Zdeněk Mlynář Poradie kníh (chronologicky)

Sbírka politických komentářů Zdeňka Mlynáře z let 1990 - 1995 pod názvem Proti srsti. Výběr provedl sám autor - 42 jeho článků či rozhovorů z denního tisku je tu rozděleno do čtyř základních oblastí.

Dialog ruského státníka a českého levicového politika, zaměřený na významné události a trendy 2. poloviny 20 století, hlavně na krizi teorie a praxe socialismu.

Autentické texty z let 1975-1989 vypovídají o politických a občanských postojích autora i o perspektivách socialistického hnutí v současném světě.

Analytická práce o vzniku, vývoji, krizích i reformách politických systémů sovětského typu.

German

Mlynar's Nightfrost in Prague is an inside history of the futile struggle of Czechoslovak reform communists against Stalinism. Eastern European “socialist humanism” has been discussed often by such communist intellectuals as Markovic, Stojanovic, Schaff, Kolakowsky, Bahro and Kosik, but Mlynar has the unique perspective of an intellectual who was once in the highest ranks of a communist party. While most Eastern bloc socialist humanists are dissidents outside the state controlled domination system, Mlynar “experienced the Prague Spring inside those structures of power” and "not only saw them from up close and inside, but…also tried to reshape them”

Knížka se pokouší přispět k pochopení postavení a poslání člověka za socialismu. Této problematice jsou věnovány čtyři úvahy. První (J. Cvekl: Generace-mládí a stáří) objasňuje generační otázky a různé postoje mládí a stáří,druhá (R. Selucký: Ekonomické faktory a smysl života) si všímá touhy lidí po šťastném a úspěšném životě z hlediska sebeuplatnění člověka v práci, v hmotné spotřebě a ve volném čase, třetí (Z. Mlynář: Proč a jak se starat o politiku) shrnuje důvody, proč se musíme zabývat politikou a čtvrtá (M. Machovec: Člověk, morálka, riziko a já) se zamýšlí nad otázkami mravnosti, hlavně komunistické.

Z dějin západoevropských politických ideologií. Část 1, Renesance a reformace Marxistický rozbor ucelených názorových soustav charakteristických pro hlavní vývojové linie nových idejí, které přinášel nástup buržoazního výrobního způsobu. Sleduje názory na třídní vztahy, podstatupolitiky a státu i na jejich společenskou funkci.

Pojednání o některých ze základních otázek rozvoje socialistické demokracie, zejména o prohlubování účasti mas na řízení společenského života, dále o nutnosti a historické funkci vedoucí úlohy strany v socialistické demokracii a posléze o rozvoji prvků komunistické společenské samosprávy v soustavě politické organizace socialistické společnosti.