Slovník zpracoval Ústav pro českou a světovou literaturu ČSAV v Praze a v Brně. Redigoval Štěpán Vlašín. Jedná se o jediný slovník literární teorie, který v češtině dosud vyšel, a jak už název napovídá, jde o souhr všech literárních pojmů, které v literatuře existují. Jde oideálního průvodce světem literatury, kde se můžeme dovědět jak který literární směr vznikl, co který pojem znamená, a neměl by patrně chybět v žádné knihovně zájemce o literaturu.
Seifertova Romance o víně nepochybně osloví každého, kdo je schopen rozpoznat a vychutnat rozmanité tóny života, miluje moravskou krajinu a inspiraci jejím vínem, jež jitří touhy a povznáší ducha tak, že člověk může nahlédnout sebe sama s jiskrnou jasnozřivostí, aniž by propadal skepsi.
Výbor představuje průřez spisovatelovy prozaické tvorby.
Dvě vyzrálá díla jednoho z nejsložitějších českých básníků a prozaiků. První z nich tvoří soubor pěti próz Lazebník (Lazebník, Long is the way to Tipperary, Správkáři loutek, Valná hromada, Elsa), vydaný poprvé v r. 1929. Ke knize je v tomto vydání připojen autorův komentář (Lazebníkův ranec). Druhé dílo představují dvě novely z pařížského prostředí Hra doopravdy (Hra na čtvrcení, Hra na čest za oplátku), které vyšly poprvé r. 1933. Weiner vyslovuje skepsi v moc rozumu, v orientační schopnost vědomí, chce odhalit význam podvědomí, snu, iracionality, aby mohl poznat celistvost lidského bytí.
Antologie přináší výběr ze sbírek Jsem apoštol nového žití, Satanova sláva mezi námí, Sen o zástupu zoufajících, Kniha lesů, vod a strání, Nové zpěvy, Třicet zpěvů z rozvratu, Rudé zpěvy, Písně o jediné věci, Srdcová dáma, Žal, Srdce a mračna, Bezedný rok, Zamořená léta a z veršů z pozůstalosti. Podstatně však čerpá ze sbírky Sonáta horizontálního života.
Psychologický příběh líčí kritické údobí v životě mladého inženýra, který své touze po kariéře a penězích obětuje profesionální čest i soukromé štěstí.
-- Jeden jako všechny / Jan Truneček -- Hry prvního deště / Pavel Hrňa -- Okamžik ohrožení / Karel Hvížďala -- Jízda zpátky / Petr Koudelka
Život cikánů v cikánské osadě na Slovensku za první republiky líčí autor průkopnické výchovné úsilí pokrokového učitele Štefana Marciny vymanit cikány z potupné společenské izolace. Rozsáhlý román o životě cikánů, jejich mentalitě, zvycích i vztahu ke společnosti "bílých". Líčí život v cikánské osadě v dolním Pováží ve 30. letech 1. republiky. Ukazuje jejich primitivní hospodaření, zákony, chytrost, obratnost a touhu po vzdělání. Autor vylíčil cikánskou vesnici uprostřed slovenské dědiny. Etické jádro románu spočívá v autorově přesvědčení ve smysl dělného, cele prožitého života, plného vzájemné solidarity. Medailón o autorovi napsal Jiří Hájek.
