Józef Maria Bocheński bol poľský dominikán, logik a filozof, ktorého dielo sa hlboko ponára do logiky a filozofie 20. storočia. Jeho prístup k filozofii bol formovaný jeho akademickým a vojenským životom, kde sa zaoberal logikou aj marxistickou filozofiou. Bocheński sa venoval výskumu a publikovaniu v oblasti sovietskeho myslenia, čím ponúkal jedinečný pohľad na filozofické základy marxizmu. Jeho práca sa snaží objasniť komplexné filozofické prúdy svojej doby a ich logické základy.
Autor knihy, známý filozof a sovětolog, J. M. Bocheński nám předkládá analýzu marxismu-leninismu. Učení, které hrálo a stále hraje na naší planetě významnou roli. Podkladem pro knihu byly přednášky v bavorském rozhlase určené pro širokou veřejnost. Uspořádání textu je vhodné zejména pro studijní potřeby. Avšak srozumitelná forma i jazyk knihy jsou dobrými předpoklady, aby se kniha dočkala větší obliby také u jiných čtenářů, než je běžné u tohoto typu literatury.
Úvodní slovo k českému vydání napsal Dr. Milan Černý
Vydání první
Přímo světovým bestsellerem se stala tato útlá knížka, v níž se Bochenski pokusil vysvětlit podstatu filosofie. Autor rozebírá několik základních pojmů lidského vědění a jednání a u každého sleduje jeho filosofický rozměr. Knížka poslouží jako užitečný pomocník těm, kteří hledají přístupnou formou podaný úvod do filosofie.
Jósef Maria Bocheński, světově známý polský filozof a politolog, ve své originální knize poukazuje na řadu předsudků, lží a pověr, jež si u nás donedávna činily nárok na výsadní postavení. Některé pověry podle jeho výkladu vznikají následkem popírání faktů, jiné, jako například astrologie, vyplývají z nerespektování elementárních metodologických zásad, a ještě jiné vznikají v důsledku matení pojmů. Odpovědnost za tento stav nese podle Bocheńského přístup převážné většiny novověkých filozofů, kteří na rozdíl od starších filozofů podceňují jazykovou analýzu a zapomínají, že za filozofickými pojmy se neskrývá nic jiného než prosté významy slov. Autor připomíná, že posláním filozofa není nic menšího, než být „obrazoborcem z povolání”. Nemíní tím žádný laciný skepticismus, ale především umění říkat v pravou chvíli pravdu, jež jde často světu proti srsti. Vzhledem k autorově vtipu a erudici tak může Slovník filozofických pověr splnit pro mnohé čtenáře poslání malého úvodu do filozofie. Vydání v tomto překladu 3., v nakladatelství Academia 1. - jako reprint druhého vydání v českém jazyce (Nakladatelství AETERNA, Praha 1993)... celý text
Filosof a politolog Józef Maria Bocheński si v odborném světě získal mezinárodní uznání jako badatel v oblasti logických zákonů. Narodil se roku 1902 v Polsku. Od r. 1945 byl profesorem katolické univerzity ve Freiburgu, kde vedl také Východoevropský institut. Jako hostující profesor působil nařadě univerzit v Evropě, Jižní Americe a Africe a za svůj přínos v oblasti symbolické logiky získal pět čestných doktorátů. Není tedy divu, že jeho propedeutické knížky, vysvětlující současnou filosofii a její metody, Evropská filosofie přítomnosti (1947) a Metody současného myšlení (1954), se dočkaly značného ohlasu. Přímo světovým bestsellerem se však stala útlá knížka Cesta k filosofickému myšlení (1956), v níž se Bocheński pokusil o nemožné: vysvětlit posluchači podstatu filosofie v bavorském rozhlase. Posluchač na rozdíl od čtenáře nemá možnost návratu k textu a filosofie je abstraktní disciplína. Posuďte sami, jak se to podařilo. Vydáno podle anonymního samizdatového překladu z roku 1980, který vyšel v roce 1985 knižně v nakladatelství Rozmluvy v Anglii. Vydání 3., v nakladatelství Academia 1.
„Hundert Aberglauben“ – ein kleines Wörterbuch philosophischer Begriffe. Gleichzeitig ist dieses Buch eine kritische Auseinandersetzung J. M. Bocheńskis mit vielen Phänomenen, die uns in Bereichen wie Politik, Religion oder in Kunst und Wissenschaft sehr häufig begegnen. Auf der Grundlage philosophisch-logischer Methoden und seiner eigenen Erfahrungen in Lehre und Forschung versucht Bocheński, klare Abgrenzungen zwischen logisch nachvollziehbaren und irrationalen Ideen aufzuzeigen. Denn wie er selbst sagt: „Es muss ein Unterschied zwischen einer wissenschaftlichen Hypothese und dem Gutdünken eines Demagogen gemacht werden, zwischen Wissenschaft und Fantasie sowie der ehrlichen philosophischen Anstrengung und hohlen Phrasen. Und das umso mehr, als Phrasendrescherei leider auch tragische Folgen haben kann.“
