Wilfrid Stinissen Knihy

This book offers a clear, beautiful exposition of Catholic beliefs about Mary. Not a history or a compendium, it was written by a Carmelite monk who spent decades praying and pondering the mysteries of the faith concerning the Mother of Jesus. Catholic Mariology has matured through centuries of meditation upon both the Bible and the Church's faith in the Incarnation. The Marian dogmas of the Church are guarantors of the full meaning of the statement in the Gospel of John that "the word became flesh and dwelt among us" (1:14). Fr. Wilfrid Stinissen shows that Mariology corrects any attempt to minimize the good news that God became man so that man could become like God. In writing about Mary, he underlines the astonishing truth that God has initiated an intimate communion with mankind. In a world that strives to reduce human dignity, Mary reveals the very high value of man in God's eyes and God's wondrous love and plan for each one of us.

„Je třeba mít na paměti, že nikdy beze zbytku nepochopíme, co to je křesťanská modlitba, protože pro nás, ostatně jako sám život, zůstane tajemstvím.“ Tato autorova slova však rozhodně neznamenají, že bychom se měli nechat od modlitby odradit. Naopak, chápejme je jako pobídku k tomu, abychom do tajemství modlitby stále více pronikali, aby se naše modlitba stávala opravdovější, vřelejší a my při ní skutečně „zajeli na hlubinu“. Malým příspěvkem k našemu modlitebnímu úsilí chce být i předkládaná kniha. Wilfrid Stinissen v ní formuluje řadu užitečných rad, které nám při tom mohou být nápomocny, a dává rovněž „návod“ na dvacet konkrétních meditací: na meditaci o kříži, meditaci na nedělní ráno, meditaci zaměřenou na vzývání Ježíšova jména apod. Připomíná, že máme účast na Božím životě a že v hlubinách své přirozenosti jsme světlem, neboť v samém středu naší bytosti přebývá Kristus. Při meditaci jde tudíž o to, abychom ve svém nitru vyhledávali setkání s ním, nechali se naplňovat jeho láskou a tu potom šířili dál. A jestliže věčný život znamená stále hlouběji se nořit do bezedné hlubiny Boží krásy a lásky, pak předchutí onoho blaženého noření se do Boha může někdy být v jistém smyslu také meditace. Proč se o ni tedy více nesnažit?

Hlavním tématem této knihy je poslušnost vůči Boží vůli.Autor se přitom zamýšlí nad cestami k dosažení naprostého odevzdání. Zvláštní pozornost je věnována potížím, které tento proces duchovního zrání doprovázejí. Text je obohacen o odkazy na mnoho autorů duchovní literatury./ Jan od Kříže, Sv. Augustin/

Autor této knihy je mužem modlitby, naslouchání a kontemplace. V šestadvaceti úvahách dává čtenáři impuls, aby se dal na cestu k témuž. Jde o duchovní četbu v pravém smyslu slova a vzhledem k tomu, že autor je karmelitán, lze vytušit jeho vlastní duchovní směřování.

Stručné, avšak velmi objevné pojednání oblíbeného autora na téma „jákobovského zápasu“, který čeká každého křesťana, pokud to se svou vírou myslí vážně. „Životem bojovníka žije člověk na zemi,“ vyznává Jób. Všichni to nějak zakoušíme. V nás i mimo nás působí cosi, co vybízí k boji. Většinou míváme pocit, že boj představuje odvrácenou stranu života, a proto je třeba se mu co nejvíc vyhýbat, abychom mohli prožít čas na zemi v klidu a míru. Existuje však také dobrý zápas, který je třeba podstoupit, chceme-li dosáhnout života v plnosti. Bránu k našemu vnitřnímu ráji střeží „míhající se plamenný meč“ (srov. Gn 3,24). Jedině ten, kdo se odváží podstoupit boj sám se sebou, s vlastním odvrácením od Boha, má šanci touto branou projít. (z úvodu autora)

Matka Boží ve svědectví Bible. Zamyšlení a meditace od švédského karmelitána nad mariánskými tématy mohou zaujmout i tím, že vznikala v prostředí protestantské země.

O duchovním vedení a pastoraci. Útlý svazeček slavného švédského mistra duchovního života a autora mnoha u nás známých knižních titulů se ve čtyřech kapitolách věnuje pastoraci duchovního vedení. Odpovídá tak na trvale rostoucí potřebu této služby církve. V první kapitole se zabývá osobností toho, kdo se věnuje službě doprovázení druhých na duchovní cestě. Druhá kapitola nabízí úvahy na téma vzájemného vztahu doprovázejícího a jeho svěřence. Ve třetí kapitole upozorňuje autor na skutečnost, že tento vztah je dialogem obou zúčastněných, především však dialogem každého z nich s Bohem. Závěrečnou kapitolu zaměřil tento karmelitán na schopnost či dar rozeznávání Boží vůle, bez nějž se žádná skutečná duchovní cesta neobejde. Jak je pro W. Stinissena typické, vyjadřuje se hutným a srozumitelným jazykem, který vede krátkou cestou k podstatě. Kniha je určena zejména těm, kdo už doprovázením slouží, ale i těm, které Pán chce k této službě povolat a připravit.

Zkoumáme-li svědectví o znění modliteb, jak je používali Otcové egyptské pouště, budeme dost překvapeni, že nalezneme všechny prvky Modlitby Ježíšovy. Úcta ke Jménu jasně vyplývá z tohoto úsloví: „Slyšíš-li mluvit o vznešeném způsobu života svatých Otců, zkus je následovat ve vzývání Jména Páně.“

Rozjímání na celý rok. "Knížka nabízí krátké čtení na každý den. Příslušná denní zamyšlení si můžete přečíst například před cestou do práce nebo večer před usnutím. Texty čerpají z mých kázání a přednášek z let 1969 až 1993. Jde o výbor, jejž upravila, nadpisy opatřila a doplnila moje dlouholetá spolupracovnice sestra karmelitka. Najdete tu 365 textů. Opatřili jsme je datem, některé jsou navíc obsahem určeny pro konkrétní den v roce." (z autorovy předmluvy)

Švédský autor popisuje modlitbu jako cestu. S odkazem na sv. Terezii z Avily a zvláště na sv. Jana od Kříže provádí čtenáře etapami růstu v modlitbě, přes "noc smyslů" a "noc ducha" až k modlitbě kontemplativní. Velmi srozumitelně a podrobně ukazuje krize růstu v modlitebním životě a jejich překonávání.