Vladimír Neff Knihy

Trampoty pana Humbla vycházejí z jeho bezvýhradně kladného postoje ke každému vládnoucímu režimu. Vychován v loajalitě k habsburské monarchii, stal se demokratickým občanem předmnichovské republiky, kolaborantem a konfidentem gestapa za nacistické okupace, osvobozeným politickým vězněm a hrdinou z Barikád, a po Únoru nadšeným bojovníkem za socialismus. Pan Humbl si tyto role poctivě zodpovídá a čestně obhajuje ve svém curriculu vitae, čímž nám umožňuje nahlédnout do své duše a pohnutých osudů. Rozpor mezi jeho sebeportrétováním a tím, jak se jeví čtenářům, odhaluje směšnou a zároveň úděsnou autokarikaturu. Vladimír Neff mu dává život s brilantní lehkostí a ironickým záměrem, ukazuje nám Humbla v obludných dimenzích jeho životní filozofie a společenské nebezpečnosti. Tato sugestivní prezentace zanechává jméno jeho quasihrdiny v paměti čtenářů jako synonymum pro všechny Humbly, kteří přetrvávají v lidské společnosti. Román o trampotách pana Humbla je výrazným úspěchem autora, potvrzujícím jeho charakterizační a fabulační umění, a přináší české próze nový literární typ, srovnatelný s velkými literárními památkami.

Jak už název napovídá, jedná se o přehledný slovník základních filozofických pojmů a důležitých osobností z oblasti filozofie. Autor se snaží o snadné pochopení složitých filozofických výkladů, tudíž je kniha psána velmi čtivě. I když je kniha podávána jako objektivní, čtenář se neubrání chvilkovému pocitu autorovy subjektivity. Filosofický slovník pro samouky neboli Antigorgias napsal autor jako „laik laikům“, aby jim pomohl – poučen vlastními zkušenostmi – proniknout do světa filozofie. Filozofii se začal věnovat v letech druhé světové války, protože chtěl napsat román, v němž měl vystupovat i učený klerik: „Studoval jsem tedy vědu náboženskou, čili teologii. Jenže teologie se nedá pochopit bez znalosti antické filozofie. Studoval jsem tedy předsokratiky, pak Platona, Aristotela. Když už jsem studoval Aristotela, zajímalo mě, jak to s filozofií bylo dál, od Descarta ke Spinozovi, od Locka k Berkeleymu a Humovi, od Kanta k Hegelovi až po Marxe. Ve válečných letech mu pomáhalo „zachraňovat upadající víru v člověka zkoumání idejí, jež světu přinesli největší z těch, již mysleli a myslí, a již věděli a vědí“. Ve vtipném a čtivém slovníku-úvodu do filozofie se Neff hlásí ke kritickému realismu; výraz „Antigorgias“ napovídá odmítnutí filozofického skepticismu. (Sofista Gorgias totiž proslul výrokem, že 1. nic není, 2. je-li něco, je to nepoznatelné, 3. je-li to poznatelné, nelze to vyjádřit a sdělit.) Slovník poprvé vyšel v r. 1948 (s jeho „kritickou revizí“ autorovi pomohli Ludmila Koutníková, Bohuslav Koutník a Ludvík Svoboda); většina výtisků z vydání v r. 1968 byla po srpnu zničena; třetí (oficiálně druhé) opravenou a rozšířenou verzi vydala v r. 1993 (s doslovem Ondřeje Neffa) Mladá fronta.

Hlavním hrdinou historického románu je Petr Kukaň z Kukaně, syn alchymisty na pražském dvoře Rudolfa II. Kniha je prvním dílem románové trilogie. Druhý díl přináší další příběhy rytíře Petra, tentokrát se odehrávající v rudolfínské Praze, renesanční Itálii, na cařihradském dvoře tureckého sultána a v pařížské Bastile. Neohrožený Petr opět čelí mnoha nebezpečím a protivenstvím, neboť jeho ušlechtilé názory se střetávají s mocenskými zájmy v Evropě, stojící na prahu třicetileté války. S pomocí autorova mistrovství a ironického nadhledu se však z nástrah opět šťastně vyvázne. Poslední setkání s Petrem se odehrává uprostřed třicetileté války, která zachvátila Evropu. Krvavé hrůzy, jež zanechávají protestantské a katolické armády, naplňují Petra odporem a pocitem ztráty smyslu života. Mocní si na něj vzpomenou a žádají ho o pomoc při vyvádění Evropy z válečných hrůz. Setkává se s Valdštejnem, významnou postavou evropských dějin. Do jeho života opět vstupují ženy; z náhodného střetnutí se zrodí veliká láska s krásnou čarodějkou, která mu ukáže magický svět a zpochybní jeho víru v rozum. Jejími protivníky jsou mladinká nohatá princezna a vášnivá láska obou žen se stane pro Petra osudovou.

Vladimír Neff líčí Prahu jako ospalé město, které se teprve probouzí a pomalu začíná konkurovat Vídni. V těchto podmínkách vznikají dva rody, jejichž osudy autor sleduje v celém cyklu. Zakladatelem prvního je Jan Born, majitel obchodu s uměleckými předměty. Druhou rodinu zakládá Martin Nedobyl, zběhlý student, který otcovo formanství přemění na první českou zasilatelskou firmu. Obě rodiny jsou zpřízněny a oba muži ztrácejí své manželky při železničním neštěstí. Born snáší ztrátu důstojně, ale v Nedobylovi neštěstí zničilo všechno, co v něm bylo lidského.

Pokračování kroniky rodiny Bornovy a Nedobylovy ze šedesátých let minulého století vypráví o dalším rozmachu Bornova obchodu, jehož symbolem je úspěch francouzské voňavky Císařské fialky, o pozemkovýchspekulacíchNedobylových,onovém sňatku obou těchto představitelů české buržoazie a oživotě tehdejší pražské smetánky.

Třetí knize svého cyklického vyprávění dal Vladimír Neff nadobyčej dramatický půdorys. Vyvstávají z něho tragicky se naplňující životní příběhy trojice postav, známých čtenářům už z předchozích dvou dílů: Martina Nedobyla, Míši Borna a Karla Pecolda, kteří jsou tu zároveň nositeli hlavních dějových linií, časově probíhajících osmdesátými lety i prvního roky rušných let devadesátých. Z kritického nadhledu poznáváme tu morální podobu českého měšťáctva v další jeho vývojové epoše, kdy jeho gründeři odcházejí a nastupující generace je už představitelkou moderního kapitalismu přelomu století. Tak se z Míši Borna, národně odrodilého syna okázalého českého vlastence, stává policejní konfident, udávající své vysokoškolské kolegy. Jeho mravní protipól ztělesnil tu autor v postavě mladého zedníka Pecolda, aktivního účastníka probouzejícího dělnického hnutí, které postupně nabývá na významu.

Třetí knize svého cyklického vyprávění dal Vladimír Neff nadobyčej dramatický půdorys. Vyvstávají z něho tragicky se naplňující životní příběhy trojice postav, známých čtenářům už z předchozích dvou dílů: Martina Nedobyla, Míši Borna a Karla Pecolda, kteří jsou tu zároveň nositeli hlavních dějových linií, časově probíhajících osmdesátými lety i prvního roky rušných let devadesátých. Z kritického nadhledu poznáváme tu morální podobu českého měšťáctva v další jeho vývojové epoše, kdy jeho gründeři odcházejí a nastupující generace je už představitelkou moderního kapitalismu přelomu století. Tak se z Míši Borna, národně odrodilého syna okázalého českého vlastence, stává policejní konfident, udávající své vysokoškolské kolegy. Jeho mravní protipól ztělesnil tu autor v postavě mladého zedníka Pecolda, aktivního účastníka probouzejícího dělnického hnutí, které postupně nabývá na významu.

Druhý díl románové trilogie Vladimíra Neffa - Prsten Borgiů - přináší po knize Královny nemají nohy další příběhy rytíře Petra Kukaně z Kukaně, syna pražského alchymisty z doby Rudolfa II. Tentokrát se odehrávají v rudolfínské Praze, v renesanční Itálii a také na cařihradském dvoře tureckého sultána a pařížské Bastile. Neohrožený Petr Kukaň opět prochází na své dobrodružné cestě za spasením světa mnoha podiv budícími nebezpečenstvími a protivenstvími, neboť jeho ušlechtilé názory a chvályhodné záměry se znovu tvrdě střetávají s realitou mocenských zájmů v tehdejší Evropě, stojící na prahu třicetileté války. Ze všech nástrah a léček však znovu s pomocí autorova fabulačního mistrovství a jemně ironického nadhledu šťastně vyvázne. Jak tomu bude příště?...

Trilogie Vladimíra Neffa "Petr Kukaň z Kukaně" vyšla ve velkém nákladu v sedmdesátých a osmdesátých letech a byla okamžitě rozebrána. Umění vypravěče a smysl pro humor a vtip dodaly tomuto poutavému příběhu kouzlo jedinečnosti, které ze svého půvabu nic neztratilo. Příběh šlechtice Petra Kukaně z Kukaně je vyprávěn od jeho početí a zasazen do konkrétních historických reálií rudolfinské doby plné alchymistů, čarodějek a králů. Hrdina se dostává do neuvěřitelných situací a prožívá nejpodivnější dobrodružství, která mu komplikují život. To vše díky své pravdomluvnosti, kterou nedokáže ovládnout ani když mu jde o život. Samozřejmě je díky své kráse a mužnosti milován a obdivován a milostná dobrodružství jsou ta jediná, v nichž podléhá. Jeho postoj k životu a vlastně ducha celé knihy trefně charakterizuje přísloví: Kdyby teta měla kulky, tak by to byl strýc!