Miloš Crnjanski Poradie kníh (chronologicky)

Deník o Čarnojevi?ovi - stěžejní román srbské avantgardy, poprvé vydaný v roce 1921, patří v evropském kontextu k nejpozoruhodnějším prózám s tematikou první světové války a byl přeložen i do francouzštiny a němčiny. V asociativním, lyricky laděném vyprávění, v němž se mísí deziluze s nadějí a nihilismem, hlavní hrdina zobrazuje prožitky a výjevy z haličské a italské fronty, vrací se ke studentským létům ve Vídni i do domovského Banátu, vzpomíná na iniciační cestu k Jadranu, na lazaret v Krakově a polskou milenku i na návštěvu města svých předků u Budapešti. Pro vypravěčovo vnímání světa je určující výrazná melancholie pramenící z citlivého naturelu, ze zkušenosti vojáka armády, jež napadla jeho mateřskou zemi, z těžké nemoci, nepovedeného manželství a nezadržitelného úpadku maďarských Srbů. Neméně silně se do jeho osobnosti promítá zaujetí přírodou a osudové setkání s bývalým námořním důstojníkem, obdivovatelem Sundských ostrovů a snílkem.

Crnjanski će u nedovršenom književnom testamentu, „Knjizi o Mikelanđelu”, pokušati da prikaže dve svoje ličnosti u jednoj, kosmopolitu i nacionalistu, pesnika i novinara. U njoj se veliki srpski pisac, objašnjava Bertolino u eseju „Pitanja i Crnjanskom”, kroz lik velikog italijanskog umetnika, bavi svojom opsesivnom temom, temom majke, majčinske ljubavi koja je „sveopšta veza u svetu“, a koju tako često izneveravaju sinovi, muškarci, oni što „rasparčavaju svet“ umesto da ga „vezuju“. To materinsko biće, Crnjanski je, u dijalogu sa samim sobom, sa svojim senkama, starošću i smrću, video u svom Beogradu.

Here at long last in English, almost five decades after the publication of the original, is the classic of European modernism that established Serbian writer Milos Crnjanski as one of the great voices of the 20th century. The novel follows an aging Russian émigré, Nikolai Repnin, as he attempts to make a life in the British capital in the 1940s.

Miloš Crnjanski, 1893 im ungarischen Csongrád geboren, ging 1913 zum Studium nach Wien. Seine Erfahrungen als österreichischer Soldat fanden ihren Niederschlag im Tagebuch über Carnojevic, einem Schlüsseltext der jugoslawischen Moderne. 1928 Kulturattaché in Berlin, während des Zweiten Weltkriegs Emigrant in London. 1965 kehrte er nach Belgrad zurück, wo er 1977 starb.