Hana Parkánová-Whitton Knihy

Rukopis je volným pokračováním osudů Češky Hany, která spolu se svým manželem Angličanem Paulem vyměnila hektický život v rušném velkoměstě za poklid malé anglické vísky. Že je to poklid pouze zdánlivý a že se pod na první pohled nezčeřenou hladinou příjemně se opakujících událostí odehrává nejedno drama, o tom se mají manželé přesvědčit až později. . I tentokrát se setkáme s řadou rázovitých postav z anglického venkova, v čele s excentrickými sousedy Rustym a Speedym, k nimž přibude Hanin pozapomenutý, a hlavně neméně excentrický český strýček František. Čtenář se pak stane svědkem jeho neotřelého objevování anglického životního stylu, tradic a zvyklostí.

Strhující román zachycuje příběh výjimečně umělecky založených sourozenců Brontëových, známých spisovatelek Emily (1818–1848), Charlotte (1816–1855) a Anny (1820–1849) i jejich nadaného, ale nezdárného bratra Branwella. Autorka na základě podrobného studia nedávno odhalených pramenů i osobních návštěv míst, kde pobývali a jež inspirovala jejich tvorbu a poznamenala jejich život, zejména severoanglického Haworthu, volně rozvíjí dramatické líčení mnohdy neuvěřitelných osudů výjimečné rodiny.

Súdna patologička Joanna Blalocková musí s profesionálnou rozvahou čeliť skutočnosti, že jej sestru Kate priviezli do nemocnice v kóme. Kate a jej kolegovia z archeologického výskumu dostali nebezpečný vírus a niekoľkí z nich už aj zomreli. Prvý raz vo svojej kariére sa musí Joanna bezmocne prizerať, ako sa sestrin stav zhoršuje a začína jej zlyhávať pečeň. Jedinou nádejou je transplantácia, no zoznam čakateľov je dlhý a ťažko nájsť vhodného darcu. Joanna sa v zúfalstve obráti na legálnu ziskovú spoločnosť, ktorá má dobrú povesť. Spočiatku jej nie je podozrivé, že spoločnosť je priveľmi dobrá, priveľmi úspešná a vie v mimoriadne krátkom čase poskytnúť stopercentne vhodný transplantát. Jej úsilie zachrániť sestru ju privedie priamo ku "zdroju" transplantátov - a tým, že o ňom vie, sa stáva pre kohosi nepohodlnou.... celý text

Kniha je volným pokračováním titulu Jak si na anglické zahrádce vypěstovat českého trpaslíka a vychází již ve druhém vydání. Popisuje další sžívání Hany a Paula s půvabným a harmonickým Oxfordskem i jeho laskavými, byť rázovitými obyvateli a odehrává se na pozadí mnohdy dramatických změn v Hinstonu. K těm radostným patří několikery svatby a křtiny, smutnou zprávou je úmrtí matky zámeckého pána. Ani návrat jeho manželky Samanthy nelze bohužel zařadit mezi příjemné události, neboť její hrabivost přivede Hinston a přilehlé okolí téměř na pokraj zkázy…

První díl historických detektivek s pátračem Adamem ze Zbraslavi Adam ze Zbraslavi, řečený Pater, je důvěrníkem Václava III. a patří do královské družiny, která se však brzy stane terčem výtek pro nevázaný způsob života. V srpnu roku 1306 doprovází Václava na jeho osudné cestě do Olomouce, kde je mladý panovník zavražděn. Václav se však Adamovi stačí svěřit, že se stal otcem dcery Alžběty, kterou nehodlá zapřít, třebaže se přednedávnem oženil. Adam mu přislíbí, že bude nelegitimní královskou dceru Alžbětu Přemyslovnu ochraňovat. Adam spatřuje v olomoucké tragédii trest za hříšný život a chce napravit alespoň ten svůj. Uchýlí se do cisterciáckého kláštera na Zbraslavi, kde však dlouho nezůstane. V klášteře v Pohledu, kde se Alžbětě dostává výchovy a vzdělání dojde k neobjasněným vraždám. Adam si uvědomí, že obavy o Alžbětu, s nimiž se mu svěřil Václav, ale i její matka Markéta z Landštejna, jsou skutečně oprávněné. Ve službách Václavovy sestry Elišky Přemyslovny začne proto pátrat po tom, kdo by mohl usilovat o život levobočné dcery.

Srdce Marie České, dcery knížete Soběslava I., patří markraběti Heřmanovi, je však nucena provdat se za o dost staršího Leopolda Babenberského. Marie netuší, že se Heřman se kvůli ní chystá požádat o rozluku svého manželství. Zdrcený zprávou o Mariině sňatku se rozhodl připojit se ke křížové výpravě. Brzy však oba zjistí, že cesty osudu jsou nevyzpytatelné...

František Palacký (1798–1876) je vnímán jako Otec národa, politik a zakladatel české moderní historiografie, ale za touto oficiální fasádou se skrývá nevšední člověk, který zažil nejen slávu a ocenění, ale i nezdary a osobní utrpení. Jeho fascinující životní příběh přibližuje román odehrávající se na barvitém pozadí obrozenecké společnosti a převratných událostí, jimiž procházela česká společnost v polovině 19. století.

Řekne-li se v Anglii o někom, že má na pikniku o jeden sendvič míň, znamená to, že je dotyčný excentrik, který to nemá v hlavě zcela v pořádku. Podobné rčení se jistě hodí na manželskou dvojici, která se přistěhuje do Kingstonu, malebné vísky nedaleko Oxfordu, kde už nějakou dobu žije Češka Hana se svým anglickým manželem Williamem. Ti se mezitím po létech konečně zařadili téměř mezi starousedlíky, a tak se zájmem sledují nelehké sžívání nových přistěhovalců s tradičním a poněkud konzervativním Kingstonem. A ani tentokrát není o dramatické situace a barvité příhody nouze!

Toto je pravdepodobne prvý "detský horor" vôbec (ak sem nerátame, povedzme... Červenú čiapočku). V príbehu malého chlapca, ktorého čarodejnice premenia na myš, zažijete scény, pri ktorých tuhne krv v žilách, no i množstvo komických situácií. Koniec príbehu je prekvapujúci. Vzťah babičky a vnuka, začarovaného do zvieracej podoby, vás určite dojme a azda vám i trochu pomôže v hľadaní odpovede na otázku, čo je v ľudskom živote dôležité a čo nie. Za tento neodolateľne originálny príbeh, ktorý bol i sfilmovaný, získal Roald Dahl, ktorého dnes už netreba ani slovenským čitateľom predstavovať, prestížnu literárnu cenu Whitbread Award.

Povinná četba milovníků hororu. Exorcista – nebo též Vymítač ďábla – patří bezesporu mezi největší hororové klasiky všech dob. William P. Blatty sepsal tento román v roce 1971 a zakrátko byl příběh pod stejným názvem uveden i na filmová plátna a záhy si získal řadu odpůrců i příznivců. Těm prvním především vadilo, že do hlavní role na svou dobu skutečně drastického snímku byla obsazena dětská herečka Linda Blaireová. I přesto se film s Maxem von Sydowem v roli Otce Merrina stal trhákem a v dalších letech se dočkal ještě dvou pokračování, přičemž třetí díl režíroval sám William P. Blatty. V roce 2000 se pak konala obnovená premiéra filmu, který byl obohacen o doposud neuvedené záběry. Děj celého příběhu je zřejmě všeobecně znám. Malé děvčátko Regan onemocní. Nejedná se však o chřipku nebo spalničky, ale o její duši, které se zmocní samotný ďábel. Nejprve se z dívčina pokoje ozývají podivné zvuky, její postel se sama od sebe otřásá, Regan chodí ve spánku a povídá si s neviditelnými lidm