanja Lithnerová bojuje za záchranu svojho oddelenia, na prasacej farme neďaleko Västerasu sa nájde telo zavraždenej šesťdesiatročnej ženy. Odkaz na stene naznačuje, že čin bol spáchaný s jasným zámerom: zaujať pozornosť kriminálneho psychológa Sebastiana Bergmana. V priebehu rokov Sebastian pomohol Riksmordu vyriešiť nespočetné množstvo prípadov, no po posledných udalostiach sa z neho stala persona non grata. Jeho príchod môže Riksmord zachrániť, ale zároveň ho úplne potopiť. V rovnakom čase zomiera Tim Cunningham, Sebastianov niekdajší klient. Aj Tim prišiel pred mnohými rokmi o dieťa počas cunami. No nielen Vianoce spred dvadsiatich rokov, ale aj rodina Cunninghamovcov vzbudzujú samé otázky. Tie možno zodpovie Timova dcéra Cathy.

Vanja Lithnerová a jej kolegovia z kriminálky sa ocitnú pod obrovským tlakom. Musia dolapiť ostreľovača, ktorý v priebehu niekoľkých dní zavraždil v Karlshamne tri osoby. Nemajú však najmenšiu stopu ani svedkov a medzi obeťami nejestvuje očividné spojenie. Ďalšou obeťou môže byť ktokoľvek. Policajný psychológ Sebastian Bergman sa zmenil, odkedy sa stal starým otcom. Spomalil, dokonca pracuje na polovičný úväzok ako psychológ a terapeut. Jedného dňa ho však kontaktuje istý Austrálčan, ktorý sa potrebuje vyrovnať s traumami ako preživší cunami z roku 2004. Práve počas tejto prírodnej katastrofy stratil ženu a dieťa aj Sebastian. Jeho pokojný život sa tak opäť obráti hore nohami. Od vraždy v Uppsale prešli tri roky a Vanjinho kolegu Billyho stále prenasledujú temné chúťky. Onedlho bude otcom, preto dospeje k rozhodnutiu – už nikdy viac. Minulosť mu však nedá pokoj a je otázne, ako ďaleko je ochotný zájsť, aby ho neodhalili.

Možno nie je vždy bezpečné mať krásny dom uprostred idylickej prírody ďaleko od ľudí, v akom býva rodina Carlstenovcov. Jedného dňa im pri vchodových dverách zazvoní muž. V ruke má brokovnicu a v hlave jediný cieľ: všetkých zlikvidovať. Matku, otca aj dve malé deti. Ale prečo? Čím sa previnili? Azda tým, že sa zasadzovali za lepšie životné prostredie? Nikto nič nevidel ani nepočul a vrah akoby sa pod zem prepadol. Našiel sa iba jediný odtlačok topánky. Patrí však skutočne vrahovi? Do prípadu sa vloží Sebastian Bergman a jeho kolegovia z Riksmordu. Pri vyšetrovaní vyjde najavo, že predsa len existuje očitý svedok tejto brutálnej vraždy. Malé dievča. No ani po ňom niet ani stopy... Tím sa ocitá pod čoraz väčším tlakom. Sebastian si je vedomý, že musí svedka vystopovať, skôr než bude neskoro. Nie je totiž sám, kto ho hľadá. Poľuje naňho aj vrah, ktorý je odhodlaný dokončiť, čo začal.

Klára, Lisa, Jonte a Sandro trénují pod Peterovým vedením na vánoční závod v jízdárně. Lisa doufá, že ji vyberou do školního družstva. Ale to se nestane, a tak se rozhodnou jít na to jinak – společně nastoupí do závodu proti družstvu školy jako konkurenční tým. Kdo vyhraje napínavý závod?

Povídky z bělohorské doby. Porážka na Bílé hoře 8. listopadu 1620 znamenala konec českého stavovského povstání. Jako určující mezník českých dějin rezonovala bitva v paměti následujících století, ale teprve obrození a zejména druhá polovina 19. století z ní učinily významnou součást národního mýtu. Podstatnou roli při tom sehrála historická a historizující beletrie, básně, prózy a divadelní hry, ve kterých po celé půlstoletí Bílá hora představovala jedno z nejdůležitějších témat. Výbor z těchto textů, připravený ke 400. výročí bitvy, zahrnuje povídky námětově sahající od předbělohorských Čech až do doby třicetileté války a obsahuje jak opomíjené kratší prózy známých autorů (např. V. Beneš Třebízský, A. Jirásek, Z. Winter), tak pozoruhodná díla spisovatelů dnes již málo připomínaných (např. F. Dvorský, E. Herold, J. E. Vocel). Kniha je doprovázena dvěma komentáři – historickým od Jiřího Mikulce a literárněhistorickým od Petry Hesové a Václava Vaňka.

Keď sa jedného rána vyberie sama na lyže, stane sa svedkom toho, ako muž brutálne zabije jej milované teľa. Je to Švéd zo susednej dediny a vie, že jej rodinu obťažuje už roky. Muža však nikdy neprichytili pri čine. Až teraz. Soby sú pre Saamov zdrojom obživy, ale zvieratá plnia aj dôležitú duchovnú úlohu; útok na ich soby je útokom na samotnú kultúru. Hoci je Elsa ešte len dieťa, vidí, ako pretrvávajúce násilie zo strany susedov a systematická ľahostajnosť úradov spôsobujú hlboké rany a jej blízki strácajú nádej, ba dokonca aj chuť žiť. Uplynulo desať rokov a nenávisť a hrozby voči Saamom sa naďalej stupňujú. Keď sa Elsa stane terčom muža, ktorý pred rokmi zabil jej sobie teľa, niečo sa v nej zlomí. Vina, strach a hnev, ktoré v sebe nosí od detstva, sa na ňu valia ako lavína a vedú Elsu k záverečnej dramatickej konfrontácii. V septembri 2021 získala autorka za tento román ocenenie za najlepšiu švédsku knihu roka.

Svazek přináší souborné vydání čtyř nejdůležitějších prozodických spisů raného obrození, které definovaly podobu dobových polemik mezi zastánci sylabotónismu a časomíry. V čele souboru stojí nový český překlad pojednání Josefa Dobrovského Böhmische Prosodie (1795) a Prosodie (1798; vychází česky poprvé), které položilo základy sylabotónické reformy českého verše. Druhým textem souboru je spis Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie (1818) Pavla Josefa Šafaříka a Františka Palackého, který je vášnivou polemikou s Dobrovského sylabotónismem a jeho realizací v poezii puchmajerovských básníků ve jménu (obnovené) časomíry. Soubor uzavírá doposavad přehlížený spis Zlomky o českém básnictví, zvláště pak o prozódii (1820) Šebestiána Hněvkovského, představující obranu puchmajerovské generace a zároveň pokus o syntézu obou protikladných postojů. Vydávané texty jsou vybaveny komentářem a vysvětlivkami a doplněny slovníkem základních symbolů a pojmů z teorie verše

Tentokrát se Klára zmítá mezi dvěma kluky – svým nejlepším kamarádem Jontem a jeho černovlasou kopií, bratrancem Sandrem. Klára neví, pro kterého z nich se rozhodnout, myslí si, že Jonte se na ni zlobí, protože jí Sandro dal pusu, a tohle všechno ji tak zaměstnává, že skoro nemá čas na Stara, což štve zase ji. A aby toho nebylo málo, Klářina máma si taky pořídí vlastního koně, kobylku arabského plnokrevníka!

Hravý průvodce světem „normálních“ lidí Svět neurotypických lidí – tedy svět většinové populace – je pro autisty často zvláštní a nepochopitelný. Clara Törnvallová, sama autistka, proto společně s dalšími autisty napsala zábavný a přístupný výklad většinového neurotypického světa, který by měl lidem s autismem pomoci se v této komplikované „galaxii orientovat. Kniha je určená čtenářům od patnácti let, ale z vysvětlení a rad, proč neurotypici lžou, jak udržovat konverzaci, aniž by se kdokoli urazil, či jak zvládnout změny ve svém životě, mohou mít prospěch i dospělí autisté a autistky. Ostatně i neurotypici na jejím základě lépe pochopí myšlení autistů.