Eliška Hornátová Knihy

Druhá a třetí část první knihy Asijské ságy, která se odehrává v Japonsku 17. století. Clavell se opírá o skutečnou historii anglického mořeplavce. Velmi obsáhlý román Jamese Clavella popisuje Japonsko očima cizince – lodivoda Blackthorna, který ztroskotá u japonských břehů. Celý příběh je jazykově velmi bohatý a popisuje Blackthornův niterný přerod a pochopení japonské mentality. Pod okolními vlivy se začíná měnit jeho postoj k věcem jako je smrt, láska a sex. Díky tomu, že mu je propůjčen vysoký titul (hatamoto), se domnívá, že se mu někdy podaří vrátit se do rodné země zpět k rodině. Jeho plány už ale jednou ztroskotaly… Jeho snahy o návrat však ničí politické a mocenské pozadí, kterého se stal součástí. Z anglického originálu Shōgun (Atheneum, New York, 1975) přeložili Eliška Hornátová (kapitoly 30 - 39) a Štěpán Jindra. 1. vydání.

Kultový historický román Jamesa Clavella rozpráva príbeh anglického kapitána Blackthorna, ktorý roku 1600 stroskotal pri pobreží Japonska a stal sa zajatcom japonských ostrovov. Hneď v prvých dňoch si uvedomuje, že sa dostal do celkom nového sveta. Keď sa stane svedkom prvej popravy či harakiri, pochopí, že pre Japoncov je čiara, ktorá oddeľuje život od smrti, tenučká ako hodváb a aj on ju môže v okamihu prekročiť. Prežíva neuveriteľné dobrodružstvá a dostáva sa do víru tých najprefíkanejších intríg, pretože v stávke je titul šóguna, ktorému sa klania celá krajina. Postupne začína chápať a rešpektovať japonské zvyky, japonský zmysel pre dôstojnosť a zdvorilosť a objavuje krásu a harmóniu japonskej kultúry. Spoznáva krutosť i lásku, vernosť aj zradu a postupne sa celkom menia jeho predstavy o náboženstve, smrti či intimite medzi mužom a ženou.

Výběr z kanadské prózy o nových usedlících. Moodieová S. - Život v buši, Haliburton T. CH. - Hodinář, Traillová C.P. - V kanadském zálesí

In a novel of extraordinary richness the whole sweep of British civilisation unfolds through the story of one place, Salisbury, from beyond recorded time to the present day. The landscape - as old as time itself - shapes the destinies of the five families

Kultový román Zberateľ je debutom britského autora Johna Fowlesa, ktorý sa stal bestsellerom a bol preložený do mnohých jazykov. Fowles vytvoril ponurý a napínavý psychologický triler inšpirovaný skutočným únosom mladej ženy a jej väznením v protileteckom kryte. Na pozadí tejto pútavej zápletky sa rozvíja viacvrstvová kritika povojnového triedneho systému v Anglicku, ktorý vytváral ekonomické a kultúrne rozpory v spoločnosti, ovplyvňujúce medziľudské vzťahy. Fowles sa vracia k téme sociálnej nerovnosti a vytvára plastické spoločensko-kultúrne podobenstvo, ktoré sa v príbehu postupne odkrýva. Román obsahuje literárne odkazy na britské klasické diela, vrátane Shakespearovej hry Búrka. Pohľad do uvažovania a hodnôt dvoch hlavných protagonistov, ktorí vyrástli v jednom meste, no patrili do odlišných svetov, pomáha hľadať odpovede na sociálne a morálne problémy. Dielo možno chápať ako morálny príbeh či kritiku sociálne podmienených nerovností, ktoré ovplyvňujú konanie jednotlivcov. Fowlesov Zberateľ tak reflektuje svet, v ktorom tí, ktorí majú moc a peniaze, beztrestne manipulujú slabšími, čo je stále aktuálne aj dnes.

Ve slavném romantickém románu Záhady Udolfa vytvořila Ann Radcliffová (1764–1823), vynikající vypravěčka, kterou obdivovala a u níž se v mnohém inspirovala Jane Austenová, sestry Brontëovy, Edgar Allan Poe a mnoho dalších, napínavý dobrodružný příběh plný dramaticky vypjatých scén, překvapivých zvratů, úkladných intrik a tajemných záhad. Jeho mladá hrdinka Emilie prožila šťastné dětství, ale v další cestě životem zakouší jinou, o mnoho drsnější tvář světa a při své citlivosti čelí všem těžkým zkouškám za cenu mimořádného duševního vypětí. Emiliin příběh lemují záhadné komnaty, tajné chodby a ponurá nádvoří gotického hradu, k bydlení nově upravený zámek se starým opuštěným křídlem opředeným hrůznými historkami, klášter, jehož prostory podněcují i víru v nadpřirozená zjevení, loupežnická tvrz vyvolávající představy krutých násilností, úzké cesty vedoucí temnými lesy a divokými roklemi, rozbouřené přírodní živly – ale také líbezná údolí prosycená vůní tisíce květů, mořská zátoka se šuměním vod narážejících na pobřeží a ztišené večerní soumraky, v nichž se ozývá tajemná hudba nadpozemské krásy. Právem se Emilie zmocní pocit, jako by se na ni neštěstí hrnulo ze všech stran, a pod tlakem otřesů, kterým je vystavena na Udolfu, dostoupí její nervozita vrcholu: „To, co nyní prožívala, připadalo jí jako nějaký zlý sen či hrůzostrašný příběh, v jakých si někdy libovala nespoutaná fantazie básníků: přemýšlela-li o tom, co se už stalo, probouzelo to v ní samou lítost, snažila-li se předvídat, co bude, jímala ji hrůza.“

První román angloirské spisovatelky, vytěžený ze světa londýnské umělecké bohémy. Hrdinou je londýnský intelektuál a bohém, flink s dobrým srdcem a zdravým lidským jádrem. Jeho život je nepřetržitým řetězem divokých dobrodružství a fraškovitých situací. V jejich průběhu zápasí hrdina se světem i sám se sebou o své místo v životě i ve společnosti a vyprošťuje se „zpod sítě“ klamných iluzí a lákavých nástrah. Autorka zde spojuje v jednolitý literární útvar humor s opravdovostí, fantastičnost s reálností.

Ve slavném romantickém románu Záhady Udolfa vytvořila Ann Radcliffová (1764–1823), vynikající vypravěčka, kterou obdivovala a u níž se v mnohém inspirovala Jane Austenová, sestry Brontëovy, Edgar Allan Poe a mnoho dalších, napínavý dobrodružný příběh plný dramaticky vypjatých scén, překvapivých zvratů, úkladných intrik a tajemných záhad. Jeho mladá hrdinka Emilie prožila šťastné dětství, ale v další cestě životem zakouší jinou, o mnoho drsnější tvář světa a při své citlivosti čelí všem těžkým zkouškám za cenu mimořádného duševního vypětí. Emiliin příběh lemují záhadné komnaty, tajné chodby a ponurá nádvoří gotického hradu, k bydlení nově upravený zámek se starým opuštěným křídlem opředeným hrůznými historkami, klášter, jehož prostory podněcují i víru v nadpřirozená zjevení, loupežnická tvrz vyvolávající představy krutých násilností, úzké cesty vedoucí temnými lesy a divokými roklemi, rozbouřené přírodní živly – ale také líbezná údolí prosycená vůní tisíce květů, mořská zátoka se šuměním vod narážejících na pobřeží a ztišené večerní soumraky, v nichž se ozývá tajemná hudba nadpozemské krásy. Bledá úzkostí a hrůzou čekala, až Barnardine upraví pochodeň, a jak opět sklouzla pohledem na vykopaný hrob, nedalo jí, aby se nezeptala, pro koho je připravený. Klíčník zdvihl zrak od světla a zahleděl se jí beze slova do tváře. Emílie tiše opakovala svou otázku. Ale Bernardine jen zatřepal pochodní a znovu vykročil.