Jiří Hájek Knihy

Tříšť postřehů, historek a příběhů z prostředí režimistických kápů, veteránů dávné bitvy, o níž se ví jen to, že nikdy nebyla. Autobiograficky pojaté vyprávění pamětníka studené války působícího v Ústředním orgánu státní správy přináší neotřelý pohled na nedávnou etapu moderních dějin Československa. Autor předznamenává své vyprávění rozvernou tezí, podle níž se hodnocení historických etap odvíjí ve třech fázích: v první mají hlavní slovo ideobachaři s patentem na jediné správné vidění minulosti, kteří dělí historická fakta na přípustná a nepřípustná; po nich přicházejí revizionisté, kteří závěry ideobachařů vyvracejí, přičemž fakta třídí na použitelná a nepoužitelná; teprve pak se ujímají slova skuteční historici, kteří fakta necenzurují, ale shromažďují a studují.

Monografie věnovaná především románové tvorbě národní umělkyně Marie Majerové, jejímu uměleckému hledačství a vývoji formy v jejím díle. S Hájkovým akcentem na dobovou aktuálnost a živost knížky souvisí řada kapitolek, v nichž se vyznává ze vztahu k autorce a vypravuje drobné příběhy, typické pro vystižení lidské a tvůrčí osobnosti Marie Majerové. 3., přepracované a rozšířené vydání.

1. velká monografie marxisticky hodnotící dílo čes. spisovatele. Rýsuje rodové kořeny M. Majerové, její mládí proletářského dítěte, léta zrání a rozhodné zakotvení na straně lidových mas. Od kritiky kapitalistického řádu, burzoasní morálky, manželství a rodiny postoupila k problematice dělnického hnutí. Ideovému rozboru jednotlivých děl M.M. (povídek, próz, statí a románů) předeslal Hájek kritický pohled na vývoj naší literatury po 1. válce až do r.1938, aby tak jasněji mohl vylíčit umělecké vyzrání M.M. v posledních 3 desítiletích, kdy spisovatelka pomáhala svým dílem upevňovat sebevědomí pracujícího lidu a rozplameňovat jeho odpor proti vykořisťování a kdy se probojovala do přední fronty boje za socialistické umění. Hájek zkoumá nové liter. žánry, které se v jejím díle objevují od let 30. až po dnešek a nejednou reviduje soudy předválečných (i socialistických) kritiků slovesného díla M.M.

Společnost Sport-Press vydává již od roku 2001 pravidelně vždy na závěr sezony formulových závodů knihu Formule. Kromě mistrovství světa vozů formule 1 hodnotí a komentuje i další evropské a zámořské formulové seriály. Dále detailně představuje všechny jezdce i týmy F1, vítěze ostatních formulových mistrovství a také české závodníky, kteří startovali v mezinárodních šampionátech. Publikace je doplněna mnoha statistikami a má bohatou fotodokumentaci od nejlepších světových fotografů.

Vyprávění pro dnešní mladé lidi o "vnitřních dějinách tzv. válečné generace, jak se odrážejí ve zkušenostech a zápasech jednoho lidského života. "

Vtipně napsaná knížka charakterizuje jednotlivé typy vedoucích pracovníků, jejich lidské vlastnosti i žádoucí manažerské schopnosti a metody.

Kniha se zaměřuje na nejšťastnější období kladrubského hřebčína za vlády císaře Karla VI. Hlavními postavami jsou Adam František kníže Schwarzenberg, inspektor František Václav hrabě Trauttmansdorff a ředitel František Ignác rytíř z Hustířan, kteří společně přispěli k rozvoji hřebčína v chovatelské, kulturní, společenské a stavební oblasti. Nástup Marie Terezie však přinesl vpád pruských vojsk, ztrátu koní a evakuaci hřebčína do Kopčan, které se staly císařským hřebčínem v letech 1765–1826. Zde vznikli zakladatelé chovu běloušů Generale a Generalissimus. Kniha nezapomíná na zaměstnance hřebčína, včetně písařů a kontrolorů. Popisuje také vznik jedné z prvních textilních manufaktur v Čechách v Kladrubech, její rozvoj a zánik. Většina budov a uměleckých děl pochází z období 1720–1850 a je v knize bohatě ilustrována. Kniha končí nástupem císaře Františka Josefa I. a jeho manželky Elizabeth, zvané Sisi, na trůn. Poutavé čtení Jiřího Hájka potěší obyvatele Kladrub, zaměstnance hřebčína, chovatele a všechny, kteří se zajímají o osud kladrubského hřebčína.