Martin Kuna Knihy

Průvodce po 105 archeologických lokalitách z území Čech vybraných jako typické ukázky základních typů archeologických památek z období paleolitu až 20. století. Cílem publikace je prezentovat archeologické lokality tak, aby je návštěvník mohl nalézt a poznat a aby pochopil logiku jejich výpovědi. Kniha proto obsahuje podrobné plány lokalit, nové fotografie, souřadnice navigačních bodů a QR kódy odkazující na webové stránky s doplňujícími informacemi k použití v mobilních telefonech.

Archeologický atlas je pokusem o publikaci, jaká zájemci o českou archeologii stále schází. I v České republice sice existuje řada archeologických encyklopedií a průvodců; tato kniha se ale od nich liší. Jejím cílem není pouze sdělit čtenáři určitý soubor informací o archeologických nalezištích, nálezech a výzkumech, ale především naučit jej archeologické lokality vnímat, nalézt a pochopit logiku jejich výpovědi. K tomu směřují především nové podrobné mapy, údaje o poloze v zeměpisných souřadnicích a většinou nové, profesionálně zpracované terénní fotografie. Pro publikaci bylo vybráno 105 archeologických lokalit z území Čech. S výjimkou několika málo míst s významnými archeologickými výzkumy a muzei jde vždy o lokality, na kterých jsou archeologické památky vidět na povrchu, ať už v reliéfu terénu, nebo ruinách staveb. Předložený výběr zahrnuje většinu známých a opravdu významných v terénu viditelných archeologických lokalit na území Čech, nicméně celý soubor byl sestaven především tak, aby zachycoval lokality typické v širokém spektru jejich podob, funkcí a stáří. Archeologické památky jsou v tomto svazku chápány v dosud neobvyklé šíři, a to od jeskyň osídlených v paleolitu po vesnice vysídlené po 2. světové válce.

Unikátní Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách – kniha shrnující více než pětitisíciletý (!) fenomén hradišť na našem území.

Kdo byl Viking na Pražském hradě, šla česká archeologie Po stopách nobelistů a kdy začal Pravěk crowdsourcingu? Jak často byla Archeologie na koni a odkud se vzala Žabí stehýnka na pravěkém stole? Na tyto a mnoho dalších otázek kniha Sto let v archeologii odpovídá. Formou krátkých příběhů se v ní popisuje vznik a vývoj Státního archeologického ústavu, první profesionální vědecké instituce v naší archeologii, a jednoho z jejích nástupců, Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Praze. Za sto let od vzniku ústavu se česká archeologie proměnila z amatérského sběratelství v moderní vědeckou disciplínu, získala zkušenosti s velkými terénními výzkumy, aplikací přírodních věd i digitalizací fondů. Kniha ilustruje pestrost oboru a překvapivou šíři jeho tematického záběru. Text doprovází řada nově pořízených fotografií významných archeologických nálezů z Čech i dosud málo známých archivních snímků z archeologických výzkumů a dějin instituce.

Nedestruktivní terénní metody v archeologii zahrnují letecké snímkování, geofyzikální a geochemická měření, povrchové sběry, sledování antropogenních reliéfních tvarů a další postupy, které mají klíčový význam při řešení takových otázek, jako je např. struktura osídlení, ekologie či demografie pravěkých a středověkých populací. Publikace je vybavena obsáhlou obrazovou dokumentací.

Nálezy z pozdní doby bronzové v Roztokách a otázky depoziční analýzy archeologického kontextu

Kniha je kompletním soupisem malířského a kreslířského díla z let 1879-1916. Není opomenuta bohatá fotografická příloha záběrů ze života Maxe Švabinského a jeho blízkých. Kniha je tak důstojnou poklonou dílu Maxe Švabinského.

Na počátku této knihy stál objev neobvyklých archeologických objektů z mladší doby bronzové v Březnici u Bechyně – záhadných žlabů plných keramiky přepálené druhotným žárem, tkalcovských závaží, mazanice ze stěn obydlí a dalších nálezů. Autoři knihy hledali pro tento jev vysvětlení v rámci výzkumného projektu, jehož výsledky zde shrnují. Při práci museli zasadit nálezy do rámce sídelní historie daného regionu, provést rozsáhlý geofyzikální průzkum i řadu speciálních analýz a zabývat se rituály, které mohly provázet život někdejších obyvatel daného areálu. Kniha předkládá nejen systematický popis nálezů z největšího sídliště z konce doby bronzové v jižních Čechách, ale i nové hypotézy ohledně chování lidí a jejich vztahů k věcem, kterými se obklopovali. Byly domy před třemi tisíci lety chápány jako živé bytosti a byly rituálně pohřbívány obdobně jako lidé?