Donát Šajner Knihy

Veselé i smutné príbehy o zvieratách. Kapitoly: V pondelok sa na lavičke rozprávalo: o zajacovi, o kocúrovi, o vranách, o húsatách, o capkovi, o husiach, o psovi, v utorok sa na lavičke rozprávalo: o divej kačke, o prasiatku, o srnke, o gunárovi, o psovi, o mačke, v stredu sa na lavičke rozprávalo: o vŕbe, o psovi, o orieškovi, o ovci, o husi, o kavke, o psovi, vo štvrtok sa na lavičke rozprávalo: o veveričke, o psovi, o prasiatku, o pavúkovi, o holubovi, o kavke, v piatok sa na lavičke rozprávalo: o piskorovi, o králikovi, o zajacovi, o kohútovi, o káčerovi, o mačke, v sobotu sa na lavičke rozprávalo: o šťuke, o veveričke, o mačke, o srncovi, o zajacovi, o húsatách, v nedeľu sa na lavičke rozprávalo: o srnke, o psovi, o kačiciach, o húsatách, o psovi, o káčatku, o škrečkovi. Prvé vydanie v slovenčine. Cena knihy v čase vydania: 22.- Kčs.

Jack London pútavo rozohráva motív priateľstva v drsných podmienkach krásnej, ale zradnej aljašskej divočiny. Jeho hrdina Biely tesák sa musí podriaďovať nielen vlčím, ale i ľudským zákonom. Na vlastnej koži spoznáva dobro i zlo. Prežitie závisí od jeho inteligencie a od schopnosti prispôsobiť sa okolnostiam vo vlčej i ľudskej svorke.

Vzpomínky na vlastní dětství, na veselé i vážné příhody venkovského kluka, vyrůstajícího na české vsi na počátku tohoto století.

Poetické vyprávění o zvířatech. Ilustroval Mirko Hanák.

Básnická sbírka, jež oslavuje básníkův rodný kraj, jeho duby a třešně, mlhy, prameny a rybníky. Ve velkolepém oblouku se pokouší o propojení starobylých říší, Říma, Babylonu, Ninive či homérského Řecka, a moderního života.

Básnická sbírka autora opěvující prostý život, přírodu i krajinu.

Šajnerově prozaické tvorbě předcházela dlouholetá činnost básnická, která propůjčuje jeho prózám osobité poetické ladění i vytříbený jazyk. Výmluvným dokladem toho je i román Větev dobra, z něhož na čtenáře dýchne poezie jihočeského kraje s třpytem jeho rybníků, v nichž se odráží modro nekonečnosti, let oblak a ptáků. V kouzelných ročních proměnách kraje je zasazen příběh rybníkáře Štíry, typického maloměstského zbohatlíka a surovce, který nezná slitování s nikým v rodině ani ve městě. Silák a neurvalec, ale jak postupně nahlížíme a autorem blíže do jeho života, zjišťujeme, že je to v podstatě nešťastný, zklamaný člověk, který dychtil po lásce, ale protože mu život přiskřípl prsty touhy a úsměvu, cítí se ochuzen, okraden a mstí se za to celému světu, s vyjímkou jediného člověka, a to je syn jeho mrtvé lásky, kterého vychovává a zahrnuje vším. Autor s dokonalou znalostí prostředí kreslí jednotlivé postavy a v koloběhu roku vede čtenáře jak střídavou krásou kraje, tak životem těch, jímž Štíra dává milostivě žít a skomírat.

Cestopis amerického novináře líčí osudy výpravy do nitra Afriky, jejímž cílem bylo nalézt slavného skotského cestovatele Davida Livingstona, pátrajícího po pramenech Nilu. Podle H. M. Stanleyho vypráví Donát Šajner.

Vyprávění o českém zlatokopovi a hledači diamantů - diggerovi, turnovském rodáku Čeňku Pacltovi, je založeno na Pacltových dopisech, vzpomínkách a zápisech. Zavádí nás do Ameriky, Austrálie a Afriky v druhé polovině 19.století. Paclt neodchází do ciziny za rychlým zbohatnutím, nýbrž ztouhy po svobodě a volnosti, kterých se mu v ujařmené vlasti nedostává, přičemž jej jeho neklidný, buřičský a zvídavý duch žene vždy znovu do neznámých končin a neustálých útrap.

Sbírka ruralistické poezie věnované domovským lánů a písním země, zahradám s jabloňovými květy a orajícím hospodářům. Obraz polí se prolíná s pocitem smutku a odchodu s blížícím se podzimem. Druhá část sbírky se obrací k rodné řeči, tichým ránům a blízkým lidem.

Výbor z nejkrásnějších veršů zasloužilého umělce o domově, o rodných jižních Čechách, v nichž vedle monumentality a dynamiky přírodních živlů i společenských proměn zachytil kontinuitu minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Doslov napsala Jaromíra Nejedlá. 22-010-81

Novela o několika letních dnech na české vesnici v období socialismu na přelomu 50. a 60. let.

Soubor miniaturních povídek, které zachycují hrdiny v dramatických a rozhodujících okamžicích jejich života.

Povídky Donáta Šajnera Rváči a padavky zahrnují jedenatřicet příběhů lidí,které autor zachycuje v dramatických chvílich jejich života. Jsou to drsné minutové povídky,spíše romány ve zkratce. Spisovatel vźdy v jakokby nećekaném okamžiku zachycuje profil hrdinů a v přesné liniizpodobuje až na ostří nože vyhrocené momentyze života rváčů,ale i výhry a prohry milenců a slabochů. V každé postavě,v každé povídce ćtenˇař pozná,že to nejsou příběhy jenom vymyšlené. Už proto,ne že jenom život dovede pŕivést člověka na takové osudové rozcestí,kde se musí rozhodnout. Jít dál,žít,bojovat,rvát se o život, nebo padnout. S nepřikrášlenou odvahou a naprostou otevřeností sleuje autor růst i pád hrdinů,kteří však málokdy jsou jen hrdiny,nebo jen poraženými. Často s úsměvem souhlasí s jejich činy a neopouští je,ani když krvácejí. Vědomě se zřekl jakéhokoli lyrického popisu, a tím vnesl i něco nového do naší prózy. Tímto pŕínosem je zkratka, která staví do okamžitého a ostrého světa déj a nutí čtenáře od první věty být přítomen a svědčit. Pro - anebo proti. Donát Šajner svou knihu Rváči a padavky, byť rozsahem nevelkou, dal čtenářům možnost osobitým způsobem nahlédnout do výseku jednatřiceti životů. A to je dost.

Básnická sbírka věnovaná odkazu Velkého třesku, který není pouze počátkem vesmíru, ale „vybuchuje vždy znovu výkřikem zrození / a je v každém lidském činu“ – verše se prolínají s obrazy života, tajuplnosti poezie či historického odkazu Řijna.

Básnická sbírka meditující nad věčnou otázkou Proč? „Odkud, kam a proč už posté, / jako se ptal K. H. M., poutník hvězd. / Já vím, že není odpověď, jen prosté / PROTO! Začátek není, není konec cest.“

Dramatická novela z posledních dnů druhé světové války zavádí čtenáře na jih Čech, kdy se šestnáctiletý chlapec náhodně zúčastní boje partyzánské jednotky proti prchajícím nacistům. Tyto okamžiky, kdy prožije několik hodin nebezpečí a stará se o raněného partyzána, představují nádherný kus cesty, jež vede jeho srdcem.

Kniha ukazuje v průřezu podstatný vývoj našeho národa.

Na formování tvářnosti času se podílí člověk. A právě z této hluboce dialektické, dynamické koncepce času pramení neuzavřenost, neohraničenost Šajnerova přístupu k životu, autorova jedinečná schopnost otevírat nitro stále novým podnětům a reagovat na ně novými básnickými činy. (zdoslovu Jaromíry Nejedlé)

Nová Šajnerova sbírka každou hodinu vědomě navazuje na předchozí autorovy úspěšné knihy. Navzdory komornějšímu, meditativnějšímu ladění si uchovává monumentalitu a dynamiku přírodních živlů i společenských přeměn. Knížka je oslavou věčně se obrozujícího života; historické kontinuity rodu, národa i lidstva, oslavou naší doby a člověka, který je jejím tvůrcem.

Psychologický román v novém zpracování vypráví o nezaměstnaném chudákovi, který na dně bídy a na pokraji šílenství objeví, že je ještě někdo, kdo je na tom hůř než on, přičemž tato otřesná skutečnost mu potom pomáhá naléztsmysl života, životní víru a vůli. A.M. Píša r. 1946o knize napsal: "Příběh, u něhož autor neklade zdaleka takovou váhu na osvětlení, ba ani věrojatnost zevních předpokladů a dějů, jako na zvídavý, soustředěný a pravdivý pohleddo hlubin vnitřního světa ... příběh hluboce a obecně lidský ... nadčasový i časový ..."

Veselé i smutné příběhy o zvířatech, vhodné pro čtenáře od 7 let.

Povídky V. Hálka, K.V. Raise, V.Mrštíka, J. Kratochvíla, J. Rybáka, M. Podešvové, J. Weisse, J. Jelena, B. Říhy, B. Nohejla, P. Francouze a M. Rafaje přibližují život vesnice od poloviny 19. století až po socialistický rozvoj.

Prázdninové příběhy dvou kluků v jihočeské vesnici.

Vzpomínky na vlastní dětství, na veselé i vážné příhody venkovského kluka, vyrůstajícího na české vsi na počátku tohoto století.

Vyprávění o životních osudech turnovského rodáka Čeňka Paclta v Americe, Australii a Africe. Mydlář, brusič drahokamů, voják Unie za války s Mexikem, zelinář, zlatokop (digger), hledač diamantů, jejž neklidný, buřičský a zvídavý duch žene znovu a znovu do neznámých končin a neustálých útrap. Ne však ze ziskuchtivosti, ale z potřeby svobody a volnosti, které se mu nedostává, ani v ujařmené vlasti, ani v civilizovaném prostředí. Samotář milující lidstvo a ostrý kritik všeho vykořisťování, tzv. poslední husita, jak sám sobě říká, milovaný ubohými domorodci - takový byl zpívající digger.

Básnická sbírka obsahuje texty věnované úloze poezie v lidském životě a emocím a náladám vyvolávaným okamžiky v přírodě. Je nesena přesvědčením o nezdolnosti člověka, stále přítomné i přes pocity neodvratného konce a marnosti.

Pohádka, v níž dobromyslný kovář pan Král z Koněpes věnuje svou dovednost potřebám a přáním zvířat, střádá stříbro pro starého bělouše, který potřebuje lehké podkovy, z mastných ok na polévce vyrábí brýle pro svého starého psa, lišce ková podkůvky, vrabci trhá nemocný zub, motýlům podle přání zhotovuje různobarevná křídla. Zvířata však spokojena nejsou, protože je to proti jejich přirozenosti, a kovář si nakonec uvědomuje, že neměl žádostem zvířat vyhovovat a že poctivý kovář má pořádně kovat koně