Jiří Lapáček Knihy

Mladí ľudia prirodzene jednoduchšie vstrebávajú novinky zo sveta techniky, počítačov a Internetu, pretože sa vyvíjajú spolu s nimi. Ak chcete, aby ani pred vami nezostali dvere počítačového sveta zatvorené, máte možnosť ich pootvoriť a spoznať, že preniknutie do jeho tajomstiev nie je až také zložité. Skúsený autor vás prevedie pokladmi i nástrahami počítačov od úplných základov. Zrozumiteľný výklad je prispôsobený potrebám seniorov, nevynecháva žiaden dôležitý krok, vyhýba sa zdĺhavým postupom i náhlym skokom a látku dávkuje vo vhodnom množstve, aby sa čitateľ nestratil v záplave noviniek. Početné riešenia problémov vám pomôžu vyhnúť sa najčastejším ťažkostiam.

Otazníky detektiva Štiky patří mezi komiksy, které si oblíbilo hned několik generací čtenářů. Komiks o obtloustlém detektivovi, který řeší zapeklité případy, a úlohou čtenářů je odhalit jejich řešení, vycházel více než deset let v časopise Ohníček. Významný malíř Jiří Kalousek kreslil detektiva nejdřív černobíle, později i barevně. V naší knize je výběr z více než 350 komiksů, při výběru jsme se opírali především o dochované originály.

Otazníky detektiva Štiky patří mezi komiksy, které si oblíbilo hned několik generací čtenářů. Vycházel v časopise Ohníček více než deset let a kreslil ho nejdříve černobíle, později barevně významný malíř Jiří Kalousek. Obtloustlý detektiv v nich řeší zapeklité případy a úlohou čtenářů je odhalit jejich řešení. V tomto druhém dílu výboru z případu detektiva Štiky přinášíme takřka sto nových případů od ročníku XXIII z roku 1972 až do ročníku XXXVI z roku 1985. Kniha je určena pamětníkům časopisu Ohníček, ale stejně tak potěší i dnešní děti, protože veselý detektiv s tlustými obroučkami je i dnes stále populární.

Rybí kuchařka legendárního Jindřicha Vaňhy, předválečného majitele známé rybí restaurace na Václavském náměstí a mnoha rybáren v Čechách a na Moravě. 4. vydání

Chcete vědět, jak vám může „elektronické úřadování“ ulehčit život? Máte obavy, že práci s datovou schránkou nezvládnete? Není se čeho bát, zkušený autor vám poradí vše, co budete potřebovat. Po přečtení knihy budete umět komunikovat s úřady z pohodlí domova, rychle podat daňové přiznání, vést úřední korespondenci nebo podat nějakou žádost. Ušetříte spoustu času, papíru i nervů – a v neposlední řadě i peníze za poštovné.

Volné pokračování mimořádně úspěšné publikace Jiřího Fialy Olomoucký pitaval přináší třicet poučných příběhů z dějin zločinu a trestu, tentokrát ze širšího regionu střední Moravy a také z pera dalších autorů (jiří Lapáček, Lubomír Novotný, Kamila Holásková, Michal Folta). Kniha obsahuje kapitoly z kriminální historie města Olomouce, ale odkrývá nám události spojené se zločinem a jeho potíráním i v jiných místech regionu – v Litovli, Přerově, Prostějově nebo Mohelnici. Přibližuje vznik a fungování uničovské šatlavy nebo místa šternberských popravišť. Čtenář se seznámí s prvním zaznamenaným případem regionální kriminální historie, kterým bylo ublížení na zdraví (rozuměj nakládačka) prvnímu olomouckému biskupovi Janovi rukama biskupa pražského Jaromíra. Autoři popisují dramatické události spojené s ubodáním českého barytonisty německým nacionálním fanatikem, s vraždou mladé matky a dvou dětí sovětským vojákem nebo (z doby nedávné) s komplikovaným pátráním po vrahovi středoškolské učitelky angličtiny.

V roce, kdy si připomínáme 100 let existence Československa, byly vydány dvě práce PhDr. Jiřího Lapáčka, které se zaměřují na přerovské rodáky Františka Rasche a Jana Gayera. František Rasch byl popraven v únoru 1918 jako vůdčí osobnost námořnické vzpoury, zatímco Jan Gayer, narozený v roce 1885, zemřel 7. června 1918 na následky zranění z bitvy u Lipjag. Jeho otec byl vážený úředník a několik Gayerových potomků se usadilo v Brazílii, kde se věnovali zemědělství. Po gymnáziu Jan studoval na hospodářské škole a pracoval jako hospodářský adjunkt. V roce 1912 se přestěhoval do Brazílie, ale v květnu 1914 se vrátil do Přerova, aby zajistil odjezd svých bratrů. Po vypuknutí první světové války byl mobilizován do rakousko-uherské armády a v roce 1915 byl zajat. V červnu 1916 vstoupil do československých legií a 4. června 1918 se zúčastnil slavné bitvy u Lipjag, kde byl těžce zraněn a později zemřel. Jan Gayer se stal uznávaným legionářem a vzorem pro mnoho lidí, avšak totalitní režimy se snažily o jeho zapomenutí, což dokládá sejmutí pamětní desky v roce 1940 a na začátku šedesátých let.

Jediný oficiálně schválený výukový materiál k výuce testů ECDL. Rádi byste získali certifikát ECDL a potřebujte k němu úplný zdroj informací, abyste testy úspěšně složili? Hledá vaše školicí středisko akreditovanou učebnici k testům ECDL? Publikace z pera zkušených autorů a akreditovaných testerů ECDL navazuje na bestseller S počítačem do Evropy. Díky využití informací z testování uchazečů o certifikáty ECDL v ČR se věnuje především těm tématům, s nimiž mají Češi nejčastěji obtíže.

"Říká se, že ten, kdo chce opravdu poznat město, které navštíví, měl by zajít na hřbitov. Zd se mu totiž představí galerie lidí, kteří ve městě žili, pracovali a působili. Tato publikace vznikla z potřeby alespoň částečně informovat o osobnostech odpočívajících na hranických hřbitovech a na hřbitově v Drahotuších. Počet osob zde uvedených mohl být, vzhledem k rozsahu knihy, jen oezený. Byly vybrány takové osoby, jejichž život a dílo se vymykají běžným měřítkům, tj. výrazným způsobem se podílely na rozvoji města, popř. celé společnosti."