Nathalie Sarraute Knihy

V tejto knihe Nathalie Sarraute rozvíja poetickú formu svojich prvých krátkych textov, Tropizmy. Každý z týchto textov je inšpirovaný slovami, ktoré sa jej zdali obzvlášť bohaté na nepredpokladané možnosti. Tieto možnosti sú nepredpokladané buď preto, že dopad týchto slov zostáva neznámy, alebo preto, že je zakrytý hromadou konvenčných predstáv, ako keď sa dotýkajú večných tém lásky a smrti. V oboch prípadoch čitateľ sleduje alebo, lepšie povedané, je vyzvaný, aby sa zúčastnil rôznych dramatických akcií, ktoré sú tu odhalené a rozvíjajú sa. Je to dosť mimoriadne cvičenie!

First published in 1939 to little fanfare, Tropisms was ahead of its time and finally received the recognition it deserved when it was republished in 1957 at the height of the nouveau roman movement, of which it is now considered a precursor.

Considered one of the major French writers of the 20th century, Nathalie Sarraute is the author of several novels, plays, and essays, as well as of Childhood, her autobiography. A pioneer of the nouveau roman (or "new novel"), a literary movement that sought to free the novel from the confines of plot, characterization, and time, she was honored by the presentation of her complete works in the prestigious Pleiade series (other authors in the series include Honore de Balzac, Ernest Hemingway, and Franz Kafka). George Braziller is delighted to have been publishing all of Sarraute's work in America since 1958.

V této knize mluví autorka ústy mladého muže. Ten žije u strýce v Paříži a léčí si plíce. Žije v pohodlí a relativní zahálce. Zato pronikavě a až chorobně citlivě analyzuje vztahy k nejbližšímu okolí, hlavně strýci, tetě a sestřenici, podivným, psychologicky velmi pitoreskním lidem.Hlavní zápletkou v tomto řetězci komplikovaných vztahů je postava pana Martereaua, kterému rodina svěřila obrovskou sumu na zakoupení domu kousek za Paříží. Otázka, kterou si vypravěč stále znovu a znovu klade, zní: je Martereau podvodník, nebo oddaný a obětavý člověk? Martereau je jediná postava, která má přesné kontury, ostatní nemají ani jména. Jediný Matereau má také morální sílu a zdraví, ostatní jen přešlapují a patlají se rozebíráním svým proměnlivých, ale v podstatě monotónních postojů. Málokdy v skutečně moderní próze najdeme takovou nezávislost myšlení i umělecké formy, aby přitom tak úzce navazovala na samy kořeny tří autorů, jichž si autorka vážila jimiž se intenzivně zabývala: Dostojevskij, Kafka a Proust.

Francouzská spisovatelka ruského původu debutovala v r. 1938 sbírkou krátkých próz Tropismy. Známou se však stala až mnohem později, jako představitelka tzv. nového románu. Její poslední román, Zlaté plody, vyznamenaný v r. 1963 mezinárodní nakladatelskou cenou, je románem bez postavy a děje. Autorka v něm sleduje reakce čtenářů a kritiky na úspěšnou knihu „Zlaté plody...“ zkoumá sdělitelnost uměleckého díla a stupeň vnímavosti různých čtenářských vrstev. Spojovacím prvkem nejsou však názory jedinců, ale variace ohlasu, který kniha vyvolala.

Další přeložený "anti-román" představitelky francouzského nového románu, napsaný koncem čtyřicátých let, zobrazuje výsledky pátrání muže, sledujícího skutečně i ve fantazii dvojici lidí, starce a jeho dceru. I v této autorčině próze putuje člověk mezi dvěma póly: mezi svou pravou existencí a neautentickým únikem před svou osamoceností. J.-P. Sartre, jehož předmluvou je knížka opatřena, označuje tuto cestu jako "nepřetržité malátné vlnění od jedinečného k obecnému a zpátky".

Čtyři eseje francouzské spisovatelky (Od Dostojevského ke Kafkovi, Věk podezírání, Rozhovor a podtext rozhovoru, Co vidí ptáci), v nichž podrobuje kritice soudobý útvar dožívajícího tradičního románu a snaží se proklestit cestu románu novému. Srovnání „hlubinné“ psychologické analýzy u Dostojevského a konce tohoto literárního postupu u Kafky. Útok na psychologickou analýzu, který nemá představovat negaci cílů tohoto postupu, nýbrž nedůvěru k jeho možnostem. Cílem je autorce rehabilitace románu jako svébytného žánru.

Considered one of the major French writers of our century, Nathalie Sarraute is the author of several novels, plays, and essays, as well as of Childhood, her autobiography. A pioneer of the nouveau roman (or new novel), a literary movement that sought to free the novel from the confines of plot, characterization, and time, she was recently honored by the presentation of her complete works in the prestigious Pleiade series (other authors in the series include Honore de Balzac, Ernest Hemingway, and Franz Kafka).George Braziller is delighted to have been publishing all of Sarraute's work in America since 1958.

A young writer has his heart set on his aunt's large apartment. With this seemingly simple conceit, the characters of The Planetarium are set in orbit and a galaxy of argument, resentment, and bitterness erupts. Telling the story from various points of view, Sarraute focuses below the surface, on the emotional lives of the characters in a way that surpasses even Virginia Woolf. Always deeply engaging, The Planetarium reveals the deep disparity between the way we see ourselves and the way others see us.

- Quelque chose apparaît... - Oui, qu'est-ce que c'est ? - Pour le moment, ce n'est qu'une main. L'homme à qui elle appartient, on ne le voit pas, il reste dans l'ombre... Sa main seule est là, en pleine lumière devant nous... une longue main un peu noueuse, aux ongles coupés ras... - Et maintenant aussi dans ce visage à peine visible, pas même des yeux... juste le regard... - Il regarde intensément sa main posée sur la table. - Et dans son regard tant d'amour... C'est ainsi chez ceux qui s'aiment... Leur amour va d'abord à tout ce qu'ils peuvent apercevoir d'eux-mêmes... Leurs mains, leurs pieds, leurs avant-bras... et puis dans la glace leur reflet... N.S.

“Des mots, des êtres vivants parfaitement autonomes, sont les protagonistes de chacun de ces drames. Dès que viennent des mots du dehors, une paroi est dressée. Seuls les mots capables de recevoir convenablement les visiteurs restent de ce côté. Tous les autres s'en vont et sont pour plus de sûreté enfermés derrière la paroi. Mais la paroi est transparente et les exclus observent à travers elle. Par moments, ce qu'ils voient leur donne envie d'intervenir, ils n'y tiennent plus, ils appellent... Ouvrez.”

Dans une action concentrée, où tout ce qui compte est ce qui n'est pas dit, deux hommes s'affrontent, prennent à tour de rôle la position du dominant ou du dominé, deux amis se brouillent - peut-être - "pour un oui ou pour un nom". La tension qui existe sous les mots les plus simples, les mouvements physiologiques et psychiques souterrains communiquent au public une sensation de malaise, en même temps qu'ils le fascinent. Car cette dispute est la nôtre, ces mots, nous les avons prononcés, ces silences, nous les avons entendus. Tout un passé refoulé se représente, une profondeur inconsciente, des pulsions agressives. Par les mots, nous nous déchirons nous-mêmes, et nous déchirons les autres. Mais le silence est pire.

Ces « essais sur le roman » constituent la première manifestation théorique de l'école du « nouveau roman ». Nathalie Sarraute y expose ses propres conceptions qui ont exercé une influence profonde sur les jeunes auteurs. De Dostoievski à Kafka, de Joyce à Proust et Virginia Woolf, Nathalie Sarraute scrute l'oeuvre des grands précurseurs du roman moderne et examine leur contribution à la révolution romanesque de nos jours.

Dieses Werk von Nathalie Sarraute hat weder Charaktere noch eine Handlung. Ihr Held ist ein Roman, Les Fruits d'Or, und das Thema sind die Reaktionen, die dieser Roman und die ihm entgegengebrachte Aufnahme bei denen hervorrufen, die ihn lieben oder ablehnen. Es geht nicht darum, die sichtbare und bekannte Realität darzustellen. Die balzac’schen Peripetien, die den Start eines Buches umgeben, sind nicht das Gebiet von Nathalie Sarraute. Hier geht es weder um Verleger, noch um Werbung oder die Spiele der Literaturpreise. Der Autor von Les Fruits d'Or ist ebenfalls abwesend. Es werden nur diese unsichtbaren, jedoch sehr präzisen dramatischen Handlungen gezeigt, die diese romaneske Substanz bilden, deren Bereich Nathalie Sarraute seit ihren Tropismen von 1939 nie aufgehört hat zu erweitern und die all ihre technischen Forschungen bestimmt hat. Indem sie diese Bewegungen im direkten oder indirekten Kontakt mit dem Kunstwerk neu erschafft und manchmal bis zur Satire verstärkt, berührt dieser Roman wesentliche Aspekte des ästhetischen Phänomens. Man könnte auch sagen, dass dieses Gedicht in dieser neuen romanesken Form die Grenzen verwischt, die traditionell Poesie und Roman voneinander trennen.

Dans une action concentrée, où tout ce qui compte est ce qui n'est pas dit, deux hommes s'affrontent, prennent à tour de rôle la position du dominant ou du dominé, deux amis se brouillent - peut-être - "pour un oui ou pour un nom". La tension qui existe sous les mots les plus simples, les mouvements physiologiques et psychiques souterrains communiquent au public une sensation de malaise, en même temps qu'ils le fascinent. Car cette dispute est la nôtre, ces mots, nous les avons prononcés, ces silences, nous les avons entendus. Tout un passé refoulé se représente, une profondeur inconsciente, des pulsions agressives. Par les mots, nous nous déchirons nous-mêmes, et nous déchirons les autres. Mais le silence est pire.

Errant seul de nouveau dans ces étendues sans fin où il lui semble que personne avant lui n'a été tenté des s'aventurer...Aucune trace nulle part. Aucun jalon ici ni point de repère qui permette de conserver le sens des proportions. La plus inoffensive bestiole alerte toute l'attention, paraît aussi effrayante qu'un tigre...Tâtonnant, cherchant, mais quoi ? Il n'en sait trop rien. Cela ne porte aucun nom...Là où une œuvre littéraire prend naissance, grandit, ou meurt...

La collection Fichebook vous offre la possibilité de tout savoir de l'autobiographie Enfance de Nathalie Sarraute grâce à une fiche de lecture aussi complète que détaillée. La rédaction, claire et accessible, a été confiée à un spécialiste universitaire. Cette fiche de lecture répond à une charte qualité mise en place par une équipe d'enseignants. Ce livre contient: - La biographie de Nathalie Sarraute - La présentation de l'oeuvre - Le résumé détaillé - Les raisons du succès - Les thèmes principaux - L'étude du mouvement littéraire de l'auteur

Venez découvrir l'autobiographie de Nathalie Sarraute grâce à une analyse complète. Écrite par un spécialiste universitaire, cette fiche de lecture est recommandée par de nombreux enseignants. Cet ouvrage contient : la biographie ; le résumé détaillé ; le mouvement littéraire ; le contexte de publication ; l'analyse littéraire complète. (4ème de couverture)