Jaromír Jindra Poradie kníh (chronologicky)

Jan Žižka prožívá ve vsi Čeřejově rodinné štěstí a věří, že tomu tak bude napořád. Osud mu však několikrát řádně zamíchá kartami; zanedlouho po narození dcery umírá jeho žena Kateřina a on musí hledat kojnou. Také získat dědictví po vzdáleném příbuzném se ukáže být obtížnější, než se původně zdálo. A když Rožmberkové vytáhnou proti Habsburkovi, vyšle ho král Václav IV. jako svého tajného agenta do protihabsburského tábora. I po urovnání konfliktu zůstane Žižka v rožmberských službách, a ještě včas varuje krále o piklech šlechty, chystající se vytvořit Panskou jednotu. Vezme Václav IV. jeho varování vážně? Na krumlovském hradě dojde k událostem, po nichž už Žižka nemůže dále setrvávat v rožmberských službách a vyhlašuje tomuto rodu nepřátelství. Připojuje se ke skupině lapků vedené Matějem Vůdcem. Tehdy poznává, že se nevědomky zapletl do kořistnické války drobné šlechty, zneužívající pro své zájmy zchudlé zemany bez majetku, právě takové jako je Jan Žižka. Podaří se mu získat zpět ztracenou důvěru českého krále?

Zločiny dvorního rady nejsou klasickou detektivní sérií, třebaže se tu setkáváme se skutečnými kriminálními případy, jež se staly v Českých Budějovicích a jejich nejbližším okolí v letech 1909-1914. Děj je totiž oživen osudy mnoha skutečných i fiktivních postav a postaviček, provázejících čtenáře šesti díly této série. V jejím pátém dílu, nazvaném podle jednoho z příběhů Tu mrtvou jsem znal, řeší dvorní rada Vyroubal a trojice policejních inspektorů nejen zločiny, ale i úsměvné či vážnější situace, jež přináší každodenní život města. Nadále také sledujeme osobní život sympatického nejmladšího inspektora Mlejnka. To vše se odehrává na pozadí soudobých událostí v rakousko-uherské monarchii roku 1913.

Anna Svídnická umírá při porodu a Karel IV. se opět žení. Po svatbě s Alžbětou Pomořanskou spěchá s korunovací dvouletého Václava na českého krále a svou již čtvrtou ženu dává korunovat až o několik dnů později, což Alžběta přijímá se značnou nelibostí. Císař jedná v Avignonu s papežem Urbanem a marně se ho snaží přesvědčit, aby se vrátil do Říma. Uvědomuje si, že Kristově církvi hrozí rozkol, ale není v jeho moci nebezpečí odvrátit. Také život na Vildštejně není bez dramatických zvratů. Při přestavbě Šimíčkovy tvrze se najde v zemi ukrytá stará truhla, jejíž záhadný obsah vyvolává nejrůznější spekulace…

Zločiny dvorního rady nejsou klasickou detektivní sérií, třebaže se tu setkáváme se skutečnými kriminálními případy, jež se staly v Českých Budějovicích a jejich nejbližším okolí v letech 1909-1914. Děj je totiž oživen osudy mnoha skutečných i fiktivních postav a postaviček, provázejících čtenáře šesti díly této série. V jejím čtvrtém dílu, nazvaném podle jednoho z příběhů Láska až za hrob, řeší dvorní rada Vyroubal a trojice policejních inspektorů nejen zločiny, ale i úsměvné či vážnější situace, jež přináší každodenní život města. Nadále také sledujeme milostné problémy sympatického nejmladšího inspektora Mlejnka. To vše se odehrává na pozadí soudobých událostí v rakousko-uherské monarchii roku 1912.

Zatímco Karel IV. očekává v Norimberku narození syna, do vesnic v okolí pražských měst se vkrádá strach, vyvolaný četnými nálezy mrtvých a zohavených žen. Podle všeobecného mínění je má na svědomí pekelný démon. Současně se zemí toulá záhadný prorok, jehož slova o brzkém konci světa si lidé vykládají tak, že je zbytečné všechno, co konají, a smysl má jen pokání. „Prorok“ je nabádá, aby opouštěli svou práci a opakovali jeho slova o všeobecném zmaru všude, kam přijdou. Z císařova pověření se po stopách vraždící stvůry i tajemného kazatele vydává Matouš Rozoumek. Podaří se mu odhalit příšeru i zvěstovatele temných časů?

Ke královskému dvoru přichází zemanský synek Jan z Trocnova, aby se tady podobně jako jiní mladí šlechtici naučil všemu, co je třeba umět pro budoucí dvorskou službu. Vrstevníci se mu však vyhýbají nejen proto, že jsou z předních panských rodů, ale také že je „poznamenaný“ – je jednooký. Když se ukáže, že je lepším střelcem než kdokoliv z nich, zvolí si ho Václav Lucemburský jako učitele v lukostřelbě. Pozvolna se mezi nimi začne vyvíjet přátelství, které potrvá po celý život. Když odjíždí císař Karel IV. na říšský sněm do Frankfurtu, kde je Václav zvolen římským králem ještě za otcova života, je Jan z Trocnova v jejich doprovodu. Poté, co umírá starý Řehoř Žižka, opouští Jan Prahu, aby se nejen rozloučil s otcem, ale také aby začal plnit tajné poslání, kterým ho pověřil Václav. Podaří se mu ho splnit, když mu současně vstoupí do srdce láska ke Kateřině z Čeřejova?

Zločiny dvorního rady nejsou klasickou detektivní sérií, třebaže se tu setkáváme se skutečnými kriminálními případy, jež se staly v Českých Budějovicích a jejich nejbližším okolí v letech 1909-1914. Děj je totiž oživen osudy mnoha skutečných i fiktivních postav a postaviček, provázejících čtenáře všemi díly šestidílné série. V jejím třetím dílu, nazvaném podle jednoho z příběhů Smrt porodní báby, řeší dvorní rada Vyroubal a trojice policejních inspektorů nejen zločiny, ale i úsměvné či vážnější situace, jež přináší každodenní život města. Nadále také sledujeme milostné problémy sympatického nejmladšího inspektora Mlejnka. To vše se odehrává na pozadí soudobých událostí v rakousko-uherské monarchii roku 1911.

Zatímco Karel IV. neustále doufá, že mu Anna Svídnická dá vytouženého dědice, velitel jeho osobní ochranné družiny Karel Rozoumek se chystá vzdát svého postavení u císařského dvora. Jeho žena Barborka se totiž záhadně ztratila i s dítětem v blízkosti Křivoklátu, kde vyrůstala od dětství, a on doufá, že zjistí, co se s ní stalo. Pátrání se ujme Matouš Rozoumek, který chce, aby si jeho syn udržel své výjimečné místo po boku Lucemburka. Starosti má ale také císař Karel IV., který by rád odkázal budoucímu synovi nejen prosperující Čechy, ale také silnou Svatou říši římskou. Naráží však na odpor panstva, sledujícího vlastní mocenské cíle. Také jeho bratr Václav, vládnoucí v Lucembursku, nesnadno prosazuje své nároky na „prokleté dědictví“ Brabantska. Karel IV. se tady poprvé setkává se silnou opozicí měst, bohatnoucích na mezinárodním obchodu a rozvíjejícím se textilním průmyslu.

Zločiny dvorního rady nejsou klasickou detektivní sérií, třebaže se tu setkáváme se skutečnými kriminálními případy, jež se staly v Českých Budějovicích a jejich nejbližším okolí v letech 1909-1914. Děj je totiž oživen osudy mnoha skutečných i fiktivních postav a postaviček, provázejících čtenáře šesti díly této série. V tomto druhém dílu série, nazvaném podle jednoho z příběhů Až přiletí kometa, řeší dvorní rada Vyroubal a trojice policejních inspektorů nejen těžké zločiny, ale i úsměvné, banální či vážnější situace, jež přináší každodenní život města. To vše se odehrává na pozadí soudobých událostí v rakousko-uherské monarchii roku 1910.

Zločiny dvorního rady nejsou klasickou detektivní sérií, třebaže se tu setkáváme se skutečnými kriminálními případy, jež se staly v Českých Budějovicích a jejich nejbližším okolí v letech 1909-1914. Děj je totiž oživen osudy mnoha postav a postaviček, provázejících čtenáře šesti díly této série.V prvním dílu Sběratel firemních štítů řeší dvorní rada Vyroubal a trojice policejních inspektorů nejen těžké zločiny, ale i úsměvné či banální situace, jež přináší každodenní život města. To vše se odehrává na pozadí soudobých událostí v rakousko-uherské monarchii roku 1909.

Matouš Rozoumek, kdysi dvořan Jana Lucemburského, narazí na stopy chystané vzpoury vévodů, jejímž cílem je sesadit Karla IV. z trůnu panovníka Svaté říše římské. Spiklencům nahrává neúroda a z ní pramenící hladomor, stejně jako Karlovy soukromé problémy – smrt prvorozeného syna, druhé manželky i nedoléčené zranění. Také Matoušovu synovi, veliteli královy osobní družiny, se komplikuje život, poté co zjistí, že je mu Barborka nevěrná. Jak si oba Karlové poradí ve složitých situacích? Najde král způsob, jak rozbít jednotu spiklenců, aniž by proti nim musel vojensky zasáhnout?

Budějovice a jejich malebné okolí v prvních letech druhé poloviny 17. století jsou dějištěm posledního z šesti napínavých soudních případů, zaznamenaných katem Francim. Opět se tu setkáme s městským písařem a budoucím soudcem Petroniem, s budějovickým purkmistrem Kudrnou, jeho půvabnou dcerou Filomenou a s dalšími známými, ale také novými postavami, aktéry děje, jenž se otevírá zásadní otázkou: Je správné prozradit zpovědní tajemství, jde-li o záchranu lidského života? Hrad Maškovec brzy vydá hrůznou odpověď. Podezřelých ze smrti dámy s erbem je víc a pravdu by měl zjistit kat, který ale v Budějovicích najednou chybí…

Děj nejnovějšího příběhu z úspěšného cyklu Vzpomínek budějovického kata umístil autor do roku 1645, do časů konce třicetileté války, která naštěstí do osudů obyvatel malebného jihočeského města nezasáhla. Lidé jsou tu však přesto vyděšeni násilnou smrtí. Na smetišti za městskými hradbami se objevila pohozená mrtvola muže bez šatů a bez tváře. Zdá se nemožné najít pachatele hrůzného činu, když nikdo neví, kdo je obětí. Jakou úlohu tu sehrál potulný astrolog z Benátek, který se teprve přednedávnem na čas usadil v Budějovicích a náhle zmizel? Po stopách zločinu se kromě soudce Kleineschnitzela vydává také písař Petronius, každý však se zcela jinými závěry. Kdo z nich je blíže pravdě? Ve vězení se nakonec ocitla i „krásná čarodějka“, bylinkářka Bohunka. Má být vynesen tvrdý rozsudek, jenže překvapení na sebe nenechá dlouho čekat…

Po jednání s vévodou Albrechtem Habsburským v Budějovicích na podzim roku 1350 se Karel IV. účastní lovu v blízkosti Zvíkova. Mezi lovci, kteří se po skončeném honu sešli na shromaždišti, však král chybí. Pátrači ho najdou v bezvědomí, s přeraženou čelistí a poraněnou krční páteří. Stojí za zraněním náhoda, nebo něčí úmysl? Když je poblíž nalezena mrtvola venkovana, vybavená Habsburkovou pečetí, miska vah se pomalu vychyluje na stranu pokusu o královraždu. Velitel královy ochranné družiny Karel Rozoumek proto povolá na pomoc přátele a také se sám pouští do pátrání. Za zavřenou bránou hradu Zvíkov zatím leží smrtelně raněný český a římský král. Podaří se Rozoumkovi odhalit, kdo se pokusil krále zabít? Bude králův lékař schopen Karla IV. uzdravit?

Z Jeleního příkopu se ozývá řev erbovního lva Českého království Mohameda. Rudolf II. se marně snaží zapomenout na neblahý horoskop, spojující jeho osud s osudem lva v jedno. Předpověď, vyslovenou před lety Tychonem Brahe, se mu přesto změnit nepodaří a císař umírá pouhé tři dny po Mohamedovi. Jakou roli v tom sehrál tajný návrat Edwarda Kelleyho do Prahy? Proč se Kepler brání vyčíst z hvězd svou vlastní budoucnost? Z čeho má strach? Jak dopadne jeho opětovné shledání s někdejším štýrským vévodou a novým císařem Ferdinandem II.? Kdo mohl mít zájem na obvinění astrologovy matky z čarodějnictví? Kepler vytváří nový horoskop pro Albrechta z Valdštejna, který v něm čte datum svého vlastního konce…

Na zasedání budějovické městské rady pod vedením váženého purkmistra Floriána Kudrny se mělo toho dne jednat o rozšíření staré budovy radnice zakoupením vedlejšího měšťanského domu. Ne všichni radní ale s takovým nápadem souhlasili, schylovalo se k velké hádce, kterou však náhle přerušil přízrak umrlce, mířícího s nožem v ruce k purkmistrovu stolu. Nastává strašlivý zmatek a na zemi se ocitne v krvi oběť muže skrývajícího tvář pod maskou. Duchapřítomnost si zachová jen písař Petronius, který útočníka zastaví a pronásleduje. V jedné z uliček pak městská stráž objeví Petronia sklánějícího se nad mrtvolou, která svírá v ruce děsivou masku. Je Petronius jejím vrahem? Z jakého důvodu ho tedy purkmistr ponechal na svobodě? To už ale přibývají další přepadení a mrtví. Město začíná ovládat strach…

Karel Lucemburský se jako nový panovník navrací z vítězného tažení proti Ludvíku IV. Bavorovi, kterým si upevnil postavení římsko-německého krále. Přichází do vydrancovaných Čech, kde mu patří snad jen ta koruna, kterou se – až bude dokončena – chystá dát korunovat za krále. Přesto je rozhodnut navrátit přemyslovsko-lucemburskému dědictví bývalou slávu a vytvořit z něho uznávané centrum příští Evropy. Zůstane jen u jeho představ nebo je promění ve skutek? Postaví se Karlovi po bok Matouš Rozoumek, který kdysi sloužil Elišce Přemyslovně? Jak bude reagovat šlechta, která si zvykla sama rozhodovat v zemi opuštěné Janem Lucemburským? A jak reagují němečtí kurfiřti, kterým se nelíbí volba Lucemburka římským králem? Zvládne mladý Lucemburk intriky mocných Wittelsbachů? Buďte svědky dramatických osudů vzkříšení srdce Evropy.

Budějovice, tehdy ještě bez označení České, a jejich okolí v neklidných časech po roce 1641 jsou dějištěm dalších příběhů, zaznamenaných ve vzpomínkách budějovického kata. Zlo, jež vyvolal na svět vyděrač Johannes, působí i po jeho kruté smrti na popravišti a obzvlášť citelně postihne rodinu rukavičkáře Jana Matouše Plodera, budějovického radního. V krumlovském klášteře klarisek, kam dočasně ukryl svou jedinou dceru, došlo k sérii záhadných úmrtí novicek. Jde o podivnou epidemii sebevražd vzbuzených náboženským fanatismem, nebo se za smrtí mladých dívek skrývá čísi černá duše? Vytoužená změna v dosavadním životě čeká bývalého mistra popravčího Pavla, osud však přichystal těžké chvíle pro kata Franciho, který málem přišel o svou milovanou ženu Klárku…

Tajuplná krajina jižních Čech v první polovině sedmnáctého století, města Třeboň a České Budějovice s přilehlými vesnicemi i samotami jsou dějištěm vyprávění o lidech, kteří se v rozhodujícím okamžiku svého života ocitli pod klenbou temné mučírny budějovické radnice. Spravedlivě i nespravedlivě obvinění, jejich žalobci, soudci a kat se svým mladým pacholkem. Právě ten začal zapisovat své vzpomínky na průběh soudních případů, ať šlo o zločiny bývalého vojenského bubeníka a zběha Lukáška či o záchranu dvou krasavic, nevinné Klárky, obviněné z travičství, a kovářovy manželky Magdaleny, která se rozhodla pomstít krutou smrt svého muže. Také osudy a charaktery dalších postav poznamenala třicetiletá válka, autor však vychází ze zásady, že všichni tito lidé – bez ohledu na dobu, v níž žili – dokázali milovat, nenávidět, myslet i snít podobně jako my dnes.

Vyděračův list, vložený do strašidelné schránky, lidské lebky, se jednoho dne roku 1640 objevil na stole budějovického purkmistra. Kdo mu chtěl připomenout smutnou událost před deseti léty, kdy Florián Kudrna přišel o svou milovanou první ženu a záhadně zmizela jeho malá dcerka? Zpráva o ní má však být velmi drahá… Poté, co purkmistra někdo přepadne, dostává dávné tajemství nový rozměr – je snad vyděrač a útočník jedna a táž osoba? Časem padne podezření i na několik lidí v purkmistrově okolí, ale dřív, než se dá jejich vina či nevina dokázat, umírají někteří z nich za záhadných okolností. Vyšetřování komplikuje obrovský požár města v létě 1641. Teprve potom v podzemní mučírně budějovické radnice vyjde najevo celá pravda…

Kdo ukradl z vitríny v muzeu vzácnou dýku, kterou objevila v troskách Wolfensteinu trojice kamarádů? Proč se v noci v hradní zřícenině pohybují podivná světla? Kdo zanechal ve sněhu stopy neustále měnící směr a kam vlastně vedou? To jsou jen některé z otázek, které řeší Monika společně s Arnoštem a Kubou o jarních prázdninách, připomínajících svým počasím vrcholící zimu.

Po smrti knížete Bořivoje se Radostic a jeho žena Anežka rozhodnou, že se vrátí do rodných Zabrušan. Cestou jsou přepadeni a jejich osudy se rozdělí. Anežku lupiči odvlečou do opuštěného domu blízko vsi Břevnova. Neznámý mladík, který tam čeká, se na ni vrhne, Anežka se naštěstí ubrání, uteče a bloudí neznámou krajinou. Radostice, připoutaného ke stromu, zachrání od jisté smrti Slepec a jeho dcera a všichni tři zamíří do Zabrušan. Tam se v Mojslavově dvorci shledají rozdělení manželé, stejně tak Radosticův zachránce a jeho dcera Plavuna. Objeví se tu také kupec Bogatovič, který v Čechách pátrá po svých příbuzných a zároveň hledá bezpečí pro sebe a svou krásnou dceru Natašku. Poklidný život vesnice a vztahy v ní však nenaruší jen nově příchozí, hrozbou je i válka českého knížete a Lučanů a přítomnost muže, který chystá vraždu knížete Spytihněva. A na Mojslavova nástupce Radostice se nečekaně valí nutnost postavit se problémům nejen místním.

V době, kdy přichází z Velké Moravy patnáctiletý Bořivoj, aby se stal knížetem kmene Čechů, kdosi zavraždí v Zabrušanech bratra Dragy a současně se pokusí zabít jejího snoubence Mojslava. Třebaže je sám zraněn, vydává se po stopách své dívky, ale osud ho zavede do Levého Hradce, kde by ho chtěl mít jako svého družiníka jeho přítel z dětství, dnes kníže Bořivoj. Mojslav lákavou nabídku odmítne a vrací se do Zabrušan, kde se nečekaně objevila také Draga. Stará vědma Bohuna Lhářka vysloví proroctví týkající se dítěte, jež se má teprve zrodit, a krátce nato Mojslav spolu s Dragou odcházejí na Levý Hradec. Spojují tak svůj další život s důležitými událostmi knížectví ; stávají se - v souladu s proroctvím - "zrcadlem moci".

Věštby vždy lákaly a lákají i dneska… Kdo by rád nepoznal, co ho čeká? Nebo celé lidstvo? Vybrali jsme na dvě desítky příběhů, které vyprávějí (třebaže fiktivní) přímí účastníci dávných i novějších proroctví, jež se skutečně vyplnila. Dočtete se třeba o vraždícím rytíři von Kahlbutzovi, jenž dosáhl osvobozujícího rozsudku po své přísaze: "Pokud neříkám pravdu, nechť moje tělo nikdy nezpráchniví!"; o umírajícím lvu Mohamedovi, jenž se loučí s císařem Rudolfem II., a současně ho zve na setkání o několik dní později; o Albrechtovi z Valdštejna a Keplerově horoskopu; o "šílené" věštbě vybízející Athéňany, aby se bránili za dřevěnými hradbami; o Zimním králi, jenž neuvěřil věštbě a vědomě dělal, před čím ho varovala; o Rasputinovi a výstřelech v domě Ipatěva a mnoho dalších…

Dvanáct mužů z blízkosti kralevice Karla zemřelo na hostině pořádané v augustiniánském klášteře v italské Padově. Kdo a proč se pokusil odstranit prvorozeného syna českého krále? Měla zamýšlená vražda něco společného se snahou Jana Lucemburského vytvořit signorii pod zástavou českého lva? Dobrodružné tažení po severoitalských městech končí nezdarem a Karel po jedenácti letech přijíždí do vydrancovaných Čech. Setkává se zde také s Matoušem Rozoumkem (známe ho už z románu Válka královen), který po smrti Elišky Přemyslovny znovu našel svou starou lásku Hedviku a odvádí si ji na hrádek Vildštejn. Stíny minulosti však této dvojici nedopřejí, aby žila v klidu; kdosi způsobí smrt snoubenky Hedvičina syna Josífka a unese maličkého Carla…

Král Jan Lucemburský učinil vše, co bylo možné, aby jeho syn Karel usedl na trůn císaře Svaté říše římské, a svůj životní úkol považuje za skončený. Třebaže je prakticky slepý, je věcí jeho cti nevyhnout se boji Francouzů s Angličany, ke kterému se schyluje nedaleko Crécy (Kresčaku). Sem směřuje také výprava bojovníků z Čech, ve které nechybí ani rytíř Matouš Rozoumek spolu s nevlastním synem Josefem z Lichtensteinu. V odchodu většiny bojovníků z Vildštejna vidí příležitost k napadení Rozoumkovy tvrze banda zběhů ukrývajících se v okolních lesích. Pamatuje někdo z nich na tajnou chodbu vedoucí na Vildštejn? Na bitevním poli u Crécy se nad padlým českým králem sklání anglický král Eduard III. a snímá z jeho přílby tři pštrosí pera, jež jsou dodnes v erbu prince Walleského. Domů se navrací také Matouš Rozoumek spolu se zraněným Josefem z Lichtensteinu, ale netuší, co je tam čeká…

Olga má snad vše, co může mladá žena chtít – milujícího muže, zaměstnání, po němž toužila a jež je pro ni více koníčkem než prací a dokonce vlastní moderní byt; to všechno není za počínající normalizace samozřejmé. Její sen o vysokoškolském studiu a kariéře novinářky ale končí v okamžiku, kdy odmítne podepsat přihlášku do KSČ. Ocitá se na dlažbě, bez další perspektivy. Takřka současně dostává první trhlinu i bezmezná víra v jejího muže Kamila, který do strany z vypočítavosti vstoupí. Manželství končí tragicky poté, co Kamil zahyne při autonehodě, která vypadá velice podezřele a dá se vykládat také jako vražda nebo sebevražda. Poté, co Olga dostane podezřelý dopis adresovaný jejímu mrtvému muži, postupně zjišťuje, že život s ním byl plný záhad, lží a absurdit. Skutečnou pravdu poznává až po mnoha letech…

Historický román nás zavádí do doby tzv. války královen – Elišky Přemyslovny a její nevlastní matky Rejčky Polské. Jako každý boj, tak i tento se vede všemi dostupnými prostředky včetně intrik, jedu či zrady. Nepřehledné situace využívá české panstvo ke vzpouře proti králi Janovi z Lucemburku; ten však v rozhodující chvíli opouští nejen Elišku, ale i svou zemi, kterou zanechává napospas hrabivosti místní šlechty. Po bok královny se tak staví zbrojnoš Matouš Rozoumek, který nejenže zachrání život malého kralevice Václava, ale vyvede Elišku z mnohých nebezpečných situací.

Bílý myšák Mišulín uprchne z laboratoře do světa, který je pro něho plný tajemství. V jednom lese se potká se šedou myškou Couralkou, kterou mu ale vzápětí unese zlý čaroděj Myšimor. Mišulín, kterému není Couralčin osud lhostejný, se vydává na dobrodružnou cestu na kouzelníkův hrad, aby ji osvobodil. Netuší, kde ji hledat, nemá dokonce ani představu, jaké překážky mu čaroděj nachystá do cesty. Svede proto boj s velikým slonem, sovou a také s největším nepřítelem myší – kočkou. Navíc ale musí uniknout z vězení holčičky Milušky. Při svém putování také poznává sílu nezištného přátelství obyvatel lesů a luk – vydry, svatojánského broučka nebo lučního koníka Hoply a také větru, který mu dopomůže dostat se až do Myšimorova hradu. Podaří se bílému myšákovi překonat všechny nástrahy, které mu nachystal zlý čaroděj a zvítězit v přímém boji s ním?

Monika a její kamarádi Kuba a Arnošt tráví prázdniny nedaleko hradu Wolfensteinu. Při jedné objevitelské výpravě do staré zříceniny se Monika ztratí v podzemních chodbách a nedokáže najít cestu ven. Zachrání ji tajemný mnich – muž, o kterém se po okolí vyprávějí podivné historky. Je to on, kdo se po nocích potuluje hradem? Je pravda, že pátrá po pokladu, který tam prý ukryli templáři? Má na svědomí nástrahy, které při prozkoumávání Wolfensteinu musí děti překonávat?

Historický román odehrávající se v Praze, v němž jedna obyčejná návštěva změní osudy několika lidí. Staroměstský měšťan Viktorín z Grafenfelsu chce zachránit svého přítele, novoměstského radního Eliáše Rozýna z Javorníka, uvězněného v souvislosti se vzpourou českých stavů proti císaři Ferdinandovi. Jedinou možností je přímluva u vrchního státního žalobce Jana Daniela Kapra z Kaprštejna. Netuší, že tím uvádí do pohybu kolo osudu nejen svého, ale řady dalších lidí, především své dcery, do níž se žalobce bezhlavě zamiluje. Skutečný příběh z let 1621-1625 má v sobě napětí, lásku i úkladnou vraždu. Nakladatelská anotace.

Historický román z rudolfínské Prahy, ve které se v té době scházejí alchymisté, učenci a umělci z celé Evropy. Do Prahy přijíždí po svém vyhoštění ze Štýrského Hradce také astrolog a astronom Johannes Kepler a císař Rudolf II. Habsburský ho přijímá do svých služeb. Tady se potkává s dívkou Vestonií, nevlastní dcerou známého magistra Edwarda Kelleyho, do níž se bezhlavě zamiluje a účastní se dokonce kvůli ní čestného souboje. V příběhu plném intrik, vášně a dramatických zvratů je zachycena magická atmosféra rudolfínské Prahy a prolínání nadpřirozena se skutečností, ale také politické vztahy tehdejší Evropy.

Historický román odehrávající se v první polovině 14. století, v neklidných dobách Českého království po vraždě Václava III. Kdo zavraždil posledního přemyslovského krále? Jaké k tomu měl důvody? Tak se ptá Jan Lucemburský, když se setká s domnělým útočníkem Konrádem z Botenštejna na jeho tvrzi v německém Mulhově. Nevědomky tak rozehrává dramatický boj o budoucí podobu českého státu. V něm prohrává nejen on, ale také královna Eliška; jednou z obětí mocenských intrik se totiž stává rytíř Čeněk z Libořez...

Nepozemšťané u kolébky lidstva? V knize autor hledá odpovědi na záhady světa a lidské historie, které už dlouho zajímají vědce i laiky.

Ojediněle pojatá monografie Českých Velenic je syntetickým dílem, propojujícím dějiny města s historií regionu i českého státu, navíc s ohledem na společnou minulost s rakouským Gmündem. Autoři dali vzniknout knize, která je mimořádná právě svým komplexním pohledem, díky kterému jsou České Velenice neoddělitelnou součástí celoevropského dějinného vývoje. České Velenice tak vůbec poprvé ve své existenci dostaly knihu, která zpracovává historii města v záběru delším než jeden tisíc let - od roku cca 800 do roku 1989. Kniha je doplněna množstvím autentických dokumentů a fotografií. Na závěr jsou zařazeny vzpomínky některých rodáků, mj. také Adolfa Borna.

1. vydání Rozsáhlý rozhovor Elišky Jindrové s astrologem Antonínem Baudyšem o astrologii, politice, morálce i víře. Druhou částí knihy je studie Jaromíra Jindry o renesančním astronomovi a astrologovi Janu Keplerovi, k němuž autoři Antonína Baudyše přirovnávají.