Jana Skarlantová Poradie kníh

Po první světové válce se změnily nejen hranice států, ale i životní hodnoty a především pohled na ženy. Ať máme na onu dobu názor jakýkoli, nemůžeme jí upřít eleganci. Je to však elegance spíše nenápadná, staví na kvalitě a vychází z chování a vkusu. Je prostě diskrétní. O čem asi přemýšlely dívčí hlavy pod moderními mikády? Co musely vyslechnout ženy v kalhotách a co říkali muži s motýlkem pod vyholenou bradou ženám s cigaretou? Jana Skarlantová nachází odpovědi „ve víru života“ a svůj komentář doplnila situacemi viděnými z různých úhlů žurnalisty a autory dobové literatury.

Dle kuchyně pozná se hospodyně - svérázný průvodce bohatou kuchyní první Československé republiky. Knížka plná výborných receptů prověřených řadou desetiletí, některé i stoletím, nabízí mnohem více. Prostřednictvím dobových pramenů „vychutnáte“ nejen jídla, ale i proměnu životního stylu českých domácností od doby c. k. Rakouska-Uherska přes nuzná léta první světové války až po moderní a bohatou kuchyni první Československé republiky. Vašimi průvodci na této cestě budou postavy z dobové literatury. S nimi se podíváte klíčovou dírkou do kuchyní a spižíren, zasednete k prostřenému stolu, s nimi budete někdy řešit vyhaslá kamna nebo zkaženou štědrovečerní večeři, jindy se radovat nad vydařenou bábovkou nebo voňavým punčem. V knize najdete třeba recept na huspeninu paní Blabuňkové, polévku, kterou si po flámu dával pan Štorkán či perlivý „špumante“ z povídky Ignáta Herrmanna.

Víte, jak se oblékaly naše prababičky? Jaká byla secesní móda žen, ale i mužů? Na co se ženy této doby těšily, čím se trápily a o čem snily? Jak prožívaly dny všední i sváteční? Vydejte se s autorkou na městskou promenádu, na kluziště, do lázní i na ples, nahlédněte do tehdejších šatníků, prádelníků i budoárů. Zasvěcený komentář doplněný ukázkami z dobové literatury a unikátní obrazová příloha vytvářejí velmi plastický obraz života v době secese.

V publikaci Textilní výtvarné techniky se setkáme s jednotlivými výtvarnými technikami používanými při výrobě textilií (např. s různými způsoby tkaní). Autorky zaměřily svou pozornost zvláště na širokou paletu možností dekorování tkanin (batikování, textilní tisky, malování na textil atd.), a to se záměrem zpřístupnit nejširší veřejnosti poznávání lidových tradic našich předků. Značnou pozornost věnují textilním materiálům, jejich výtvarnému zpracování a využití v historickém kontextu, ale i dalšímu uplatnění v současné umělecké oděvní tvorbě.

Kniha popisuje vývoj oděvní kultury od prehistorie až po současnou dobu.

Křest svatého Vladimíra, poslední ze tří satirických veršovaných skladeb napsaných v době Havlíčkova pobytu ve vyhnanství v Brixenu, patří mezi nesmrtelnou klasiku české literatury. Mistr satirických epigramů v ní v roce 1855 zveršoval vyprávění středověkých spisů o příchodu křesťanství na Rus a vložil do ní svůj pohled na náboženství i na režim ruského samoděržaví a vůbec každou absolutistickou moc. Vsazení boha Peruna do šatlavy a jeho utopení vyvolá potřebu hledat nové říšské vyznání, je vypsán konkurz na nové náboženství a mezi ostatními vírami a sektami zaznívá i pověstný jezovitský marš… Stejně klasickými jako Havlíčkovy verše jsou dnes i ilustrace Františka Gellnera (1881 – asi 1914), osobnosti svým šlehavým a satirickým naturelem Havlíčkovy blízké. Ačkoli básník, prozaik, karikaturista a ilustrátor ilustroval Havlíčkovu poému již více než před sto lety, jeho obrazový doprovod nezestárl o nic víc než verše, se kterými tvoří nerozlučný celek.