Vladimír Fuksa Knihy

Přemýšleli jste někdy o tom, jak to nejspíš vypadalo během poslední dní, hodin a minut před Hitlerovou sebevraždou v berlínském bunkru, zatímco kolem vybuchovaly sovětské granáty? O čem asi nechvalně proslulý diktátor přemýšlel, co cítil a jak se vyrovnával s prohranou válkou? Britský historik Richard Dargie vás provede závěrečnými momenty Hitlerova života včetně sepisování poslední vůle a spontánní svatby s jeho dlouholetou milenkou Evou Braunovou. Nic z toho se však nedělo ve vakuu, a kniha proto nabízí také širší historické souvislosti. Na své si tedy přijdou jak skalní příznivci literatury o druhé světové válce, tak čtenáři, kteří o tématu zatím příliš nevědí. Publikace je doplněna řadou zajímavých archivních fotografií.

Krása jej zachránila život – a odsúdila ju na roky utrpenia Cecília „Cilka“ Kleinová mala len šestnásť rokov, keď ju deportovali do koncentračného tábora Auschwitz-Birkenau. Tam si ju vyhliadol veliteľ Schwarzhuber a násilne ju oddelil od ostatných väzenkýň. Cilka rýchlo pochopila, že moc, hoci nechcená, znamená šancu prežiť. Zato, že spala s nepriateľom, ju obvinili z kolaborácie. Mala však na výber? Kde sú morálne hranice pre dieťa, ktoré skončí v koncentračnom tábore? Po vojne Cilku odsúdili na pätnásť rokov nútených prác v gulagu. Na Sibíri čelí novým hrôzam vrátane nechcenej pozornosti dozorcov. Vďaka priazni istej lekárky dostane príležitosť starať sa o chorých. Tí zápasia o život v neľudských podmienkach a mladá žena sa tak dennodenne borí so smrťou. Napriek útrapám však stále nachádza dosť síl na prežitie a napokon aj na lásku. Cilkina cesta je strhujúci príbeh Slovenky z pera austrálskej spisovateľky Heather Morrisovej a voľné pokračovanie románu Tetovač z Auschwitzu o osude našich krajanov, ktorý obletel svet.

Nacisté svou nenávistnou ideologii postavili na mnoha okultních vlivech, od esoteriky přes starodávnou mystiku po, nejen germánskou, mytologii. Skrz snahu najít archu úmluvy, vypátrat Kopí osudu či spojit své germánské kořeny s předky původních obyvatel Severní Ameriky neváhali nacisté věnovat velké množství energie i finančních prostředků na to,…

Tetovač z Auschwitzu je román vychádzajúci zo skutočného príbehu Laleho a Gity Sokolovovcov, dvoch slovenských Židov, ktorí prežili koncentračný tábor Auschwitz-Birkenau a po vojne si našli nový domov v Austrálii. Lale v tábore dostal prácu tetovača. Jeho povinnosťou bolo číslovať väzňov, ktorých nacisti po selekcii nechali nažive, teda vpichávať im do predlaktí čísla s neodstrániteľným atramentom – jeden z najsilnejších symbolov holokaustu. Minimálnu slobodu pohybu, ktorú mu umožňovala táto funkcia, využíval na získavanie potravín výmenou za šperky a peniaze po zavraždených Židoch, čím nejedného spoluväzňa zachránil pred vyhladovaním. Jemu hrozila za túto činnosť smrť, mnohí iní jej vďačili za prežitie. Jedného dňa sa v rade na tetovanie vyskytlo vystrašené a roztrasené mladé dievča… Pre Laleho – fičúra, frajera a trochu aj dobrodruha – to bola láska na prvý pohľad. Zaumienil si, že popri vlastnom prežití urobí všetko pre to, aby prežila aj Gita. To, čo robí túto knihu zvlášť pozoruhodnou, je Laleho životný elán. Vedel, aký osud nacisti chystajú jemu aj ostatným väzňom, on sa však rozhodol nepoddať neľudskosti tábora, zachovať si dôstojnosť, osobnú integritu a žiť čo najplnšie, ako to bude možné. Napriek všetkej svojej drsnosti je Tetovač z Auschwitzu príbehom nádeje a odvahy, a hoci to znie neuveriteľne, aj príbehom veľkej lásky.

Autor popisuje osud sovětských generálů zajatých Němci během 2. světové války. Líčí utrpení zajatců v německých zajateckých táborech, ale stejně skličující je i popis dalších osudů těch, kteří nelidské podmínky v německém zajetí přežili. Autor ukazuje, jak nečestně a nelidsky se k nim zachovala jejich rodná země. Stalin a sovětské bezpečnostní orgány, většinou na základě vykonstruovaných obvinění, odsoudily za velezradu a popravily mnoho generálů. Stali se obětními beránky, na něž měla padnout vina za skutečné zločiny, jež v tragickém úvodu války spáchal Stalin a vrchní velení. Kniha předkládá také unikátní pohled na sociální historii generálského sboru Rudé armády v předválečném období i během války.

Former spy chief reveals secret strategies for undermining freedom, attacking religion, and promoting terrorism.

Autumn,1942: Hitler's legions have swept across Europe. Soviet Russia reels under the German onslaught while across the channel, Britain struggles on. And in North Africa, Field Marshall Erwin Rommel and his Afrika Korps have routed the 8th Army, threatening the oil fields of the Middle East. The war hangs in the balance...Out of this, the British hatch a desperate plan - to send a small, highly mobile fighting force behind enemy lines to strike a blow that will stop Rommel's army in its tracks. It is to be called the Long Range Desert Group and its exploits will become the stuff of legend. Based on real events, Steven Pressfield's bold new novel brings to pulse-racing life the ingenuity and daring of this maverick commando unit - a disparate, dedicated 'band of brothers' who sacrificed so much for the sake of freedom...

Podľa skutočného príbehu statočnej nemeckej zdravotnej sestry, ktorá sa v Osvienčime starala o najmladších väzňov. V jedno obyčajné ráno roku 1943 Helen Heinnemannová pripravuje svojich päť detí, keď k nim zrazu vtrhne nemecká polícia, ktorá má na príkaz SS odviesť jej päť detí aj manžela rómskeho pôvodu do väzby. Hoci Helen je Nemka a nijaké bezprostredné nebezpečenstvo jej nehrozí, odmietne opustiť svoju rodinu, čím si spečatí svoj osud spôsobom, o akom by sa jej nikdy ani nesnívalo. Po vyčerpávajúcej ceste Helen a jej rodina prídu do koncentračného tábora v Osvienčime. Jej manžela Johanna od nich odtrhnú, no Helen je odhodlaná za každú cenu chrániť svoju rodinu aj ostatných väzňov. Keď vedenie tábora zistí, že je nielen Nemka, ale ešte aj vyškolená zdravotná sestra, prikážu jej pracovať v nemocnici, ktorú má pod dohľadom sám Dr. Mengele. Helen si nerobí žiadne ilúzie o Mengeleho zámeroch, ale súhlasí, keď jej prikáže organizovať dennú starostlivosť a školu pre rómske deti v tábore. Helen zmobilizuje všetky svoje sily, aby za každú cenu ochránila deti, ktoré jej boli zverené do starostlivosti. Román Osvienčimská uspávanka demonštruje moc ľudskej obetavosti v podmienkach, keď sa zdá, že všetka nádej pohasla.

Ako je možné, že niektorí ľudia dokážu byť šťastní a dosahovať úspechy, aj napriek nespočetným životným skúškam, ktorým neustále čelia? Z čoho pramení ich vnútorná vyrovnanosť a sila zvládnuť každú životnú situáciu? Nad týmito otázkami sa zamyslela aj psychoterapeutka Amy Morin, ktorá vo svojej knihe nepíše o tom, čo všetko pre dosiahnutie vyrovnaného života treba robiť, ale o tom, čo stačí nerobiť. Svoje myšlienky predstavuje v širšom koncepte osobnej psychickej sily, ktorá ovplyvňuje naše myslenie a následne aj správanie voči sebe či iným ľuďom. V každej kapitole tejto knihy sa venuje jednej veci, ktorú ľudia vplyvom okolností zvyknú robiť a neuvedomujú si, že sami (a často nechtiac) tak zo seba robia zúfalcov či slabochov. Následne dáva čitateľom inštrukcie, ako tento prejav zo života prirodzene vylúčiť a nahradiť ho prejavom psychicky silnej, vnútorne vyrovnanej osobnosti, schopnej čeliť akejkoľvek situácii.

August 1942. Jacob a Moses Steinovci, mladí židovskí bratia, žijú so svojou tetou v Paríži uprostred nacistickej okupácie. Rodičia chlapcov, známi nemeckí dramatici, nechali chlapcov v starostlivosti tety, kým nenájdu bezpečný prístav pre svoju rodinu. Prv než sa však Steinovci stihnú opäť stretnúť, Paríž obsadia nacisti a francúzski žandári na ich príkaz zatknú chlapcov a odvedú ich na cyklistický štadión Vélodrome d´Hiver, ktorý slúžil ako koncentračný tábor, kde držali tisícky židov pred deportáciou do vyhladzovacieho tábora v Osvienčime. Jacob a Moses vedia, že musia utiecť, aby prežili, ale majú iba zopár listov z južného Francúzska, ktoré ich môžu priviesť k rodičom. Nebezpečenstvo striehne za každým rohom, keď chlapci, majúc iba jeden druhého, putujú naprieč okupovanou krajinou. Počas svojej pozoruhodnej cesty stretávajú cudzincov i statočné duše, ktoré riskujú vlastný život, aby ich ochránili. Niektorí z nich dokonca zaplatia najvyššiu cenu za pomoc mladým utečencom. Tento inšpirujúci príbeh demonštruje silu rodiny a nezlomnosť ľudského ducha aj v najtemnejších chvíľach modernej histórie.

Odhalte dlouho utajovaný příběh Victora Capesia, hlavního lékárníka největšího nacistického tábora smrti v Osvětimi. Victor Capesius byl původem z Rumunska a pracoval jako prodejce německé farmaceutické firmy Bayer. V pětatřiceti letech se připojil k jednotkám SS a v roce 1943 se stal lékárníkem v Osvětimi. Autorka odkrývá Capesiovo kruté jednání a následný útěk před spravedlností, popisuje jeho nalezení a obvinění po dvaceti letech od skončení války. Zároveň se dotýká smluvních vztahů mezi nacisty a největším farmaceutickým konglomerátem I. G. Farben a jeho dceřinou společností Bayer. Poznejte příběh plný hamižnosti uprostřed hrůz holokaustu – živý obraz toho, jak obyčejní muži v honbě za bohatstvím sestupují do pekel a cestou ztrácejí poslední zbytky svědomí.

Říkali jim Easy Company, ale jejich úkoly nebyly nikdy lehké Válečné vzpomínky majora Dicka Winterse Zvěčněni jako Bratrstvo neohrožených podávali při osvobozování Evropy bezprecedentní důkazy statečnosti tváří v tvář nepříteli. Jejich velitelem byl Dick Winters, který byl pro své muže „nejlepší bojový velitel druhé světové války“. Toto je jeho příběh – poprvé vyprávěný jeho vlastními slovy. V Den D seskočil Winters z letadla do Francie, aby převzal velení nad rotou E poté, co byl její původní velitel zabit. Jednotku vedl bitvou v Ardenách až do Německa. Společně osvobodili koncentrační tábor Kaufering a dobyli Orlí hnízdo v Berchtesgadenu. Během tohoto tažení byl každý člen jednotky zraněn. Winters se po krátké službě během korejské války stal úspěšným podnikatelem. Proslavil se díky knize Stephena Ambroseho Bratrstvo neohrožených a následnému oceněnému miniseriálu od HBO. Bratrstvo neohrožených: Velitel jsou Wintersovy paměti a zahrnují také dosud nevyřčené příběhy jeho spolubojovníků. Winters jako jediný zůstal u roty E od jejího vstupu do boje až do konce války a jako nositel Kříže za vynikající službu mohl pouze on sepsat tento dojemný hold lidskému duchu.