Autor tohoto svazku podává ve stručném úvodu přehledný nástin vývojových tendencí českého poválečného scénického výtvarnictví, od doznívání scénické avantgardy po roce 1945 přes etapu popisného realismu na počátku padesátých let až k obnově scénických experimentů a k formováníkvalitativně nového, synteticko-analytického pojetí české scénografie v letech šedesátých a sedmdesátých. V druhé části knížky autor načrtává portréty nejvýznamnějších českých scénických výtvarníků činných po roce 1945.
