Radka Denemarková Knihy

Kniha o Petru Léblovi (1965–1999), na které autorka pracovala několik let, je pokusem o svébytnou monografii divadelního režiséra, scénografa, herce, někdejšího uměleckého šéfa Divadla Na zábradlí. Současně je však pokusem o zmapování života jednoho nešťastného mladého muže a doby, v níž žil. Kniha je tak nejen příběhem Léblovy divadelní práce: zachycuje proměny dobového vnímání divadla a umění v širším kontextu, ale je také kronikou přelomu dvacátého a jednadvacátého století. Doby, která Lébla katapultovala na výsluní. Denemarková si však klade i otázku, zda nešlo jen o „nafouklou bublinu“, která se objevila po pustých a ideologicky nekompromisně utvářených letech, či zda cosi podstatného z Léblova kontroverzního způsobu práce přetrvalo dodnes. Nevyhýbá se ani extrémní tezi, zda Léblova výrazná a nepolapitelná „image“ nebyla „pozoruhodnější“ než dílo samo.

Kniha podrobně seznamuje s dílem našeho předního filmového a divadelního režiséra. Příloha knihy pak obsahuje chronologický soupis díla, úvahy E. Schorma a ukázku z rukopisných poznámek k filmu Zrcadlení.

Vlak projíždí devatenáctým stoletím a míří k nám. Kdysi nejbohatší člověk na světě John D. Rockefeller objevil sílu ropy a také fakt, že mít moc znamená i právo chtít cokoliv. George Sandová zjistila, že může být nejsvobodnější ženou na světě, kouřit dýmku, milovat a zrazovat muže i ženy. A tvořit. A Božena Němcová? Má jakéhosi manžela, čtyři děti, vlčí hlad a obrovský talent. A kolem národ, který nepomáhá ani neodpouští. A zoufalou potřebu svobody a psaní všemu tomu navzdory. Zásadní a mnohovrstevnatý román Radky Denemarkové konfrontuje v krátkých epizodách životy těchto tří lidí, ne kvůli nim a historii, ale kvůli tématům, která se od té doby v různých podobách stále opakují: svoboda žen, bezohledná moc peněz a neviditelnost chudoby, velikost světa a malost jednoho národa a neporazitelná síla umění!

Rozsáhlý román inspirovaný autorčinými pobyty v Číně. Do osudu několika rodin odlišných generací z evropských zemí i sociálních vrstev zasáhne tatáž rozhodující věta. Český podnikatel, jeho manželka a dospívající dcera, ruský diplomat, francouzský literát, studentka kaligrafie, kuchař a řada dalších hrdinů. A jejich rodinná traumata, krize středního věku, vyhoření nebo puberta. Poutníci a cestovatelé, kteří odjeli do Číny, aby si uklidili ve svém životě, ale jejich svět se dál rozpadá. Něco nenávratně ztrácejí a sami nejsou s to to pochopit. Hledají pevný bod v minulém životě, ale nevědí, na co si vzpomenout. A tak jako v jejich soukromých příbězích dochází k dramatickému zlomu, něco podstatného se láme a mění v osudech nás všech. Starý svět Evropy končí a nikdo netuší, co začíná. A tak jako každá z postav románu zažije mezní situaci jako existenciální a osobní zkušenost, prožíváme „hodinu z olova“ také všichni společně. Lidé se stahují do sebe a začíná éra rezignované apatie, demoralizace, éra šedivé totalitně konzumní každodennosti. Ale stále ještě existuje čin. Jenom je důležité sledovat znamení. Dotisk v r. 2019

A story of Gita Lauschmanova, who as a young girl in 1945 leaves a concentration camp as an orphan to face the stunning realisation that there is in fact nowhere to return, and that the oppression and savagery of the holocaust are far from over. For Gita, living is no longer a question of right or wrong. It is purely a question of survival.

Dvojromán současné české dramatičky a prozaičky zachycuje na příbězích členů jedné rodiny neklidnou dobu 20. století ve středoevropském prostředí. Kobold je slovo německého původu, které označuje šotka, v přeneseném významu skřeta či kreaturu. Takovým typem je i Michael Kobold, který miluje a ochraňuje sochy na Karlově mostě i tok, jenž pod ním protéká. Kobold podléhá až chorobné víře v účinky vody, podobně jako mnoho lidí zhoubným ideologiím 20. století. V ději je tato paralela často zdůrazňována, neboť zaslepenost jakéhokoli druhu v sobě nese předpoklady krutě ubližovat i svým nejbližším. Kobold se tak začíná chovat v okamžiku, kdy se ožení s dcerou z významné rodiny a jeho jednání se nezmění ani po narození tří dětí. Postupně začíná vytvářet atmosféru soukromé diktatury, která svou rafinovaností připomíná nejsurovější despocie. Autorčin dvojromán na osudech jedné rodiny představuje různé podoby lásky a nenávisti, násilí a odcizení, neuchopitelnosti lidských vztahů, vnitřně vedených bojů ústících do beznaděje.

Radka Denemarková patří mezi nejpozoruhodnější české prozaické a dramatické autory své generace. Za své dílo získala řadu ocenění, její romány byly přeloženy do několika cizích jazyků. Divadelní hra Spací vady, která měla premiéru v říjnu 2010 v pražském Divadle Na zábradlí, je mistrně vystavěné drama pro tři herečky. Na neurčitém místě se v něm po smrti ocitají anglická prozaička Virginia Woolfová, americká básnířka Sylvia Plathová a výstřední milionářka Ivana T. Ve vynuceném soužití, při kterém musejí obstarávat i velmi banální domácí práce včetně vaření a šití, každá z postav odhaluje - často proti své vůli - to ze svého života, co se sama před sebou snažila zamlčet. A třebaže vše dramatické se zde odehrává jen v dialozích tří postav, hra je plná nečekaných zvratů, náhle se vyjevivších animozit a nečekaných náklonností, vzdorování životu i smiřování se s ním. Hra Spací vady byla inscenována ve výrazně zkrácené verzi, její první knižní vydání ji čtenářům poprvé představuje v úplnosti. Kniha je doplněna unikátními fotografiemi Bohdana Holomíčka z pražské inscenace. zdroj: www.kosmas.cz

Iljia Trojanow hat sein Lebensbuch geschrieben: Ein schwindelerregender Blick in den Abgrund zwischen Macht und Widerstand. Konstantin ist Widerstandskämpfer, einer, der schon in der Schulzeit der bulgarischen Staatssicherheit auffällt und ihrem Griff nicht mehr entkommt. Metodi ist Offizier, Opportunist und Karrierist, ein Repräsentant des Apparats. Sie sind in einen Kampf um Leben und Gedächtnis verstrickt, der über ein halbes Jahrhundert andauert. Ilija Trojanow entfaltet ein breites zeitgeschichtliches Panorama von exemplarischer Gültigkeit. Eine Fülle einzelner Momente aus wahren Geschichten, die Trojanow seit den Neunzigerjahren in Gesprächen mit Zeitzeugen gesammelt hat, verdichtet er zu einer spannenden Schicksalserzählung von menschlicher Würde und Niedertracht. ›Macht und Widerstand‹ ist bewegende Erinnerungsarbeit, ein Roman, wie man ihn in seiner Entschiedenheit und poetischen Kraft lange nicht gelesen hat.

Drei ältere Frauen unterhalten in Prag ein geheimes Archiv, das Gewalt gegen Frauen dokumentiert. In einer Luxusvilla wird die Leiche eines reichen Geschäftsmannes gefunden. Was verbindet den Toten mit den drei Frauen und ihrem Archiv?Radka Denemarková, die wichtigste tschechische Autorin der Gegenwart, schildert in ihrem sprachgewaltigen Roman, wie trotzige Frauen sich dranmachen, das „vergewaltigte Jahrhundert“ geradezubiegen, geschundene Körper zu heilen und für ungesühnte Verbrechen Rache zu üben.