Jiřina Vrtišová Knihy

Autorka v tomto románe spracovala príbeh o mladom, hašterivom a zlom farárovi, ktorý sa rozíde so snúbenicou, rodičmi, neskôr s manželkou a napokon umiera v spoločnosti tej, ktorá si aj bez neho vedela nájsť miesto v živote. Toto dielo patrí do románovej trilógie za ktorú autorke udelili v roku1909 Nobelovu cenu.

V jednom svazku vydané tři díly slavné rodové ságy o Dagu Björndalovi, patriarchovi z Medvědího Dolu, nejsou jen líčením dávných zvyků norského venkova, drsné krásy severské přírody a tvrdého zápasu lidí, žijících uprostřed „věčně zpívajících lesů“. Je to i hluboce poetické, působivé vyprávění o dramatických osudech, o lásce vášnivě zničující, ale i o lásce čisté a vykupující. Je to příběh o zradě, nenávisti a pohrdání, ale zároveň i o skutečném přátelství a veliké a všechápající lidské moudrosti. Dag Björndal a jeho rod životními zkouškami dozrávají do podoby skutečného protipólu oficírské pološlechty a bohatnoucích kupců, tyjících z pozlátka válečnické slávy a společenského pletichaření. Jsou protipólem i sedlákům z rovinatého kraje pod horami, jejich úzkému obzoru a malichernosti, zaštítěné povětšinou plnými stodolami a poslušnou důvěrou v panstvo. Medvědí Důl není jen rodovým statkem. Stal se symbolem jistot, svobodné nezávislosti a hrdé nepokořenosti. Je domovem pro ty, kdo svými životy pokračují ve zděděném odkazu.

Kristina Vavřincova je příběh velké tragické lásky. V prvním díle sleduje život a citový růst a bloudění zemanské dcerky z norských hor od dívčích let až do sňatku s okouzlujícím, ale neukázněným Erlendem. Pro tuto lásku se mladičká Kristina dovede vzepřít i milovanému otci, dovedetěžce hřešit proti nejzákladnějším společenským a mravním zákonům. Nesmírně tím však trpí, tím více, že brzy pozná Erlendovu lehkovážnost a nespolehlivost. Jeho slabosti ji jen ještě víc k němu připoutávají. Ovšem její láska se tím mění – vyprchává z ní pocit štěstí a prohlubuje se o vědomí odpovědnosti za dva. Příběh je zasazen do barvitého prostředí 14. stol. a do divoké norské přírody, oživené v myslích lidí ještě troly a vílami. Avšak lidské typy Undsetové mají nadčasovou platnost – jsou to lidé s vášněmi a bolestmi dnešního člověka.

Príbeh jednoduchej dievčiny zo Severu, ktorá sa vzoprie proti zlobe a nespravodlivosti sveta, čo ju obklopuje. Ako dieťa zakotví Salka Valka s matkou za búrlivého zimného dňa v chudobnej osade Óseyri pri Axlarskom fjorde a tu vyrastá ako nádenníčka pri čistení rýb v biede a zaostalosti. Ešte vôbec nie dospelá musí podstúpiť tvrdé životné skúšky: najprv má šokujúci zážitok s matkiným milencom a zakrátko nato prichádza rozlúčka s matkou. Až keď sa po rokoch vráti do osady jej kamarát z detstva Arnaldur Björnsson, cíti sa Salka viac ako len ryba, ktorú vytiahnu z vody, vypitvú a usušia.

Příběh Daga Björndala, syna a vnuka zdatných medvědobijců, hrdého a nesmlouvavého muže spjatého s tradicemi svého kraje, je i příběhem vášně a lásky, lásky ke krásné a půvabné ženě, k přírodě, k životu. Typická norská rodová sága o životě v tajemných lesích, o lidech, kteří musejí každodenně zápasit s drsnou přírodou. Žijí jinak než obyvatelé nedalekého selského kraje a úplně jinak než bohatí kupci v přilehlých městečkách… Úspěšný norský román byl od svého prvního vydání v roce 1933 přeložen do více než třiceti jazyků.

Schilder, romancier, korte-verhalenschrijver - August Strindberg (1849 - 1912) was meer dan de toneelschrijver die in psychologische drama’s als Freule Julie en Droomspel brak met de tradities van het klassieke theater. Zo vergaarde hij zijn vroegste roem als de schrijver van de eerste moderne Zweedse roman: De rode kamer . Voordat Strindberg zich in 1898 aa het toneel wijdde, publiceerde hij onder meer twee bundels Huwelijksverhalen. Strindbergs grote thema’s, het onbegrip tussen de seksen en de zijns inziens funeste emancipatie van de vrouw, komen in de verhalen pijnlijk scherp naar voren, en zijn na meer dan een eeuw nog steeds even indringend als controversieel.

Kniha popisuje zkušenosti mladého švédského doktora, který přichází do oblasti Laponska v severním Švédsku, kde se setkává s lidmi, kteří na severu přežívají po tisíce let v souladu s přírodou, bez kontaktu s civilizací. Jako lékař pozná útrapy obyčejného života i štěstí, které se v něm díky prostotě dá nalézt.

Bláznova obhajoba je vzrušující zpovědí, subjektivním obrazem nejen autorova prvního manželství s herečkou Siri von Essen. Manželské historie - povídky ostře a žlučovitě zaměřené proti instituci manželství a feminismu.