Meša Selimovič Knihy

Širšie koncipovaný historický román - Selimovič vychádzal z po turecky napísanej kroniky Mulu Mustafu Bašeskiju (1732-1803). Jednu filozoficko-dejovú vrstvu predstavuje konflikt s miestnymi vládcami a s vlastným svedomím a druhú vrstvu predstavuje veľká láska...

Dej tohto originálneho románu nás zavedie do exotickej Bosny, ktorá bola v 17. storočí tureckou provinciou a súčasne križovatkou Európy a Orientu. Hlavný hrdina, derviš – moslimský mních, ktorému za tajomných okolností uväznia a neskôr popravia brata, pátra po príčine uväznenia a usiluje sa brata vyslobodiť. Dostane sa však do konfliktu s mocnejšími a napokon uväznia i jeho. Väzenie ho psychicky zlomí a po prepustení si miesto rovnej cesty vyberie cestu intríg, na ktorej sám stroskotá. Derviš a smrť je román o človeku, o procese ľudského dozrievania, formovania sa, prevteľovania; s hrozivou úprimnosťou odhaľuje najtajnejšie zákutia ľudskej duše, kde „áno“ a „nie“ žijú v podivnej symbióze, ktorú si neradi priznávame, je to román o veľkosti a biede človeka, ktorý hľadá zmysel svojho života. Srbskí kritici považujú román Derviš a smrť za jeden z najlepších románov druhej polovice 20. storočia, mnohí ho porovnávajú s románmi nositeľa Nobelovej ceny Iva Andrića. Čoskoro po vyjdení si ho všimli aj v zahraničí a bol preložený do osemnástich jazykov. Preložil a doslov napísal František Lipka.

Hrdinovia ostrova - muž a žena – sú k sebe viazaní spoločným životom a pritom oddelení jeden od druhého vlastným vnútorným svetom. Starnúci manželia odišli z mesta dožiť svoj život na ostrov, aby uvoľnili byt synovcovi. Manžel je učiteľ na dôchodku, manželka sa dlhé roky venovala domácnosti, deťom, chorej matke. Sú osamotení ako dvojica a sú osamotení ako jednotlivci. Svoju vzájomnú pripútanosť pociťujú ako bremeno, inokedy je pre nich záchranou. Ostrov je tragickou víziou ľudského osudu a súčasne vyjadruje vieru v hlbokú vnútornú silu človeka.

Dvoudílný psychologický román, odehrávající se v období nadvlády Osmanské říše nad Bosnou a Hercegovinou, se stal v Jugoslávii přelomu 60. a 70. let velmi populárním. Dočkal se několika reedic a byl přeložen do mnoha jazyků, včetně češtiny. Získal také několik prestižních jugoslávských literárních ocenění. Je psán jako vyprávění hlavního protagonisty v reálném čase z pohledu první osoby. Žánrem románu je psychologické drama s příměsí filozofických témat. Práce se zabývá životem různých lidí v nejmenovaném bosenském městě 18. století. Hlavním protagonistou je Ahmed Nurudin, derviš, který soupeří s tehdejší osmanskou správou a zabývá se jak těžkostmi svými, tak i svých bližních a přátel. Ústředním tématem je otázka proč byl jeho bratr uvězněn a později zabit, ve vězení se ale nakonec ocitají i další přátelé Nurudina. Román konfrontuje dobovou skutečnost s islámskými zvyklostmi a zásadami, vyloženými v koránu. Právě veršem z této posvátné islámské knihy vždy začíná každá kapitola díla.

Prvi roman Meše Selimovića „Tišine” objavljen je 1961. godine i opisuje začuđenost melanholika i tragača za istinom. Skladne kompozicije, meditativnih detalja, kao malih sugestivnih celina, znalački ukomponovanih sa dijaloškim partijama, ovaj roman proširuje metaforu tišine sve do granica tragike ljudske egzistencije.

Ostrvo je roman koji se sastoji od osamnaest zasebnih cjelina (novela, recimo). To su varijacije na temu običnog života dvoje običnih ljudi, a govore o moralnim i egzistencijalnim problemima, o ljubavi, mržnji, ravnodušnosti, etici, životu, starosti, smrti. Svaka novela je jedan vid, jedna mogućnost ljudskog života, života dvoje glavnih ličnosti i svačijeg.