Valter Feldstein Knihy

V Modrej kvetine (symbol romantickej túžby a hľadania absolútnych hodnôt) vystupuje ako hlavný hrdina sám autor pod menom Heinrich von Ofterdingen (meno nemeckého minnesängra). Heinrich sa postupne oboznámi s podstatu poézie, pochopí jej poslanie a stane sa básnikom.

Thruout his career Feuchtwanger was drawn to the theme of Jewishness. In his Josephus Trilogy (Josephus, '32; The Jew of Rome, '35; & Josephus & the Emperor, or The Day Will Come, '42) he deals with the theme of nationalism versus cosmopolitanism by describing the development of Flavius Josephus, a Jewish historian of the 1st century. Toward the his life's end he took up the theme by writing about Raquel, the Jewess of Toledo ('55), who for seven years prevented Alfonso VIII of Castile from warring against the Moors. In Jefta & His Daughter ('57) he wrote about a man from the Hebrew bible who kept an oath to god by sacrificing his daughter.

Zweigova kniha, žánrově na pomezí eseje, románu a historické studie, vyšla poprvé ve Vídni v roce 1936, těsně před pohlcením autorovy vlasti hitlerovským Německem. Protagonisté – Castellio, Kalvín a Servet – jsou historické osobnosti 16. století, ale příběh se stává vášnivou obranou základních hodnot evropské civilizace: svobody, tolerance, života a lidskosti proti totalitní ideologii. Castelliův zápas s Kalvínem, „boj komára se slonem“, představuje střet neohroženého jednotlivce s násilnou teokratickou diktaturou. Vyvrcholením je upálení humanistického učence Miguela Serveta na Kalvínův příkaz. Sebastian Castellio, riskující vlastní život, se postaví proti této justiční vraždě a jako první formuloval teorii snášenlivosti, zdůrazňující, že upálení kacíře je vražda. I když komár v boji se slonem dočasně prohrává, Castelliovy myšlenky později ožívají v Evropě a stávají se součástí kulturního vědomí. Český překlad vyšel na počátku normalizace v roce 1970, což bylo možná způsobeno nepozorností cenzorů. Čtenáři jasně vnímali, že Zweigův esej je silnou obranou svobody proti totalitním ideologiím, čerpající naději podobně jako čtenáři v roce 1936. Význam díla zůstává aktuální a připomíná, že Západ stojí na těžce vybojovaných hodnotách, nikoli na ekonomickém růstu či byrokratických pravidlech.

Trilogie Židovská válka, Synové a Zaslíbená země představuje autorovo vrcholné umělecké dílo. Tento dramatický životopis římsko-židovského historika Josepha Flavia, kronikáře velké židovské války, zpracovává události prvního století našeho letopočtu, které se odehrávají kolem Neronova a Vespasiánova Říma, centra expanzivního římského impéria. Druhý díl se soustředí na úsilí o zachování národa, který se po tragickém konci velké židovské války dostal pod římské jho, a na jeho záchranu silou ducha. Joseph Flavius se v tomto díle dostává na vrchol své společenské slávy, stává se přítelem císaře Tita a uznávaným římským dějepiscem. Po dokončení spisu Válka židovská se připravuje na další historické dílo, Obecné dějiny židovské. Je Žid a římský občan, avšak jeho ztroskotané manželství s egyptskou Řekyní Dorion a osobní tragédie, kdy jeho syn Pavel vyrůstá v nepřítele židovství, mu ukazují, že jeho ideál světoběžníka je iluzí. Po zajetí generálem povstalecké židovské armády se rozhodne opustit Řím a odjíždí do Judeje, kde je svědkem pomalého zotavování svého poraženého národa z válečných ran.

V závěrečné části Feuchtwangerovy trilogie vrcholí dějinné události a lidské zážitky spjaté s velkou židovskou válkou za vlády římského císaře Domiciána. Tyran Domicián, nádherná Římanka Lucia, „pošetilý spisovatel“ Josephus Flavius, chytrý sedlák Jan z Gišaly a mnoho dalšíchpodivuhodně výrazných postav žije a umírá dramatickými událostmi kolem této války, která tu vrcholí, avšak nekončí.

Joseph Fouché je zaujímavou, aj keď desivou postavou francúzskych dejín. Objavil sa počas revolúcie a udržal sa v pozadí, ale predsa na výslní až do reštaurácie Bourbonovcov. Prežil tak nielen prvotné besnenie revolúcie za Robespierra, ale aj Carnota, Barasa a celú vládu Napolona. Tento zakladateľ tajnej polície sa pridal vždy na stranu silnejšieho. Jeho receptom bola bezcharakternosť a absencia akéhokoľvek presvedčenia. Autor tak sleduje v biografii jeho životné osudy spojené s dejinami Francúzska.

Lišky na vinici napsal Lion Feuchtwanger v letech 1947–1948. Téma z doby před Velkou francouzskou revolucí je u něj stejně jako i v jiných románech aktualizované. Román, pojednávající o situaci v předrevoluční Paříži, ale především o boji za svobodu, je plný humanistických myšlenek a ideálů, odsuzujících ve svém druhém plánu fašizmus, nacizmus a veškerou totalitu jako takovou. Název románu, inspirovaný biblickým motivem lišek pustošících vinici Páně, reflektuje právě nesvobodu, která ubíjí člověka a jeho možnosti. Proto proti sobě stojí Francie Ludvíka XVI. reprezentovaná svým panovníkem a nesvobodným zřízením a nová mladá svobodná Amerika reprezentovaná Benjaminem Franklinem.

Der Meister des historischen Romans Für seinen letzten Roman griff Feuchtwanger auf einen Stoff aus alttestamentarischen Zeiten zurück. Er erzählt von Jefta, dem Richter und Kriegsherrn, dessen Taten überall im Lande gerühmt werden. Als Feinde das Land bedrohen, läßt er sich hinreißen zu dem unseligen Schwur, Jahwe denjenigen zum Opfer zu bringen, der ihm nach siegreichem Feldzug zu Hause als erster entgegenkommt. Das aber ist seine geliebte Tochter.

Feuchtwangerov posledný román. V Jeftovi spracoval príbeh z jedenástej kapitoly Knihy sudcov, ktorá 47 vetami opisuje život tohto piateho veľkého sudcu v Izraeli, jeho sľubov a obetovanie dcéry Jaaly.

Netrpezlivosť ho roztrhá. Kým iné kresťanské národy v mene kríža bojujú proti nevercom, zmluva ho núti k dlhoročnému mieru. Keby to bola len dohoda, možno by sa to dalo nejako obísť; predsa len, dodržiavanie zmlúv nepatrí medzi rytierstvo. Ale kráľ Alfonso z Kastílie nemá ani finančné prostriedky na vojnu, obrovskú sumu, ktorú jeho židovský minister dokáže vyjadriť len arabskými číslicami. Známe rímske nestačia. Postupne sa však všetko to stáva nepodstatným. Štátne záležitosti a financie, krížová výprava, rytierstvo, to všetko takmer prestáva existovať pre Dona Alfonsa. Dôležitá je len jeho vášnivá láska k Raquel, židovke, ktorú ľud nazýva Fermosa, Krásna. S ňou zabúda v noci i cez deň na všetko, čo doteraz určovalo jeho život. Na požehnanie krajine, ktorej mier prospieva. Kráľovná, urazená, zranená a trápená žiarlivosťou, donúti Dona Alfonsa, aby sa zamyslel nad svojimi rytiermi-kresťanskými povinnosťami. Nad rafinovanou, orientálnou kultúrou Raquel víťazí čaro divokých vojnových piesní trubadúra Bertrana de Borna. A tak sa naplní to, čo predpovedal moslimský posol: Kastília musí, keďže zapálila oheň, plakať mnoho sĺz, aby uhasila plamene.

Eine politische Parabel Ein genialer Streich, ein hintergründiger Racheakt, viel mehr war es nicht, als Senator Varro in den römischen Ostprovinzen den Kaiser Nero, elf Jahre nach dessen Tod, auferstehen ließ. Und sein Coup gelingt. Terenz, der Töpfer, der aussieht wie Nero, spielt seine Rolle erfolgreich. Bis er, eitel und machtbesessen, vergisst, dass er nur eine Marionette ist.

Die Meisterin der Intrigen Margarete, Herzogin von Tirol, ist eine wichtige Figur auf dem Schachbrett der europäischen Geschichte. Sicher im Urteil und rasch im Handeln, zwingt sie selbst ihren Gegnern Achtung ab. Doch ihre groteske Hässlichkeit macht sie zum Gespött der Leute. Auf grausame Weise sucht sie zu erlangen, was der Schönheit von selbst zufällt: Macht und Liebe.

Tato kniha není biografií J. J. Rousseaua, zachycuje pouze poslední období jeho života. Je to především bohatý obraz francouzských dějin v bouřlivém období francouzské revoluce a obraz konfrontace myšlenek velkého filosofa a jejich chápání a hlavně realizování revoluční vládou.

Der Verlag Megali fokussiert sich auf die Reproduktion historischer Werke in Großdruck, um das Lesen für Menschen mit eingeschränkter Sehfähigkeit zu erleichtern. Diese Ausgabe bietet eine authentische Wiedergabe des Originals und unterstützt somit den Zugang zu kulturellen und historischen Inhalten für alle Leser.

První díl trilogie Josephus Flavius,odehrávající se v 1.století n.l.Autor vychází z díla římskožidovského historika Josepha Flavia,obsahující mnoho pramenných údajů pro poznání židovských dějin.

Přítomný svazek obsahuje dva romány. První z nich – Země hojnosti (1900) – je kousavou satirou na burziány a spekulanty. Druhý – Profesor Neřád (1905) – je tragickou groteskou o maloměstském despotovi, středoškolském profesoru, který nenávidí lidi až k úplné nepříčetnosti.

Autor je pracovníkem naší televize od jejích počátků. Na základě mnohaletých zkušeností i znalosti cizí literatury se v knize obírá otázkami televizní programové tvorby, její teorií i praxí, rostoucí z postupně objevovaných technických předpokladů, ideových požadavků a zákonitostí televizní práce. Závěrem se zamýšlí nad významem mezinárodní spolupráce v televizi, problémy organizace televize a jejím dalším rozvojem.

První část významné románové trilogie (- Synové, Zaslíbená země) v níž autor sleduje dramatické životní osudy a kariéru římského židovského historika v Josepha Flavia na pozadí dramatických historických událostí v 1. století našeho letopočtu. Hrdinův individuální lidský osud jepevně zakotven v bouřlivých historických dějích v době zásadních převratů v životě kulturních civilizací v prvním století našeho letopočtu, kdy Římané začali tvrdě bojovat proti Židům. Pro židovský národ znamenala tato doba, která skončila pádem Jeruzaléma a likvidací židovského státu, jedno z nejtěžších období v jeho dějinách. Všechny bouřlivé události zaznamenal ve svém díle hrdina této trilogie, římský židovský historik Josephus Flavius, z jehož zachovaného díla čerpal autor nejen historické údaje, ale i poznatky o Flaviově osobě.

Kniha líčí předvečer Hitlerova nástupu k moci, jeho vítězství i první týdny a měsíce nacistického panství.

Román Malé město (1909) byl napsán po spisovatelově několikátém pobytu v Itálii. V očích německé literární historie i v očích autorova bratra Thomase je právě Malé město umělecky nezdařilejším dílkem z jeho prvního období. Je to dílo klasicky sevřené, mistrovsky komponované a hluboce domyšlené, i když je čtenář čte jako lehkou, rozmarnou idylu z malého italského městečka. Do svazku je dále zařazen výbor jedenácti nejlepších z dosud vydaných Mannových novel a jako ukázka autorovy četné, ale u nás neznámé dramatické tvorby drama Madame Legros.

Židovská válk. Synové. Zaslíbená země je literární soubor, který se zaměřuje na historické a sociální aspekty židovské identity a existence v turbulentních obdobích. Autor Lion Feuchtwanger zkoumá osudy několika generací židovských rodin, které se snaží najít své místo v měnícím se světě. Hlavní postavy, mezi nimiž se objevují jak jednotlivci, tak rodinné klany, čelí výzvám spojeným s náboženskou vírou, kulturními tradicemi a politickými konflikty. Příběh se odehrává v různých historických kontextech, od starověkých časů až po moderní dějiny, a reflektuje složité vztahy mezi židovskou komunitou a okolními národy. Tematicky se soubor dotýká otázek identity, exilu, a touhy po domově, stejně jako konfliktů, které vyplývají z odlišných hodnot a přesvědčení. Feuchtwangerovo vyprávění je protkáno realistickými popisy a psychologickými analýzami postav, což čtenářům umožňuje hlubší porozumění nejen jednotlivým postavám, ale i širšímu historickému kontextu.