Meša Selimovič Knihy

Dej tohto originálneho románu nás zavedie do exotickej Bosny, ktorá bola v 17. storočí tureckou provinciou a súčasne križovatkou Európy a Orientu. Hlavný hrdina, derviš – moslimský mních, ktorému za tajomných okolností uväznia a neskôr popravia brata, pátra po príčine uväznenia a usiluje sa brata vyslobodiť. Dostane sa však do konfliktu s mocnejšími a napokon uväznia i jeho. Väzenie ho psychicky zlomí a po prepustení si miesto rovnej cesty vyberie cestu intríg, na ktorej sám stroskotá. Derviš a smrť je román o človeku, o procese ľudského dozrievania, formovania sa, prevteľovania; s hrozivou úprimnosťou odhaľuje najtajnejšie zákutia ľudskej duše, kde „áno“ a „nie“ žijú v podivnej symbióze, ktorú si neradi priznávame, je to román o veľkosti a biede človeka, ktorý hľadá zmysel svojho života. Srbskí kritici považujú román Derviš a smrť za jeden z najlepších románov druhej polovice 20. storočia, mnohí ho porovnávajú s románmi nositeľa Nobelovej ceny Iva Andrića. Čoskoro po vyjdení si ho všimli aj v zahraničí a bol preložený do osemnástich jazykov.

Širšie koncipovaný historický román - Selimovič vychádzal z po turecky napísanej kroniky Mulu Mustafu Bašeskiju (1732-1803). Jednu filozoficko-dejovú vrstvu predstavuje konflikt s miestnymi vládcami a s vlastným svedomím a druhú vrstvu predstavuje veľká láska...

Hrdinovia ostrova - muž a žena – sú k sebe viazaní spoločným životom a pritom oddelení jeden od druhého vlastným vnútorným svetom. Starnúci manželia odišli z mesta dožiť svoj život na ostrov, aby uvoľnili byt synovcovi. Manžel je učiteľ na dôchodku, manželka sa dlhé roky venovala domácnosti, deťom, chorej matke. Sú osamotení ako dvojica a sú osamotení ako jednotlivci. Svoju vzájomnú pripútanosť pociťujú ako bremeno, inokedy je pre nich záchranou. Ostrov je tragickou víziou ľudského osudu a súčasne vyjadruje vieru v hlbokú vnútornú silu človeka.

Román Tvrz od uznávaného srbsko-bosenského spisovatele, prozaika a esejisty Meši Selimoviče pojednává o krutém životě válečného veterána v Bosně v období územních ztrát Turecka.

Dvoudílný psychologický román, odehrávající se v období nadvlády Osmanské říše nad Bosnou a Hercegovinou, se stal v Jugoslávii přelomu 60. a 70. let velmi populárním. Dočkal se několika reedic a byl přeložen do mnoha jazyků, včetně češtiny. Získal také několik prestižních jugoslávských literárních ocenění. Je psán jako vyprávění hlavního protagonisty v reálném čase z pohledu první osoby. Žánrem románu je psychologické drama s příměsí filozofických témat. Práce se zabývá životem různých lidí v nejmenovaném bosenském městě 18. století. Hlavním protagonistou je Ahmed Nurudin, derviš, který soupeří s tehdejší osmanskou správou a zabývá se jak těžkostmi svými, tak i svých bližních a přátel. Ústředním tématem je otázka proč byl jeho bratr uvězněn a později zabit, ve vězení se ale nakonec ocitají i další přátelé Nurudina. Román konfrontuje dobovou skutečnost s islámskými zvyklostmi a zásadami, vyloženými v koránu. Právě veršem z této posvátné islámské knihy vždy začíná každá kapitola díla.

One of the most significant and fascinating novels to come out of the former Yugoslavia. Ahmet Shabo returns home to eighteenth-century Sarajevo from the war in Russia, numbed by the death in battle or suicide of nearly his entire military unit.